Může se bivakovat (stanovat) u vody či v lese?
V naší zemi lze v zásadě uplatňovat tzv. volný pohyb po krajině, nebo přesněji řečeno na pozemcích ve vlastnictví státu, obcí a právnických osob, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví osob, neporušuje-li tím jiné právní předpisy (např. vojenské újezdy, ochranná pásma atd.) a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti a sousedských práv, práv vlastníků či nájemců pozemků. Do této kategorie patří zejména omezení volného vstupu na stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremnímu chovu zvířat. Blíže se k této problematice vyjadřuje ustanovení § 63 zákona na ochranu přírody a krajiny. Zákon v tomto případě nijak nezmiňuje nocování či nouzové přespávání, lze proto tuto činnost považovat za součást volného pohybu.
Tentýž zákon ovšem omezuje volný pohyb, vjezd, nocování či rozdělávání ohňů z důvodu ochrany přírody na vybraných místech, zejména v prvních zónách národních parků a na celém území národních přírodních rezervací, kde jsou podmínky nejpřísnější a nelze se ani pohybovat mimo značené cesty. V menší míře platí podobné zákazy i pro ostatní kategorie zvláště chráněných území. Kromě základních a bližších ochranných podmínek jednotlivých ZCHÚ (viz příslušné § zákona) se k této problematiky vyjadřuje i ustanovení § 64 zákona. Na ostatním území platí již zmiňovaný volný pohyb po krajině, přičemž obecně ale platí zákaz poškozovat či ničit jednotlivé chráněné zájmy ochrany přírody, tedy mj. například dřeviny, významné krajinné prvky vodní tok, údolní niva, les a další. Samotné přespání na takových místech obvykle nelze považovat za poškozování. Trvalé nocležiště problémem být již může, zvláště bylo-li by jej možno označit za stavbu, jejichž umisťování na mnoha místech (včetně významných krajinných prvků jako jsou všechny toky a údolní nivy) podléhá povinnosti opatřit si závazné stanovisku příslušného orgánu ochrany přírody. Kromě ochrany přírody lze ale očekávat střety s výše uvedenými právy vlastníků či nájemců pozemků, kteří mohou z různých důvodů volný pohyb či setrvání na svých pozemcích omezovat. Ovšem rozsah a oprávněnost takových omezení je obvykle nad rámec zákona na ochranu přírody.