Současná legislativa platná v oblasti ochrany životního prostředí umožňuje uložit opatření k nápravě takřka výlučně osobě, která závadný stav způsobila porušením právní povinnosti. Tak je tomu i na úseku odpadového hospodářství, tzn. že dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o odpadech") může Česká inspekce životního prostředí (dále též "inspekce") stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy jen v souvislosti s uložením pokuty za porušení stanovených povinností (§ 76 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech) pouze původci odpadů. V případech, kdy původce odpadů není znám, je z hlediska zákona o odpadech do určité míry použitelné pouze ust. § 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech, dle něhož: "hrozí-li poškození lidského zdraví a životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby obecní úřad obce s rozšířenou působností".
V první řadě je ale nutné prokázat, že je bezprostředně ohroženo lidské zdraví nebo životní prostředí. Co se týče úhrady nákladů uvedeného opatření ze strany odpovědné osoby, zde převažuje výklad, že obecní úřad s rozšířenou působností v případech přímého ohrožení zdraví nebo životního prostředí zajišťuje odstranění odpadu i tehdy, kdy není schopen zjistit odpovědnou osobu, tj. když náklady vynaložené obecním úřadem nelze refundovat.
V současné době v České republice neexistuje právní úprava, která by problematiku "černých skládek" a jim obdobných případů komplexním způsobem a dostatečně efektivně řešila. Inspekce je přitom orgánem veřejné moci a jako taková je oprávněna jednat pouze na základě a v mezích zákona; může tedy uplatňovat pouze takové prostředky, které jí zákon výslovně svěřuje. Doporučujeme Vám řešit situaci tj. nalézt možnosti nápravy dle výše uvedeného, na úrovni příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a příslušného krajského úřadu.