5.1.2010 Právo str. 1 Titulní strana
Jindřich Ginter
Obce tak zamořují jedovatými zplodinami * Inspekce životního prostředí je bezzubá
PET lahve, staré boty a další odpad využívají v Česku tisíce lidí k topení v kamnech.
Zamořují tím jedovatými zplodinami především vzduch na vesnicích, a přitom jim prakticky nehrozí žádný postih.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) totiž nemá zákonné prostředky, jak pálení odpadu v domácnostech potrestat. Naopak malé kotle podnikatelů se kontrolují bez problémů.
„Každoročně k nám v zimě chodí prosby obyvatel, abychom pokutovali občany, kteří spalují nevyhovující palivo a obtěžují tak své okolí kouřem a zápachem.
Stěžovatelé uvádějí, že tak ohrožují jejich zdraví i majetek. Inspekce však nemá žádný právní nástroj, jak zkontrolovat, zda lidé, kteří mají doma kotel na tuhá paliva, nespalují třeba odpad,“ uvedl Oldřich Janeba z České inspekce životního prostředí.
Podle zákona o ochraně ovzduší je sice povinen každý provozovatel kamen, krbu či kotle na uhlí umožnit osobám pověřeným obcí nebo ČIŽP přístup k topeništi, ale povinnost se nevztahuje na provozovatele topenišť v rodinných domech a stavbách pro individuální rekreaci. Inspekce může proto jen nabádat, aby provozovatel malého zdroje znečištění dodržoval přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru zápachu a neobtěžoval tak své okolí. Pokud provozovatel žádosti nevyhoví, ČIŽP nemá žádné nástroje, jak jej přimět ke změně chování.
(Pokračování na str. 5)
(Pokračování ze str. 1)
Obyvatelům, kteří jsou tomuto bezohlednému jednání svých sousedů vystaveni, nezbývá než se obrátit na obecní úřad, který může za nedodržení povinností ukládat pokuty a nápravná opatření. Ani on však nesmí překročit institut nazývající se nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
Podnikatel musí inspekce pustit
Nový zákon o ochraně ovzduší, který připravilo ministerstvo životního prostředí, nabízí jako řešení nutnost pravidelných kontrol domácích kotlů.
Pokud by majitel kotle odmítl vpustit do domu úředníka za účelem kontroly, musel by se prokázat protokolem o stavu užívaného kotle. Pokud by tak neučinil, okamžitě by mu byl stanoven poplatek ve stejné výši, jako kdyby kotel přísnějším normám nevyhovoval. Pokud se jedná o malý spalovací zdroj s výkonem nižším než 0,2 MW, který je provozován v rámci objektu určeného k podnikání, je majitel povinen umožnit kontrolorům ČIŽP přístup k topeništi za účelem ověření zdroje, zjištění množství vypouštěných látek a kontroly jeho technického stavu.
„Pokud ČIŽP shledá nějaký rozpor se zákonem na ochranu ovzduší, může uložit opatření k nápravě nebo dát pokutu ve výši 500 až 150 tisíc korun. Jde však pouze o objekt, který souvisí s podnikáním,“ uzavřel Janeba.