Měsíční přehled projednávané legislativy ES - životní prostředí
NĚMECKÉ PŘEDSEDNICTVÍ
Od 1. ledna 2007 je Německo předsednickou zemí Rady EU.
Jednou z hlavních priorit je ochrana klimatu. Německo bude usilovat
o dosažení shody o prosazení závazku snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o
30% (na základě hodnot z roku 1990) a pro další jednání o změně klimatu o zpracování
návrhů, jak by do celého systému mohly být zapojeny státy s vysokou produkcí emisí
CO2. Evropská unie by měla indikovat další vývoj týkající se režimu ochrany klimatu
po roce 2012 tak, aby se to zároveň týkalo i takových států jako je Indie, Čína nebo
USA. Německo má rovněž zájem zahájit diskusi o návrhu Komise, který by zahrnul do
systému obchodování emise z leteckého průmyslu.
Na poli „environmentální průmyslové politiky“ chce německé předsednictví na
Evropské radě v březnu 2007 iniciovat další impulsy pro Lisabonskou strategii pro růst
a zaměstnanost. Co se týče environmentálních aspektů Lisabonské strategie, Komise by
měla v lednu 2007 předložit strategický dokument „Energy Efficiency package“, jehož
předmětem má být „road-map“ týkající se podpory obnovitelných zdrojů energie,
ukládání CO2, vnitřní trh s plynem a elektřinou. Zásadní otázkou německého
předsednictví je, jak uchopit a sjednotit téma změny klimatu a energetiky, které by mělo
být i předmětem závěrů Evropské rady.
V rámci energetické politiky bude podporována tzv. dvojitá strategie, tzn.
zvyšování energetické efektivity a podpora používání obnovitelných zdrojů energie.
Německé předsednictví bude podporovat rychlé přijetí Energetického akčního plánu,
stejně tak přijetí dalších opatření v oblasti stavebnictví a průmyslu mající za cíl úsporu
energií. Bude se dále zabývat očekávaným návrhem Komise týkající se podpory
používání obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla. Jako nezbytné je chápáno také
posílení konkurenceschopnosti v energetickém a plynařském sektoru a posílení role EU
v mezinárodních energetických vztazích.
Na poli mobility chce Německo v Radě podnítit zahájení jednání o přísnějších
hraničních hodnotách Euro VI pro nákladní automobily. Bude taktéž usilovat o
intenzivnější používání biopaliv. Na dalším jednání Rady EU chce otevřít téma
snižování emisních hodnot osobních a ostatních automobilů a s tím spojenou cílovou
hodnotu závazku dohodnutou s Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA) –
v průměru 140 g CO2/km do roku 2008.
Zachování biodiverzity představuje vysokou prioritu předsednictví. V roce 2008se bude v Bonnu konat 9. Konference smluvních stran Úmluvy o ochraně biologické
rozmanitosti, kde by měly být přijaty jasné a konkrétní kroky zabraňující úbytku
biologické rozmanitosti. Spolková republika bude proto usilovat o intenzivní spolupráci
s Portugalskem a Slovinskem, které převezmou předsednictví v Radě EU. Hlavním
obsahem připravované konference budou témata biologické rozmanitosti lesů (zvláště
pralesů), zřízení celosvětové sítě chráněných území, biologická rozmanitost moře,
přístup ke genetickým zdrojům, financování globální ochrany přírody, začlenění
soukromého sektoru, využití biomasy atd.
Jako další cíle si Německo vytyčilo například uzavřít jednání k návrhu rámcové
směrnice o odpadech, přizpůsobit směrnici o vozidlech s ukončenou životností nově
schválené proceduře komitologie a zahájit diskusi o návrhu směrnice o odpadech
z výroby oxidu titaničitého. V oblasti ochrany půdy chce navázat na již započaté
jednání k návrhu směrnice o ochraně půdy. Německé předsednictví by chtělo docílit
společného stanoviska k návrhu směrnice o standardech environmentální kvality v
oblasti vodní politiky. Kromě toho bude usilovat o přijetí nařízení o zákazu exportu
2
a bezpečném ukládání kovové rtuti.
