Ekologická havárie v Hustopečích nad Bečvou - Aktualizováno 19. 02. 2026

19.5.2025

Tato stránka přináší aktuální informace týkající se zmáhání havárie po vykolejení cisteren převážejících benzen, k němuž došlo 28. února 2025 poblíž železniční stanice Hustopeče nad Bečvou. Cílem je zodpovědět nejčastější dotazy týkající se dopadů této bezprecedentní události, při níž uniklo velké množství benzenu do životního prostředí. Stránka bude průběžně aktualizována podle dalšího vývoje situace a nově dostupných informací.

Aktuálně

Na místě nadále probíhá čerpání kontaminované podzemní vody a její následné čištění přes filtry s aktivním uhlím. Přečištěná voda je poté vypouštěna buď do přilehlé vodní nádrže, nebo do prostoru vymezeného štětovnicovou stěnou. V přilehlé nádrži je kvalita vody monitorována v dvoutýdenních intervalech.
K 18. únoru 2026 bylo z lokality odstraněno více než 148 tun benzenu.
Vláda dne 30. září 2025 schválila návrh Ministerstva životního prostředí, aby řízení a zajišťování sanačních prací v lokalitě Hustopeče nad Bečvou, která byla zasažená rozsáhlou kontaminací benzenem po železniční havárii, převzal od 1. listopadu 2025 státní podnik DIAMO. Podrobnosti ZDE.

Rozsah znečištění

Dle odhadu sanační společnosti uniklo do životního prostředí v důsledku havárie cca 250 t benzenu. Plocha vsaku benzenu je odhadována na cca 4 600 m2. Toto území je od okolního prostředí izolováno larsenovou stěnou. Naprostá většina uniklého benzenu se zde nacházela na hladině podzemní vody jako volná fáze a jako rozpuštěná forma v podzemní vodě.

Kontaminace podzemní vody volnou fází benzenu zasáhla přibližně 20 000 m2 území. Prosakující kontaminovanou podzemní vodou byla nejvíce zasažena povrchová voda štěrkovny (nádrž č. 6 – východ) a dále podzemní vody směrem k řece Bečvě. Po instalaci larsenové stěny kolem ohniska znečištění došlo k eliminaci šíření kontaminace podzemní vodou. Doposud provedenými opatřeními byl zastaven nárůst kontaminace povrchové vody ve štěrkovně (nádrž č. 6 – východ). Od 7. 4. 2025 byly hodnoty benzenu v povrchové vodě ve štěrkovně (nádrž č. 6 – východ) podlimitní, tj. pod 50 µg/litr. Od května se koncentrace benzenu pohybuje pod mezí stanovitelnosti, případně těsně nad touto hodnotou.

V povrchové vodě řeky Bečvy nebyla kontaminace benzenem od havárie opakovaným monitoringem prokázána.

Šíření znečištění brání larsenová stěna

Proti šíření kontaminace podzemní vodou do okolí byla v místě havárie vybudována larsenová stěna, která ohnisko kontaminace uzavřela. První štětové zábrany v čele šíření kontaminace byly instalovány od 18. března 2025. Z důvodu možného obtékání vybudovaných zábran kontaminovanou podzemní vodou bylo rozhodnuto o úplném zapouzdření ohniska kontaminace. Kompletní larsenová stěna byla dokončena 12. dubna 2025. Doposud provedená opatření mají velmi pozitivní dopad pro zamezení dalšího šíření kontaminace podzemní vodou. Po instalaci larsenové stěny došlo k velmi rychlému poklesu znečištění povrchové vody benzenem. Koncentrace benzenu v povrchové vodě štěrkovny (nádrž. 6) pod limitní hodnotou.

Ještě před dokončením larsenové stěny unikly přibližně 2 tuny benzenu do oblasti poloostrova na severní straně štěrkovny (nádrž č. 6 – východ). Aby se zabránilo případnému šíření zbytkového znečištění z tělesa poloostrova, byla zde pro zachytávání rozpuštěné formy benzenu v podzemní vodě nasazena technologie s koloidním aktivním uhlím, která má znečištění zachytit a zabránit jeho rozšíření do štěrkovny (nádrž č. 6 – východ), hlavně při severní břehové linii štěrkovny.

