Praha 14. 10. 2011
Zpráva ze zahraniční služební cesty
Místo konání: Německo – NP Bavorský les, Rakousko – NP Weissbach
Termín konání: 18. 9. - 20. 9. 2012
Účastníci (ČIŽP): Ing. Pavel Zima, Ing. Jaroslav Šimeček, Ing. Pavel Matoušek, Ing. Pavla Kvášová, Ing. Martin Baranyai, Ing. Jíří Vitovský, Ing. Vladimír Vancl a Ing. Boris Vít.
Účel cesty: Setkání se zástupci NP Bavorský les a vzájemná výměna názorů na společná témata: hospodaření v lesích, zvládání kůrovcových kalamit a těžba dřeva. Tématická prohlídka NP Bavorský les s odborným výkladem o způsobu kontroly hospodaření a praxi v ochraně jeho ekosystémů, včetně případných sankcí. Výměna zkušeností se zástupci Naturpark Weissbach, ředitelem bavorského Saalforeste Thomasem Zankerem a zástupcem státní správy p. Hintersstoiserem, vedoucím odboru ochrany lesa a Christynou Klenovec, vedoucí informačního střediska a správkyní Naturparku Weissbach.
Den 1.
Setkání u obce Spiegelau se zástupci NP Bavorský les s Francem Baierlem (vedoucím oddelení lesního managementu), Hansem Kienerem (vedoucím oddělení ochrany přírody)
a lesníkem Pavlem Storchem, zástupcem Bavorského lesa, který je určen pro česko-německou spolupráci. Odborná terénní exkurze s výkladem probíhala v „Pufrační zóně“ u obce Spiegelau. Po té se exkurze přesunula pod vrchol Luzný, do bezzásahových oblastí, které byly v minulých letech kompletně zničeny kůrovcem. Poslední zastávkou v NP Bavorský les byl výukový chodník, který mapoval přirozenou obnovu lesa. Ve večerních hodinách následoval přejezd do Rakouska, do města Lofer.
Národní park Bavorský les sousedí mezi obcemi Finsterau / Kvilda a Bayerisch Eisenstein / Železná Ruda bezprostředně s největším českým Národním parkem - Šumava.
Národní park byl vyhlášen na ploše 13.537 ha rozhodnutím Bavorského zemského sněmu
z 11. června 1969 (Národní park Šumava, vyhlášený v roce 1991, je 5x větší), s jasným cílem: Zatraktivnit region a přes návštěvníky pozvednout místní hospodářství. Bavorský zákon
o ochraně přírody z roku 1973 obsahuje větu „národní parky neslouží hospodářskému využití“, s tímto byl zastaven rozpracovaný plán na výstavbu 115 km nových lesních cest
a 2 500 ha v nejvyšších polohách Národního parku Bavorský les bylo vyjmuto z lesnického hospodaření. Za tímto rozhodnutím stál osobně tehdejší ministr zemědělství Hans Eisenmann, který resort vedl až do roku 1987.
Lesnictví v národním parku mělo za cíl vytvořit a zachovat stanovištně původní les se stabilní a co nejvíce rozvrstvenou výstavbou. V parku bylo nutné vyřešit otázku obrovských škod jelení zvěří. Za tímto účelem byly založeny přezimovací obůrky, zrušeno přikrmování
a stavy vysoké byly sníženy z 500 – 600 ks na 130 – 150 ks. Podobná redukce se dotkla
i srnčí zvěře.
V roce 1993 se v rezervaci západně od vrcholu Luzného objevilo rozeseté skupinovité kůrovcové napadení. Jednotlivá „oka“ se postupně propojovala a nově napadená plocha rapidním tempem vzrůstala.
V roce 1996 dosáhla tato hodnota svého maxima – odumřelo celkem 827 ha smrkového lesa
a v dalších letech napadení pokračovalo. V roce 1997 bavorská vláda za souhlasu okresního sněmu v Regenu rozhodla o rozšíření Národního parku Bavorský les
o 10 685 ha. Stanovenou podmínkou bylo aktivní zabránění rozšíření kůrovce do lesů nejvyšších poloh v okolí hory Falkenstein (1.315 m n. m.) po přechodnou dobu dvaceti let. Bezzásahové budou zatím jen zdejší pralesovité rezervace a jejich okolí, o dalším případném rozšiřování se musí jednat s místními obcemi.
Roku 2007 udeřil orkán Kyrill a způsobil v západní části roztěžených porostů mladší části národního parku doposud největší polomy v jeho historii o objemu cca 200 000 m3 na ploše 412 ha.
Hlavní úlohou Plánu péče v NP Bavorský les je stanovit střednědobé místní cíle a opatření, tak jak vyplývají z účelu národního parku a jeho úloh, stanoveném v Nařízení o Národním parku (§ 3 až 5 NPVO). Kromě toho stanovuje plán péče síť cest, které mají být udržovány
(§ 7 NP-VO), opatření pro zachování lesa a péči o něj (§ 13 a 14 NP-VO) a také vývoj zonace (§ 12a NP-VO).
