BŘEZEN
3/2008
Měsíční přehled projednávané legislativy ES
- životní prostředí
Z jednání
Rady EU pro
životní
prostředí
Dne 3. března 2008 se v Bruselu uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro
životní prostředí. Delegaci ČR vedl místopředseda vlády a ministr životního
prostředí Martin Bursík.
PROGRAM ZASEDÁNÍ RADY EVROPSKÉ UNIE (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ):
-Příspěvek k jarnímu zasedání Evropské rady (13. a 14. března 2008)
– přijetí závěrů Rady
-Legislativní balíček týkající se klimatu a energetiky
– Politická rozprava
-Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní
emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu
Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (LA)
(právní základ navržený Komisí: Článek 95 Smlouvy)
– Politická rozprava
-Příprava na deváté řádné zasedání Konference smluvních stran (COP 9)
Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) (Bonn 19. až 30. května 2008)
– přijetí závěrů Rady
-Příprava čtvrtého řádného zasedání konference smluvních stran Úmluvy o
biologické rozmanitosti, sloužící jako zasedání smluvních stran
Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (COP/MOP 4) (Bonn
12. až 16. května 2008)
– přijetí závěrů Rady
-Jiné záležitosti
a) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o schvalování typu
motorových vozidel a motor_ s ohledem na emise z těžkých
nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách
a údržbě vozidla
b) Hluk způsobovaný vojenskými letadly (AWACS)
c) Emise z lodní dopravy (nadcházející jednání ve Výboru pro ochranu
mořského prostředí (MEPC) Mezinárodní námořní organizace
(IMO))
d) Konečné rozhodnutí Ukrajiny ohledně hlubokovodního splavného
kanálu Dunaj-Černé moře – vážná hrozba pro deltu Dunaje
e) Geneticky modifikované organismy: otázka dalšího postupu
f) Evropská konference o invazních cizích druzích (Madrid 15. a
16. ledna 2008)
g) Úmluva z Albufeiry – příklad dvoustranné spolupráce v řízení
sdílených povodí na základě dodržování rámcové směrnice o vodě
Klimatickoenergetický
balíček
Evropská komise zveřejnila 23. ledna 2008 soubor legislativních návrhů a
doprovodných dokumentů (tzv. klimaticko-energetický balíček), jež povedou
k naplnění závěrů přijatých Evropskou radou na jaře 2007 (mj. rozdělení
závazku dosáhnout do roku 2020 podílu 20 % obnovitelných zdrojů energie na
celkové spotřebě a snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %).
V rámci politické rozpravy k balíčku přivítali ministři zveřejnění balíčku
Evropskou komisí a ocenili především jeho základní východiska (nákladová
efektivita, solidarita), strukturu a principy (rozšíření přidělování povolenek v
aukci, harmonizace na úrovni EU, zabránění úniku emisí skleníkových plynů
mimo Evropskou unii). Ministři zdůraznili nutnost přijetí předložených návrhů
tak, aby byla zachována důvěryhodnost Evropské unie při vyjednávání o nové
úmluvě o ochraně klimatu na mezinárodní úrovni, která bude uzavřena do konce
roku 2009.
Ministři dále zdůraznili nutnost ochrany konkurenceschopnosti energeticky
náročného průmyslu, vyjasnění podrobností přechodu na 30% redukci emisí
skleníkových plynů v případě dosažení mezinárodní dohody a vyjasnění
podmínek využití kreditů z mechanismů Kjótského protokolu. K připomínce
některých zemí ke zohlednění už vynaloženého úsilí a stanovení základního
roku 1990 místo roku 2005, uvedla Evropská komise, že první ověřené emise
skleníkových plynů a jejich rozdělení mezi sektory zahrnuté do emisního
systému obchodování (ETS) a ostatní sektory (např. doprava, bydlení,
zemědělství či odpady) existují až pro rok 2005. Ministři dále podpořili základní
principy návrhu směrnice na zachycování a geologické ukládání CO2 za
předpokladu, že budou vyloučeny veškeré negativní dopady této technologie na
životní prostředí. Ministři rovněž zdůraznili nutnost stanovení kritérií
udržitelnosti produkce biopaliv, pro jejichž definování byla zřízena ad hoc
pracovní skupina Rady EU.