Problematika pesticidů bude rozdělena mezi pracovní skupinu pro životní
prostředí, která se bude zabývat pouze Tématickou strategií, resp. návrhem závěrů Rady
pro únorové zasedání, projednávání návrhu směrnice bude přesunuto do pracovní
skupiny pro zemědělské otázky, která již diskutuje revizi stávající směrnice 91/414/EC.
I nadále budou o vývoji projednávání průběžně informovány obě formace Rady.
EU ETS Popis problematiky Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady doplňující Směrnici 2003/87/EC začleněním letecké dopravy do systému EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.Evropská komise vydala dne 20. 12. 2006 návrh Směrnice (dokument COM(2006) 818
final) na začlenění emisí skleníkových plynů z civilního letectví do již zavedeného
systému EU pro obchodování s emisemi těchto plynů z významných technologických
zdrojů (EU ETS). Zdůraznila tak svou snahu přispět takto ke zmírnění změny klimatu.
Komise zastává názor, že zahrnutí civilního letectví do systému EU pro obchodování s
emisemi skleníkových plynů je pro toto odvětví z hlediska nákladů efektivní způsob
kontroly těchto emisí a zároveň se tím provádí přístup schválený Mezinárodní
organizací pro civilní letectví (ICAO). Emise způsobené vnitrostátními lety jsou
zahrnuté do cílů Kjótského protokolu, ale mezinárodní doprava zahrnuta není a letecké
palivo je u mezinárodních letů osvobozeno od daní. Dvoustranné letecké dohody mezi
členskými státy EU a třetími zeměmi se v současné době mají změnit, ale zavedení této
změny do praxe bude vyžadovat delší čas.
Emise z letecké dopravy dnes představují asi 3 % celkových emisí skleníkových plynů
v EU, rychle se však zvyšují – od roku 1990 o 87 %. V České republice se letecká
doprava v roce 2004 podílela na celkových emisích CO2 množstvím 0,7 %. Letecká
doprava se zlevňuje a stává se přístupnější širším vrstvám obyvatel, aniž by se tomu
přizpůsobily náklady na životní prostředí. Rychlý nárůst emisí letecké dopravy
je v rozporu se snižováním emisí v řadě jiných hospodářských odvětví. Bez příslušných
opatření bude hrozit, že dosažené environmentální efekty ostatních opatření Evropských
společenství ke snižování emisí skleníkových plynů budou sníženy právě narůstajícími
emisemi z letecké dopravy. Do roku 2020 se emise způsobené leteckým provozem oproti
současné úrovni pravděpodobně více než zdvojnásobí.
Od roku 2011 se má směrnice vztahovat na všechny vnitrostátní a mezinárodní lety mezi
letišti v EU a do roku 2012 také na mezinárodní lety, které z letišť v EU odlétají nebo na
nich přistávají. Odhaduje se, že od roku 2020 by bylo možné snížit emise CO2 až o 46 %
resp. o 183 milionů tun, což pro představu odpovídá součtu současných emisí (zařízení
v rámci EU ETS) 10 nejmenších států EU. Existuje však více možností, jak snižovat
dopady těchto emisí (např. zavedením emisních poplatků). Komise však jiné způsoby
předběžně pokládá za méně efektivní nebo obtížněji prosaditelné.
Aby se rychlý nárůst emisí v letecké dopravě omezil, má být celkové množství
povolenek stanoveno na průměrnou úroveň emisí v letech 2004-2006. Uvažuje se, že
některé povolenky budou prodány v aukcích pořádaných členskými státy. Naprostá
většina však má být vydávána bezplatně na základě harmonizovaných kritérií účinnosti
podle realizovaných výkonů leteckého provozovatele (metoda benchmarkingu). Za
účelem snížení administrativních nákladů se směrnice nebude vztahovat na letadla
s maximální vzletovou hmotností nižší než 5,7 tuny a každý provozovatel má být
spravován pouze jedním členským státem. Směrnice je součástí komplexního přístupu
k emisím způsobených letadly, k němuž patří také intenzivnější výzkum ekologických
technologií a zlepšení v řízení a navigace letecké dopravy.