Vyčištění lokality bude trvat měsíce

Prioritou sanačních prací je odstranění volné fáze benzenu, která tvoří bilančně největší podíl benzenu na lokalitě, s následným čištěním podzemní vody obsahující rozpuštěnou formu benzenu za dodržení bezpečnosti práce a minimalizovaného dopadu na okolní životní prostředí a zdraví obyvatelstva a zvířat. Kdy bude území trvale vyčištěno, bude možné sdělit po ukončení první sanační fáze podle schváleného sanačního projektu (podrobnosti níže). Monitoring bude probíhat minimálně po celou dobu sanačních prací.

Omezení a zákazy na lokalitě ke dni 19. 02. 2026

Do odvolání je stále zakázán vstup a pohyb lidí v bezprostředním okolí havárie a vodní nádrže č. 6. Rovněž je nadále zakázáno používání povrchové vody a podzemní vody ze studní na užitkovou vodu v chatové oblasti mezi nádrží a řekou Bečvou. Aktuálně platné zákazy jsou k dispozici na webové stránce Olomouckého kraje.

15. června 2025 se na trať u Hustopečí nad Bečvou vrátily vlaky a došlo k obnovení vlakového provozu mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím, kterou havárie na více než 3 měsíce přerušila. Při průjezdu zónou, kde probíhají sanační práce, musí dopravce zajistit zamezení přístupu vnějšího vzduchu do prostor pro cestující a služebních prostor vlaku.

V oblasti platil do 24. září 2025 stav nebezpečí. Vzhledem k příznivému vývoji, kdy se podařilo stabilizovat situaci na poloostrově, a kdy se již téměř přestala objevovat fáze benzenu na hladině podzemní vody, inspekce nedoporučila hejtmanovi Olomouckého kraje stav nebezpečí dále prodlužovat.

Dopady havárie na pitnou vodu

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci (KHS) ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě provádí od počátku havárie preventivní monitoring vody ve studních, které jsou zdrojem pitné vody a jsou situovány nejblíže místu havárie. Dosud provedené odběry neprokázaly kontaminaci pitné vody benzenem či jeho deriváty (toluen, xylen). Dle výsledků provedených analýz nebyly v žádném z odebraných vzorků tyto látky zjištěny (mez stanovitelnosti odpovídá hodnotě 0,5 μg/l). Pravděpodobnost kontaminace podzemní pitné vody je velmi nízká až mizivá. Vzorkování pitné vody ve vytipovaných studních probíhá v týdenním intervalu a lze jej dle potřeby upravit.

Pravděpodobnost, že dojde k rozšíření havárie do studní v obci je téměř mizivá, studny v obci Hustopeče nad Bečvou jsou proti směru proudění podzemní vody v oblasti. Dalšími sanačními pracemi - aktivním odstraňováním benzenu z podzemní vody, se bude už tak nízké riziko sekundární kontaminace podzemní vody v okolí nadále snižovat.

Zároveň byl realizován monitoring vodovodních řadů, a to s negativní přítomností látek provázených s mimořádnou událostí. Žádný u monitorovaných ukazatelů nepřekračuje hygienický limit, resp. nebyl přítomen v monitorovaných vzorcích.

Studny v chatové oblasti

V chatové oblasti mezi vodní nádrží a Bečvou se nacházejí pouze studny na užitkovou vodu. V některých z nich byly v březnu zaznamenány zvýšené koncentrace benzenu. V souvislosti s tímto zjištěním bylo vydáno opatření obecné povahy, kterým se až do odvolání zakazuje nakládání s povrchovými a podzemními vodami v zasaženém území (podrobnosti jsou k dispozici ZDE). Jak je uvedeno výše, ČIŽP zde od té doby opakovaně realizovala vzorkování a eviduje výrazný pokles koncentrací benzenu až pod hodnotu 1 µg/l, což je limitující hodnota pro pitné vody.

Dopady havárie na kvalitu půdy

Půda byla znečištěna pouze v místě havárie, a to zejména v místě drážního tělesa a vsaku benzenu do horninového prostředí. Obě ohniska jsou uzavřena larsenovou stěnou. Před vybudováním larsenové stěny rovněž unikly za larsenovou stěnu 2-4 tuny benzenu v oblasti poloostrova na severní straně štěrkovny (nádrž č. 6 – východ). Znečištění půdy v místě havárie bude odstraňováno více než 6 měsíců, a to v souladu se sanačním projektem a na limity stanovené analýzou rizik.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) odebíral vzorky zemědělské půdy, která nebyla přímo zasažená havárií. Vzorkování bylo zaměřeno na riziko znečištění způsobené zplodinami hoření. Ve vzorcích se stanovovaly polycyklické aromatické uhlovodíky, produkty hoření. Zemědělské půdy v okolí mimo místo havárie dle testování ÚKZUZ zasaženy nebyly.