Česká republika ve svém vystoupení přivítala zveřejnění klimatickoenergetického
balíčku a jeho základní principy (s výjimkou aukcí pro
energetický sektor, k nimž vláda ČR v té době ještě nezaujala pozici) a
avizovala závazek podílet se během Českého předsednictví v Radě v případě
nutnosti na uzavření projednání balíčku v rámci stávajícího legislativního
období.
Klimaticko-energetický balíček, zejména s důrazem na jeho mezinárodní
aspekty (výše závazku EU na redukci emisí skleníkových plynů 20/30 %, podíl
rozvojových zemí na redukčním úsilí, atd.) byl diskutován i během pracovního
oběda, na kterém vystoupil i výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně
klimatu Yvo de Boer.
Příspěvek k
jarnímu zasedání
Evropské rady
(13. a 14.3.2008)
V rámci Příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady, které se jako každý rok
věnuje pokroku dosaženému v rámci Lisabonské strategii pro růst a
zaměstnanost, klade Rada důraz na následující témata: změna klimatu a energie,
zastavení ztráty biologické rozmanitosti, environmentální technologie,
udržitelná spotřeba a výroba a „better regulation“.
Na jednání byl diskutován především bod 4 – dosažení dohody k legislativním
návrhům klimaticko-energetického balíčku do konce roku 2008, aby bylo
umožněno jeho přijetí v rámci současného legislativního období Evropského
parlamentu. Text závěrů Rady byl dále na základě kompromisního návrhu
slovinského předsednictví doplněn o odkaz na respektování udržitelného
ekonomického růstu ve všech zemích Evropské unie, a odkaz na úsilí k redukci
emisí skleníkových plynů do roku 2050. Rovněž bylo upraveno znění odstavce
týkajícího se specifických opatření na ochranu energeticky náročného průmyslu.
Finální kompromisní návrh zcela reflektuje postoj ČR, zvláště co se týče důrazu
na dosažení dohody k legislativním návrhům klimaticko-energetického balíčku
do konce roku 2008.
Návrh nařízení
ke snižování
emisí CO2
z osobních
automobilů
Nařízení stanovující emisní limity CO2 z osobních automobilů a zároveň
metodiku výpočtu emisí CO2 z osobních vozidel navrhla Evropská komise 20.
prosince 2007. Během politické rozpravy vyjádřily delegace svá stanoviska
k obecným otázkám kritérií strategie ke snížení emisí CO2 a k jejich rovnováze
z hlediska dosažení přijatých ekologických cílů. Delegace potvrdily svůj souhlas
s celkovou úrovní stanovených cílů ve výši 130 g CO2/km z motorů a další
redukcí emisí ve výši 10 g CO2/km pomocí jiných technických zlepšení
(stanovení minimální účinnosti klimatizačních systémů, monitorovacích systémů
tlaku v pneumatikách, stanovení minimálního valivého odporu pneumatik) či
zvýšeného používání biopaliv.
Většina delegací potvrdila ve shodě s předchozími závazky Rady pro
konkurenceschopnost z roku 2007 souhlas s termínem k dosažení těchto cílů od
roku 2012. Naopak Polsko, ČR a SR navrhli prodloužení na rok 2015 z důvodu
zachování technologického cyklu výroby. Značná část delegací rovněž
doporučila stanovit dlouhodobé cíle do roku 2020, aby se vytvořil určitý pevný
rámec pro výrobce v delším časovém horizontu.