3
Podle názoru Evropské komise, za předpokladu, že letecké společnosti přenesou
veškeré vyplývající náklady na zákazníky, by se cena typického zpátečního letu v rámci
EU mohla do roku 2020 zvýšit o 1,8 až 9 EUR. Kvůli vyššímu zatížení životního
prostředí by u letů na dlouhou vzdálenost mohlo dojít do roku 2020 ke zvýšení cen
letenek v závislosti na přesné délce letu ještě významnějšímu (až do 39,6 EUR
v závislosti na ceně povolenky a délce letu). Komise očekává, že ceny letenek se zvýší
výrazně méně než při nárůstu cen ropy před několika lety.
PRIORITNÍ LÁTKY Popis problematiky Vývoj projednávání Návrh směrnice o standardech environmentální kvality v oblasti vodní politikyEvropská komise předložila návrh směrnice dne 17. 7. 2006 v návaznosti na článek 16,
odst. 4, 6, 7, 8 a 10 rámcové směrnice pro vodní politiku (2000/60/EC). V návrhu
směrnice předložila Evropská komise (EK) standardy kvality pro prioritní látky a
návrhy na omezování emisí prioritních látek. Při přípravě samotného návrhu EK
přezkoumala existující směrnice a seznam prioritních nebezpečných látek. Návrh
směrnice doprovází vyhodnocení dopadů a sdělení Komise k integrované prevenci a
omezování chemického znečištění povrchových vod.
Pracovní skupina Rady pro ŽP projednávala návrh směrnice ve dnech 26. 7., 5. 10., 30.
10. 2006 a 24. 1. 2007.
Prozatímní vývoj je následující:
Čl. 1 – předmět a obecné aspekty směrnice K otázce struktury a rozsahu působnosti směrnice upozornily některé delegace na
absenci návrhů od Komise podle čl. 16. 8 týkající se omezování emisí z bodových
zdrojů (emission controls). Přesto řada delegací nesouhlasí se zařazením jakýchkoliv
požadavků na regulování emisí do směrnice k prioritním látkám a podporuje přístup
navržený Komisí s poukazem na ostatní legislativu společenství, která se těmito
otázkami zabývá. Podle některých delegací chybí ve směrnici aspekty přeshraničního
znečištění a vyjasnění výběru prioritních látek v návaznosti na dceřinné směrnice.
Podle Komise je přístup navržený ve směrnici plně ve shodě s legislativními požadavky
čl. 16 rámcové směrnice. Otázky přeshraničního znečištění jsou podle Komise řešitelné
na základě čl. 12 rámcové směrnice. Komise založila seznam prioritních látek po právní
stránce na existujících rozhodnutích Rady a Evropského parlamentu.
Čl. 2 – standardy kvality Co se týče tohoto článku jsou zde diskutovány otázky zařazování nových látek,
doplnění o sedimenty a biotu, monitoring, zavedení hodnocení z hlediska rizik.
K návrhu ČR týkajícího se zařazení nových látek uvedla Komise, že zpracovala první
návrh seznamu v roce 2000 a předložila jej k přijetí postupem spolurozhodovací
procedury (rozhodnutí 2455/2001/EC). Další hodnocení ve shodě s čl. 16, odst. 4
provedla Komise v roce 2004 a předložila v čl. 5 a příloze II. Následující revizi
připravuje Komise v roce 2008 tak, aby případný upravený seznam byl relevantní pro
druhé plány povodí podle rámcové směrnice. Revidované seznamy budou přijímány
procedurou spolurozhodování mezi Radou a Evropským parlamentem na základě
návrhu Komise. Z tohoto vysvětlení mj. vyplývá, že procedura pro případné zařazení
nových látek spadá mimo působnost směrnice, což explicitně vyjadřuje upravený text
čl. 1, kde byl pro vyjasnění doplněn odkaz na čl. 16 odst. 7 a 8 rámcové směrnice,
vyžadující po Komisi předložit návrhy standardů kvality a nikoliv revizi seznamu
prioritních látek. Komise potvrdila, že přijetí upraveného seznamu látek procedurou
spolurozhodování mezi Radou a EP je proces, který probíhá paralelně bez nutnosti
zařazovat opakovaný požadavek do směrnice o environmentálních standardech kvality
4
vzhledem k tomu, že je již obsažen v čl. 16 odst. 4 a 5 rámcové směrnice.
