Potůček
Žlebůvka je uveden v seznamu toků, které jsou vhodné pro život a reprodukci
ryb. Přesto pracovník družstva ZOD Němčice nad Hanou vypustil 29. června roku
2020 ve vzdálenosti asi 215 m od tohoto toku tři cisterny závadné látky
charakteru naředěných silážních štáv, a to asi 36 tisíc litrů. Ovlivnění toku
bylo prokázáno do vzdálenosti nejméně jednoho kilometru od místa infiltrace.
V místě musely zasahovat všechny složky Integrovaného záchranného systému
Olomouckého kraje. Po prošetření celé záležitosti dostalo družstvo od České
inspekce životního prostředí pokutu ve správním řízení 200 tisíc korun, která
nabyla 13. května tohoto roku právní moci.
Dispečer
Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (HZS) nahlásil 29. června 2020
ve večerních hodinách na havarijní telefon ČIŽP událost, při které došlo podle
prvotního hlášení k úniku závadné látky (charakteru močůvka) do toku
Žlebůvka. V toku byly v tu dobu vlivem intenzivních dešťů zvýšené průtoky a
možné koncentrace škodlivin byly podle informací naředěné. Potůček vykazoval
výrazný zápach.
Při následném šetření bylo zjištěno, že se nejedná o
fekálie, ale o závadnou látku charakteru naředěných silážních vod, které byly
vypuštěny do
řádky kukuřičného pole, kde došlo k jejich koncentraci a následnému
soustředěnému odtoku po spádnici směrem k toku Žlebůvka. Závadná látka byla
naakumulována pod svahem a pronikla do Žlebůvky. Pocházela ze silážní jámy a z
její čerpací šachty. Podle sdělení obviněného při kontrole se jednalo zejména o
dešťové vody se zbytky silážních vod, které zaplnily silážní jámu. V silážní
jámě byla před odvezením skladována vojtěška.
Zástupci družstva uvedli, že
důvodem vyčerpání těchto závadných látek a jejich vypuštění na pole byla nutnost
vyčištění silážní jámy, aby mohla být v následujících dnech do silážního žlabu
navážena vojtěška. Údajně se mělo jednat o mimořádnou situaci, ke které družstvo
přistoupilo z důvodu nadprůměrných srážek.
„Obviněný
nerespektoval obecně závazné předpisy, v tomto případě ustanovení vodního
zákona týkajícího se nakládání se závadnými látkami. Nepřijal odpovídající
organizační, technická, personální či jiná opatření k tomu, aby nedošlo ke spáchání
protiprávního jednání. Sám navíc vypustil závadné látky na terén mimo jeho
vlastní areál, které se následně smísily s dešťovými vodami a odtekly v řádku
kukuřičného pole po spádnici do toku Žlebůvka,“ uvedl Ing. David Petr, zástupce
ředitele OI Olomouc s tím, že za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše
jednoho milionu korun.
Družstvo
obhospodařuje pozemky, na které vypustilo závadnou látku, a muselo tak znát místní
podmínky. „Obviněný věděl, že je na poli zasazená kukuřice, která patří mezi
erozně nebezpečné širokořádkové plodiny, stejně jako musel vědět, že v daném
místě jsou řádky vedeny po spádnici a při vypuštění závadné látky je zde vysoké
riziko soustředěného odtoku závadné látky se zvýšenou erozí z pole až do
povrchového toku Žlebůvka,“ upřesňuje Ing. David Petr. Právě způsob spáchání
přestupku je v tomto případě zásadní, protože popsaná závadná látka se sice v
rámci zemědělské činnosti aplikuje na pole v rámci hnojení, ale v tomto případě
nedocházelo ke standardnímu plošnému hnojení podle zásad správné zemědělské praxe,
nýbrž k vypouštění závadné látky soustředěně do jednoho místa s odtokem po
spádnici v řádku kukuřičného pole s následnou zvýšenou erozí jemných
částic a živin z pole až do toku Žlebůvka.
„Družstvo svým přestupkem způsobilo významnou havárii a je nutno konstatovat, že havárie nebyla způsobena nějakou poruchou či závadou technického charakteru, ale jednalo se o zcela vědomý skutek, kdy obviněný sám vypouštěl závadnou látku mimo svůj areál i přesto, že si musel být nebo měl být vědom všech rizik a možných následků,“ zdůvodňuje tak Ing David Petr výši pokuty. Zároveň však dodává, že nebyl zjištěn úhyn ryb či jiných vodních živočichů. Obviněný následně při kontrole s inspekcí spolupracoval, přijal svoji zodpovědnost a proti pokutě se neodvolal.