Vzhledem k tomu, že vzorkování půdy neprokázalo kontaminaci, nepřistoupily zatím úřady ke vzorkování výpěstků zeleniny na zahrádkách. Riziko kontaminace zeleniny je mizivé. Pokud se v dané oblasti v budoucnu prokáže kontaminace, což se jeví jako velmi nepravděpodobné, podniknou úřady příslušná opatření.

Monitoring zemědělské půdy

Zemědělská půda byla testována na obsah PAU. Bylo odebráno 47 vzorků zemědělské půdy a 5 vzorků půdy v intravilánu obcí Hustopeče nad Bečvou a Poruba. Ve vzorcích zemědělské půdy byly zjištěny pouze tři překročení preventivní hodnoty (limity na zákaz aplikace kalů a sedimentů; těmito hodnotami zdraví lidí ani zvířat či kvalita zemědělských produktů není ohrožena) a jedno překročení indikační hodnoty pro benzo(a)pyren na pozemku v k.ú. Choryně. Na tomto pozemku a v jeho bezprostředním okolí bylo provedeno podrobnější šetření (odebráno 9 vzorků). Tímto šetřením se vysoké obsahy benzo(a)pyrenu nepotvrdily.

Na vybraných lokalitách byly odebírány vzorky nejen z orniční vrstvy, ale zároveň také ze svrchních 0-5 cm, aby se při srovnání výsledků z různě hlubokých profilů pokud možno projevil vliv požáru, resp. zvýšený atmosférický spad. Ve vzorcích ze svrchní vrstvy půdy nebyly pozorovány vyšší obsahy PAU než ve vzorcích z orniční vrstvy s výjimkou jediného vzorku.

Pouze v jednom vzorku půdy byla překročena indikační hodnota na obsah polyaromatického uhlovodíku benzo(a)pyrenu. Vzhledem k tomu, že ve velmi blízkém okolí byly ovzorkovány a analyzovány zemědělské pozemky a obsahy benzo(a)pyrenu i sumy 12 PAU z těchto okolních pozemků jsou o 2 řády nižší, je velmi pravděpodobné, že se jedná o lokální kontaminaci pozemku způsobenou např. používáním/aplikací materiálů s vysokými obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků a nejedná se o přímou souvislost s havárií. Z hlediska obsahů PAU jsou tedy zemědělské půdy v okolí Hustopečí nad Bečvou v pořádku.

K ověření obsahu zplodin hoření – polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), v porostech určených k produkci krmiv, odebral ÚKZÚZ vzorky vojtěšky a trvalých travních porostů. V národní ani evropské legislativě nejsou limity pro obsah PAU v krmivech stanoveny. Evropská komise však v některých případech extrapoluje limity stanovené na základě vědeckých poznatků pro potraviny na krmiva, jak je tomu například u pesticidů. Dva vzorky travního porostu (Hustopeče nad Bečvou, Poruba nad Bečvou) vykazovaly hodnoty PAU srovnatelné nebo nižší oproti kontrolnímu vzorku z porostu z potenciálně nezasažené oblasti. Tři vzorky (travní porost v Mštěnovicích, travní porost z Vysoké u Val. Meziříčí a vojtěška z Lhotky nad Bečvou) vykazovaly zvýšené hodnoty oproti kontrolním vzorkům. Přesto zde všechny odebrané vzorky splnily limity stanovené pro potraviny (pro něž takové limity existují) – sušené byliny a uzeniny.

V první polovině srpna analyzoval ÚKZÚZ v okolí havárie krmnou surovinu – pšenici ozimou. Účelem bylo ověření obsahu benzenu a polyaromatických uhlovodíků v rámci sledování případné kontaminace krmných surovin v souvislosti s havárií benzenových cisteren. Výsledky analýz na obsah benzenu byly negativní – ve všech odebraných vzorcích byla koncentrace benzenu pod mezí stanovitelnosti použité analytické metody. Zároveň koncentrace 4 sledovaných polycyklických aromatických uhlovodíků nepřekračovaly limity pro tyto látky v potravinách.