K otázce ČR ohledně výpočtu koncentrací pro těžké kovy vyplývá z předchozích
diskuzí, že výchozí metodou pro kovy je ve shodě s bodem 3 části C přílohy I stanovení
koncentrace rozpuštěné fáze získané filtrací buď na 0,45 µm filtru nebo jiným
ekvivalentním zpracováním vzorku, přičemž tato metoda může být revidována
procedurou komitologie podle rámcové směrnice pro vodní politiku. Výchozí metoda
stanovení koncentrace je tedy uvedena v bodě 3 části C přílohy I.
Čl. 3 – přechodné oblasti překročení K požadavku ČR na zpracování metodického pokynu pro určení přechodných oblastí
překročení vyplynulo z diskuze, že metodický pokyn může být vypracován procedurou
komitologie podle čl. 3 odst. 4, přičemž některé delegace navrhují, aby harmonizovaná
metodika byla vypracována tak, aby byla k dispozici včas k využití v rámci
implementace směrnice, zatímco jiné by daly přednost stanovení jen určitých
nezávazných pravidel či zmínce o těchto pravidlech v textu směrnice.
Podle Komise je v zájmu ČS využít institut stanovení přechodných oblastí překročení a
umístit monitorovací body reprezentativně co nejblíže zdrojům znečištění aniž by tím
docházelo k porušení požadavku na dodržení EQS, pokud by takový profil zachycoval
zvýšenou koncentraci znečišťujících látek ještě před tím, než dojde k promíchání
v recipientu. Členské státy se tak mohou vyrovnat s problémem potenciálně nepříznivé
interpretace výsledků monitoringu ve vztahu k dodržení EQS pro celý útvar povrchové
vody. Z tohoto pohledu není zcela nezbytné rigorózně určovat přesnou délku přechodné
oblasti, pokud je zřejmé, že se v ní nenachází více než jeden monitorovací bod. Pokud
by se v takové oblasti nacházel více než jeden monitorovací bod, bude důležité určit,
které monitorovací body leží již oblasti pod přechodnou mísící oblastí.
Čl. 4 – soupis emisí, vypouštění a úniků
Některé členské státy se vyslovily pro omezení reportingových povinností nad
požadavky rámcové směrnice o vodní politice a závazky vyplývající z registrů PRTR.
Komise považuje reportingové požadavky za opodstatněné, neboť vytvářejí členským
státům a Komisi dostatečný prostor pro shromáždění potřebných informací o zdrojích
znečištění k vyhodnocení dosaženého stavu.
Předsednictví usiluje o dosažení politické shody na Radě pro ŽP v červnu 2007. Na
únorové Radě nebude směrnice projednávána. Pozměňovací návrhy EP mají být
projednány ve výboru pro ŽP EP dne 26. 3. 2007 a hlasování v plénu EP má proběhnout
dne 23. 4. 2007.
Další jednání PS k tématu prioritních látek se pravděpodobně uskuteční v březnu 2007.
PESTICIDY Popis problematiky Vývoj projednávání Tématická strategie udržitelného používání pesticidůTematická strategie byla schválena Komisí v červenci 2006 a spolu s návrhem nové
rámcové směrnice o udržitelném využívání pesticidů byla předložena k projednávání
Radě a EP. Tématická strategie byla stručně diskutována na jednom jednání pracovní
skupiny pro životní prostředí (WP ENV) spolu s dopadovou studií k návrhu směrnice;
směrnice samotná byla předmětem tří jednání WP ENV.