Velká diskuse se vedla o tom, jestli má být základním parametrem pro výpočet
limitů hmotnost vozidel, nebo jejich stopa, a potažmo jestli mají hlavní náklady
na dosažení požadované průměrné úrovně emisí nést zejména výrobci větších
vozidel. Ohledně sankcí podpořila delegace Irska snahu prosadit jejich vysokou
úroveň, aby mohly působit motivujícím způsobem a nestaly se alternativní
únikovou cestou před žádoucím dosažením přijatých emisních cílů. Řada
ostatních delegací včetně ČR však považuje výši sankcí za nepřiměřeně
vysokou. Delegace Polska navrhla převádět výnosy z pokut nikoliv do rozpočtu
EU, ale do národních rozpočtů. Delegace ČR a Řecka navrhly používat výnosy
na inovativní projekty v oblasti snižování emisí. Předsednictví využije náměty
delegací při dalším projednávání návrhu nařízení na pracovní úrovni.
Příprava COP 9
Úmluvy
o biologické
rozmanitosti
(CBD)
Už za německého předsednictví byly na červnovém zasedání Rady ministrů
životního prostředí schváleny první Závěry Rady pro COP 9. Závěry
projednávané na této Radě (3.3.2008) jsou tak v pořadí již druhými závěry Rady
ke COP 9. Cílem těchto Závěrů je adresovat ty body, které v době příprav
prvních Závěrů nebyly k dispozici, nebo nebyly dořešeny. Věnují se tedy otázce
přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivému a rovnocennému rozdělování
přínosů z nich (ABS), adresují vztah změny klimatu a biodiverzity, dávají více
prostoru domorodým obyvatelům a místním komunitám a nutnosti respektování
jejich práv a povinností včetně jejich znalostí, vyzdvihují vnitřní hodnotu
biodiverzity, CBD, její cíle, její vztah s ostatními mezinárodními
environmentálními smlouvami a otázku synergií a volají po zapojení veřejnosti
a podnikatelského sektoru.
Předmětem diskuze na Radě byly zbývající dva otevřené body textu týkající se
německého návrhu na posílení iniciativy LifeWeb. Návrhy Německa byly sice
v principu podpořeny prostou většinou delegací, finální kompromisní znění
Závěrů však zohledňuje volání ČR a dalších států po skutečně dobrovolném
charakteru iniciativy LifeWeb (a obzvlášť jejího financování).
Příprava
COP/MOP 4
Úmluvy o
biologické
rozmanitosti
Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti byl sjednán v rámci Programu
OSN pro životní prostředí (UNEP), jakožto první protokol Úmluvy o biologické
rozmanitosti v lednu 2000 v Montrealu. Protokol se snaží chránit biologickou
rozmanitost před potenciálními riziky, která mohou představovat živé
modifikované organismy, jež jsou výsledkem moderní biotechnologie,
s důrazem na přenos živých modifikovaných organismů přes hranice států.
Závěry Rady pro nadcházející COP/MOP 4 byly přijaty v navrženém znění
jednomyslně bez připomínek. Závěry formulují požadavky na přijetí pravidel
odpovědnosti a náhrady za škody způsobené při přeshraničním pohybu GMO a
požadavky týkající se dalších nezbytných kroků při zavádění a dosažení
efektivního mezinárodního rámce biologické bezpečnosti.
Další výstupy
z Rady
V rámci bodů „Různé“ mimo jiné prezentovalo slovinské předsednictví stav
projednávání návrhu nařízení o schvalování typu motorových vozidel s ohledem
na emise z těžkých vozidel (Euro VI), přičemž předsednictví potvrdilo možnost
dosažení shody s EP již v prvním čtení. Ministři rovněž diskutovali otázku
dalšího postupu v oblasti geneticky modifikovaných organizmů.
V rámci bodů “A” Rada mimo jiné schválila uvedení prvního balíčku 26
legislativních aktů do souladu s rozhodnutím 2006/512/ES, které zavádí nový
komitologický postup – regulativní postup s kontrolou. Tento postup se tak stal
nově součástí i několika směrnic v oblasti životního prostředí (např. směrnice
2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a
elektronických zařízeních).
Příští řádné zasedání Rady EU pro životní prostředí se uskuteční 5. června 2008
v Lucemburku – k hlavním bodům jednání by měly patřit další debaty o
klimaticko-energetickém balíčku, návrhu nařízení stanovujícího emisní limity
CO2 z osobních automobilů a návrhu nařízení o emisích z těžkých nákladních
vozidel (Euro VI).