Co se týče ochrany lesa, v Národním parku by se měly lesy na výrazně převažující ploše vyvíjet bez aktivních zásahů člověka a vyvinout se opět k lesům přírodním. Přírodní události, jako je polom a škody sněhem, patří spolu s napadením hmyzem a houbami k podstatným faktorům přírodního vývoje lesů a vyžadují tak upuštění od lidských zásahů.
Při tom musí být ale v okrajové zóně Národního parku zajištěno, že se přirozený vývoj lesa neprojeví negativně v sousedících oblastech. Proto přistupuje Správa Národního parku
v nejméně 500 m širokém okrajovém pásmu k účinným opatřením ochrany lesa chránícím okolní lesy. Stanovený cíl ochránit před škodami lesy sousedící s Národním parkem představuje základní podmínku integrace a akceptace Národního parku v regionu. Proto má tento bod při plánování opatření Národního parku nejvyšší prioritu. Tato ochrana není zajištěna směrem ke státní hranici s ČR.
Současná délka cest v národním parku činí cca 700 km. Hustota sítě turistických stezek v národním parku je vyšší než v hospodářských lesích v Bavorsku. Mezi lety 1997 a 2011 bylo přestavěno 6,4 km lesních odvozních cest na turistické stezky, 19 km bylo úplně renaturováno.
V současné době je v Národním parku Bavorský les kůrovcem zničeno více jak 4.500 ha lesních porostů, což je více jak 2 mil. stromů. Obnova porostů je ponechána zcela na přirozené zmlazení. Dle inventury lesů je na území NP je v průměru 4 200 odrůstajících stromků na ha.
Den 2.
Celodenní exkurze započala v obci Weissbach a byla naplánována do Naturparku, který nese jméno výše zmiňované obce. V informačním středisku jsme byli přivítáni správkyní informačního centra a celého parku paní Christynou Klenovec a panem Hintersstoiserem, vedoucím místní pobočky životního prostředí. V informačním středisku také proběhly první přednášky a po té následovala odborná exkurze do NP Weissbach.
Weissbach je jednou ze čtyř obcí nacházejících se ve sdružení, které zastřešuje název Saalachtal. Pojmenování vzniklo od názvu řeky Saalach, která obcemi protéká. Weissbach je součástí Naturparku a slouží jako vstup do pohoří Steinernen Meer. Zároveň je obklopen Leogangerskými a Lofererskými kopci. V Naturparku Weissbach patří více jak 18 tis. ha pozemků Bavorskému státu, který na těchto pozemcích hospodaří.
Park byl založen 22. 7. 2007 a Predikát Přírodního parku je hlášen ústavně jako chráněná přírodní krajinná oblast (CHKO, památková zóna nebo přírodní rezervace) s ochranou odboru státní vlády Salcburk. Cílem přírodního parku je ochrana krajiny v souvislosti s jejím užíváním. Nachází se zde tradiční kulturní krajina, která se vytvořila z interakce mezi člověkem a přírodou. Je založena na čtvrtém modelu pro národní parky (dle Asociace rakouských přírodních parků) se čtyřmi pilíři: oblasti ochrany, rekreace, vzdělávání
a regionální rozvoje, které se budou dále rozvíjet. Přírodní park Weissbach je největší oblastí regionu a má tři druhy společenství pastvin: Kallbrunnalm, Litzlalm Kammerlingalm.
V odpoledních hodinách zazněla přednáška na téma: „The Bavarian Saalforste in St. Martin/Pinzgau – a Forest enerprise of the bavarian state forests“, kterou vedl ředitel Bavorského Saalforeste Thomas Zanker. Po té následovala prohlídka Bavorských lesů na území Rakouska, s ukázkou zdejšího hospodaření.
Struktura Bavorských státních lesů
Na území Bavorského lesa v St. Martinu/Pinzgau (18.510 ha, z toho lesní půda 11.218 ha) jsou více jak 2/3 plochy obnovovány přirozeným zmlazením. Roční těžba je okolo 38.000 m3. Horské lesy lesního podniku se rozprostírají od Berchtesgadenu na východě, Chiemgau na severu až do centrálních vysokohorských oblastí Leogang na jihu.
Po přednášce následovala odborná exkurze do Rakouského lesa, který vlastní Bavorský stát. Zde jsme měli možnost shlédnout práci místních lesníků, především těžbu dřeva, která na většině míst neprobíhá formou holosečí, ale pouze výběrným způsobem.
Zajímavou skutečností bylo, že jsme na otázky, jaké jsou lhůty pro zalesnění a jakou maximální pokutu může státní správa udělit, nedostali odpověď, ani od ředitele Thomase Zanklera, ani od vedoucího místí pobočky životního prostředí p. Hintersstoisera. Lze se jen domnívat, že sankční postihy nejsou v daných majetcích frekventované.
Den 3.
Vzhledem k nepříznivému počasí byly plochy s ukázkou lesního hospodaření na doporučení místního personálu objety auty v okruhu: Lofer, Zell am See, Kitzbühel, Lofer, kde bylo možné shlédnout hospodaření v lesích ve vysokých nadmořských výškách. V odpoledních hodinách bylo navštíveno místo „Eagle´s Nest“, který skýtal pohled na hospodaření v lesích ve vysokých nadmořských výškách. Po té již následoval odjezd do ČR.
Zprávu předložil: Ing. Pavel Zima
Zprávu schválil: Ing. Jan Slanec