Na základě rozhodnutí německého předsednictví se diskuse k návrhu směrnice
přesunula do pracovní skupiny pro zemědělské otázky, která se již zabývá návrhem
nařízení, které novelizuje směrnici 91/414/EC o umisťování na trh výrobků na ochranu
rostlin. Zástupce německého předsednictví nicméně v úvodu jednání WP ENV
informoval, že červnová Rada ministrů se bude zabývat návrhem rámcové směrnice jak
ve formaci životní prostředí, tak i zemědělství; konkrétní formu projednávání
neupřesnil, přislíbil ale, že předsednictví zajistí vzájemnou provázanost a informovanost
5
obou dotčených formací (problematika pesticidů přesahuje oblast zemědělství a
environmentální aspekt je jedním z klíčových aspektů v předložené TS). Co se týče
postupu projednávání tohoto návrhu v Evropském parlamentu, předběžně je plánováno,
že se výbor pro ŽP Evropského parlamentu se bude návrhy (TS i směrnice) zabývat na
červnovém jednání (4.-5.06.2007), v plénu poté v červenci 2007.
Nicméně TS je zařazena na program únorové Rady ministrů životního prostředí (20. 2.
2007). Německé předsednictví předložilo první návrh závěrů Rady, který shrnuje
kontext přípravy TS (6EAP) a dosavadní legislativní předpisy týkající se pesticidů a
upozorňuje na rizika plynoucí z používání pesticidů pro lidské zdraví a pro životní
prostředí, explicitně vítá návrh nové rámcové směrnice, která má za cíl vyplnit
dosavadní mezeru v současné legislativě v této oblasti. Ačkoliv návrh závěrů Rady vítá
opatření navrhovaná v TS, varuje zároveň před nadbytečnou administrativní zátěží,
vyzývá k důslednému uplatňování principu subsidiarity a dává ke zvážení, zda
navrhované ustavení expertní skupiny k tématické strategii (TS Expert Group) jako
konzultačního fóra pro přípravu guidance k aplikaci nejlepších postupů (best practises)
a monitorování implementace TS je nezbytné a nepovede jen ke zvýšeným nákladům na
straně Komise i na straně členských států.
K jednotlivým odstavcům:
Nejdetailnější debata proběhla k odst. 4 návrhu. Bylo navrženo přeskupení textu
v jednotlivých odrážkách tak, aby přehledně reflektoval čtyři základní body:
synergii a vyváženost mezi environmentálními a zemědělskými aspekty,
požadavek na snížení administrativní zátěže,
možné rozšíření na související látky jak avizuje TS (biocidy),
zajištění odpovídajícího financování.
Dále pak doplnit odkaz na dobrovolné dohody a opatření, zmínit snahu o tzv. Better
Regulation; doplnit odkaz na tzv. low pesticides principle. Zástupce Komise dále
navrhl, aby v úvodu odst.4 byly zmíněny ty body, které je třeba dále zdůraznit a které
např. nejsou explicitně adresovány v souvisejících legislativních návrzích –
mezinárodní rozměr problematiky pesticidů, otázku vědy a výzkumu v této oblasti,
požadavek na úpravu daně z přidané hodnoty (VAT).
Zástupce předsednictví shrnul diskusi; k hlavním bodům/požadavkům na
doplnění/úpravu, které zazněly ze strany delegací patří:
zdůraznění environmentálního aspektu TS,
podpora ES návrhu na úpravu odst.4,
přeformulování textu týkajícího se expertní pracovní skupiny,
lepší vyváženost/vyjasnění textu k požadavku na zachování
konkurenceschopnosti a používání pesticidů.
POVODNĚ Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady pro vyhodnocení a zvládání povodňových rizik Vývoj projednáváníPředmětem jednání pracovní skupiny v průběhu ledna bylo předběžné posouzení
pozměňovacích návrhů, které předkládá zpravodaj výboru pro ŽP Evropského
parlamentu, jehož jednání se konalo 30. 1. 2007. Hlasování ve výboru EP má
proběhnout dne 27. 2. 2007 a hlasování v plénu EP ve druhém čtení je plánováno na
zasedání ve dnech 23. – 26. 4. 2007. Předsednictví usiluje o dosažení shody mezi Radou
a EP ve druhém čtení.