Dopady havárie na kvalitu ovzduší

Koncentrace benzenu jsou momentálně ohrožující pouze v místě zásahu, kam veřejnost nemá přístup. Koncentrace v Hustopečích nad Bečvou je měřena mobilní monitorovací stanicí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dosavadní měření neukazují na žádné odchylky od standardního stavu. Výsledky jsou zveřejňovány online. V rámci hodnocení rizik byla posouzena subakutní a chronická expozice, resp. případný vliv na zdraví. Hodnocení rizik realizoval Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Pro rezidenty není riziko poškození zdraví v souvislosti se subakutní a chronickou toxickou expozicí.

Dopady havárie na ryby

Pro benzen jako humánní karcinogen nejsou v EU stanoveny hygienické limity v potravinách včetně ryb a v nápojích. Benzen se může ukládat v některých tučnějších tkáních ryb. ČIŽP oslovila znalecký ústav zaměřený na toxikologii ryb s dotazy týkajícími se především dlouhodobého účinku na vodní organismy.

22. 4. 2025 byla provedena analýza hepatopankreatu u odloveného kapra, amura a cejna, u všech třech vzorků byl obsah benzenu stanoven pod mezí stanovitelnosti použité metody (LOQ, <6 μg/kg). Ve dnech 3. a 4. 5. 2025 byl místními rybáři proveden další odlov živých kusů ryb (4x kapr, 4x cejn, 1x sumec, 1x štika, 1x okoun a 1x bílá ryba), přičemž těchto vzorcích také nebyla prokázána přítomnost benzenu.

Na konci června 2025 byl rybáři proveden kontrolní odlov ryb (5x kapr, 4x cejn, 5x sumec a 3x štika). Odlovené ryby byly aktivní, přijímaly potravu a velice dobře reagovaly na umělou nástrahu. Ani ve vzorcích hepatopankreatů těchto ryb nebyla přítomnost benzenu prokázána.

Z dosavadních výsledků vyplývá, že až na úhyn jednotek kusů ryb v prvním měsíci po havárii, kdy zde obsahy benzenu překračovaly až dvacetinásobně povolenou limitní hodnotu, nebyly rybí populace výrazněji zasaženy. Vzhledem k nebezpečnosti benzenu však i přesto nedoporučujeme v současné době konzumaci ryb z vodních útvarů zasažených benzenem, konkrétně vodní nádrže č. 6. Toto opatření platí do doby, než monitoring s jistotou prokáže, že konzumace rybího masa je bezpečná. Opatření vyplývá z důkladného posouzení provedeného znaleckým ústavem. Monitoring ryb na lokalitě bude pokračovat.

Znovu zarybňovat lze štěrkovnu (nádrž č. 6 – východ) nejdříve až po dokončení první etapy sanace (6 měsíců).

Sanace zasaženého území

Podrobný plán likvidace znečištění zpracovala sanační společnost, která se společně s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje podílí na likvidaci následků havárie. Sanační projekt schvaluje Česká inspekce životního prostředí, jakožto odborný orgán pověřený dozorem nad zmáháním havárie, a Správa železnic, která sanační práce financuje. Předpokládaná doba trvání 1. etapy sanace je 6 měsíců a jejím hlavním cílem je odstranění nerozpuštěné fáze benzenu na hladině podzemní vody. Pomocí cirkulace podzemní vody v maximálním režimu by mělo docházet k vytvoření potřebné hydraulické deprese a zajištění maximální výtěžnosti volné fáze benzenu.

Některé sanační práce byly na základě výzvy ČIŽP zahájeny ještě před schválením sanačního projektu v tzv. nulté etapě. Tato etapa zahrnuje mimo odtěžby asi 700 t zeminy zejména čerpání fáze benzenu z kontrolované zóny při vytvoření hydraulické deprese na hladině podzemní vody, dále instalaci filtrů s aktivním uhlím a s tím spojené přípravné práce, provedení testů předčištění čerpaných vod přes filtry s aktivním uhlím a stripování a další neodkladné práce směřující ke stabilizaci zasaženého území v rámci pokračování činností přecházející z havarijního zásahu. Aby se zabránilo případnému šíření zbytkového znečištění z tělesa poloostrova, bylo v této oblasti zahájeno čerpání fáze benzenu z hladiny podzemních vod a současně pro zachytávání rozpuštěné formy benzenu v podzemní vodě bylo injektáží do tělesa poloostrova aplikováno koloidní aktivní uhlí. Touto vytvořenou bariérou bude eliminováno šíření zbytkového znečištění benzenem do povrchové vody štěrkovny (nádrž č. 6 – východ), hlavně při severní břehové linie štěrkovny.