Obecně indikovaly delegace problémy s akceptováním pozměňovacích návrhů
týkajících se zejména rozšíření požadavků na mapování, zahrnutí povodní z kanalizací a
6
zkrácení některých termínů. Delegace podporují úsilí o dosažení shody s EP ve druhém
čtení.
Politické shody delegací ČS k upravenému návrhu směrnice bylo dosaženo na zasedání
Rady pro ŽP dne 27. 6. 2006. Shody mezi Radou a EP v prvním čtení nebylo dosaženo
a směrnice se projednává ve druhém čtení v EP.
PŮDA Popis problematiky Vývoj projednávání Tematickou strategii ochrany půdy (TS) předložila Evropská komise na základě 6.akčního programu pro životní prostředí. Cílem strategie je ochrana a zajištění
udržitelného využívání půdy. Předpokládá se, že plnění cílů strategie se bude hodnotit
v rámci přezkumu 6. akčního programu pro životní prostředí v roce 2012.
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se vytváří rámec pro ochranu půdy byl vypracován v návaznosti na TS. Z předloženého návrhu směrniceplynou zejména závazky zajistit prevenci, identifikovat rizikové oblasti z hlediska
ochrany půdy a přijmout programy opatření a národní strategie nápravných opatření.
Hodnocení dopadů tematické strategie ochrany půdy obsahuje expertní posouzenínegativního působení hlavních škodlivých činitelů na půdu. U každého škodlivého
činitele (eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění salinizace, sesuvy, zábory, ztráty na
biodiverzitě) je provedena kvalitativní a kvantitativní analýza dopadů s monetárním
vyčíslením. Je konstatováno, že legislativa EU nezajišťuje dostatečně ochranu půdy,
předpisy jsou fragmentovány a netvoří koherentní politiku ochrany půdy. Proto
degradace půd pokračuje.
Dokument analyzuje možná řešení v problematice identifikace ohrožených území,
specifikuje výhody a nevýhody.
Pracovní skupina projednala připomínky delegací k dopadové studii, návrh otázek
k politické rozpravě ministrů a obecné připomínky k tematické strategii.
Na Radě pro ŽP dne 20. února 2007 se předpokládá politická rozprava ministrů.
Návazně na politickou rozpravu ministrů bude směrnice projednána po jednotlivých
článcích. K projednání návrhu směrnice jsou plánována další jednání pracovních skupin
Rady (22. 3., 26. 4. a 24. 5. 2007).
Pracovní skupina projednala připomínky delegací k dopadové studii, návrh otázek k politické rozpravě ministrů a obecné připomínky k TS.
K dopadové studii vyjádřily delegace zejména výhrady k údajům o počtech
kontaminovaných míst uvedených ve studii, podhodnocení nákladů na nápravná
opatření, chybějící vazbě na současně platná opatření v souvisejících legislativních
předpisech Společenství a chybějící aspekty acidifikace půd jak ve studii, tak v návrhu
směrnice. Cion uvedla, že dopadová studie je založena na velkém rozsahu
podkladových dat a informací s různou úrovní podrobností, přičemž ne pro všechny
aspekty byly k dispozici dostatečně detailní podklady (např. k obsahu organických látek
v půdách).
Komise uvedla stanovisko k připomínkám delegací. Podle Komise byl odhadnákladů založen na dostupných údajích EEA pro některé státy, které nezahrnuly „velké
kontaminované oblasti“ v některých dalších členských státech (ČS). Komise použila
dostupná data od ČS s extrapolací na úroveň EU. K odhadům nákladů na alternativní
příležitosti Komise potvrdila, že informace o skutečné potřebě zemědělské půdy jsou
v této souvislosti podstatné. Odhady však musí být založeny na podkladech od ČS.
Komise souhlasí s názorem, že otázky „soil sealing“ mají významný dopad z hlediska
celkového zachování funkcí půdy. Ohledně kofinancování uvedla Komise, že možností
by bylo využití buď strukturálních fondů nebo rozvojového fondu pro zemědělství
podle typu opatření. K otázce harmonizace legislativy k ochraně půd považuje Komise
návrh směrnice za výchozí krok, který může být později základem k dalším
legislativním návrhům. K využití čistírenských kalů z hlediska jejich transformace na
7
humus ke zlepšení půdních vlastností zastává Komise názor, že čistírenské kaly nejsou
pro tento účel nejvhodnějším materiálem oproti chlévské mrvě či jiným organickým
materiálům ze zemědělství.
K tematické strategii vznesly delegace některé obecné připomínky, ve kterých
upozornily mj. na problém konzistence s ostatní existující legislativou Společenství,
potřebu řešit otázky ztráty biodiverzity, problematiku difúzního znečištění, sealing,
rozsah reportingových povinností ČS, potřebu přesného stanovení cílů tematické
strategie s dopadem na návrh příslušné legislativy, požadavek na harmonizaci obsahu
plánů opatření, míru zatížení ČS včetně uplatnění principu „polluter pays“ a potřebu
řešit otázky acidifikace půdy. Komise zdůraznila, že podrobná diskuze vznesených
připomínek by měla proběhnout při detailním projednávání legislativního textu
směrnice. Komise potvrdila, že návrh směrnice byl připravován s plným vědomím
vazeb na existující legislativu Společenství.
„Energetický balíček“Evropská komise zveřejnila 10. ledna 2007 pod společným názvem "Energie pro měnící
se svět" komplexní soubor materiálů o „Energetické politice pro Evropu“. Hovoří se
o tzv. energetickém balíčku, který obsahuje návrhy a opatření v boji proti klimatickým
změnám a pro posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU. Komise
požádá Evropskou radu o podporu svých návrhů na jejím jarním zasedání ve dnech 8.
a 9. března 2007, které bude pro novou politiku Unie klíčové. Jarní Evropská rada
schválí strategický přehled energetické politiky Evropy akční plán pro oblast
energetiky, stanovující priority akcí pro následující dva roky (ovlivní tedy i období
českého předsednictví v 1. pol. r. 2009). V akčním plánu budou zahrnuty i vnější
aspekty energetické bezpečnosti.
Strategický přezkum energetické politiky Evropy včetně prioritních kroků bude poprvé
prezentován a diskutován resortními ministry na Radě EU pro energetiku dne 15. února
2007. Druhý strategický přezkum energetiky bude vydán za dva roky a bude obsahovat
zprávy o vývoji v oblasti energetiky, neboť hlavy států a předsedové vlád se zavázali, že
o tomto tématu budou jednat pravidelně. Aspekty energetického balíčku budou
diskutovat také další formace Rady EU (ECOFIN, Rada pro životní prostředí, Rada pro
konkurenceschopnost, aj.).
Klíčovým strategickým dokumentem balíčku je sdělení Komise Radě a Evropskému
parlamentu nazvané přímo „Energetická politika pro Evropu“ (dále jen „EPE“)
(COM(2007) 1 final), obsahující strategický přezkum v oblasti energetiky, první svého
druhu. Balíček usiluje o řešení současných úkolů prostřednictvím tří hlavních pilířů:
skutečný vnitřní trh s energií, urychlení přechodu k nízkouhlíkové energii a energetická
účinnost. Návrhy zaměřené na tyto tři pilíře bude třeba podpořit soudržnou
a důvěryhodnou zahraniční energetickou politikou, ve které EU vystupuje jako jeden
celek. EPE je souvisí s ostatními součástmi energetického balíčku a je opřen
o analytický materiál „scénáře a energetická data o EU-27“. Strategický přezkum se
vzájemně doplňuje s dalším sdělením Komise „Omezení změny globální teploty
maximálně o 2°C - politické možnosti pro EU a svět na rok 2020 a dále”, vydaným
také 10. ledna 2007.