V rámci 1. etapy sanace se pokračuje ve výše uvedeném a proběhlo také zprovoznění filtrů s aktivním uhlím, které umožní čerpání a cirkulaci podzemní vody v potřebném objemu. Filtry slouží k čištění části čerpané kontaminované podzemní vody, která je po vyčištění rozstřikována na hladinu povrchové vody ve štěrkovně. Při čerpání kontaminované podzemní vody a zpětného zasakování musí být udržována hladina podzemní vody ve vymezeném prostoru štětovou stěnou v nižší úrovni, než bude hladina podzemní vody mimo tento vymezený prostor. Udržovaným rozdílem hladin nebude docházet případnou netěsností štětové stěny k úniku kontaminace mimo vymezený prostor. Pro dekontaminaci čerpané podzemní vody jsou vždy zapojeny dva filtry s náplní aktivního uhlí sériově za sebou, první jako pracovní, druhý jako pojistný. Třetí filtr je prázdný a připravený pro naplnění novou dávku granulovaného aktivního uhlí. Nasorbované aktivní uhlí benzenem je odváženo k regeneraci do zpracovatelského závodu v Rakousku. Filtrace kontaminované podzemní vody bude podpořena předúpravou čerpané kontaminované podzemní vody, kterou by mohlo být dosaženo významné redukce nákladů na provoz filtrů s aktivním uhlím. Nainstalované filtry budou v provozu v rámci 1. etapy sanace, ale maximálně využívané budou až v následující etapě, po odstranění volné fáze benzenu z hladiny podzemní vody při dekontaminaci čerpané podzemní vody s rozpuštěným benzenem.

Ihned po havárii železničních cisteren s benzenem byl znemožněn odtok vody z nádrže č. 6 kvůli možné kontaminaci vedlejší nádrže č. 6 - západ. Postupně však dochází k naplnění kapacity nádrže č. 6 - východ. Za tohoto stavu může docházet k neřízenému zaplavování okolních pozemků a je tu i jisté riziko porušení hráze oddělující obě části nádrže č. 6. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě jsou monitoringem povrchové vody v nádrži č. 6 - východ detekovány hodnoty benzenu pod mezí stanovitelnosti, bylo po konzultaci se zástupci odborných organizací rozhodnuto o řízeném přečerpávání povrchové vody z východní do západní části nádrže za každodenního sledování kvality přečerpávané vody. Přečerpání vody velkokapacitními čerpadly z nádrže č. 6 - východ bylo vyhodnoceno jako optimální, protože objem čerpané vody lze upravovat v závislosti na vývoji situace na lokalitě. S ohledem na výstrahu týkající se prudkých dešťů bylo 8. července preventivně zahájeno přepouštění vod ze západní části jezera do toku řeky Bečva.

Sanační projekt pamatuje i na protipovodňová opatření, která by měla spočívat v zemním hrazení a zvýšené štětové bariéře. Protipovodňová ochrana zasaženého místa je navržena v kombinaci s aktuálně zaraženou štětovou stěnou, která bude tvořit nedílnou součást spodní stavby linie protipovodňové ochrany. Minimální výška hráze bude 0,5 m, maximální výška zhruba 1,6 m nad úrovní stávajícího terénu. Linie protipovodňových opatření je dána trasováním štětové stěny, která definuje osu opatření. Celková délka této linie by měla být necelých 400 m.

V průběhu realizace 1. etapy sanace bude vyhodnocována dynamika snižování kontaminace uvnitř i vně izolované oblasti a účinnost použitých sanačních technologií. Na základě získaných dat bude ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami navržen, prodiskutován a následně připraven projekt 2. etapy navazujících sanačních prací, který již bude zaměřen na dosažení dlouhodobě akceptovatelné úrovně znečištění v zájmovém území a bude vycházet rovněž ze závěrů do té doby zpracované analýzy rizik.