Image
Lesy v Kraji Vysočina jsou hmyzími škůdci v letošním roce asi nejpostiženějším krajem v ČR. Důvodů tohoto stavu je několik, ale těmi nejdůležitějšími jsou klimatické změny v posledních třech letech a druhová skladba lesních porostů.
Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější. „Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba 80 lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 procentům,“ přibližuje Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.
Fatálním škůdcem této dřeviny je zejména lýkožrout smrkový, společně s několika dalšími druhy, které řadíme do skupiny kůrovcovitých. Jeho napadení podléhají především stromy nějakým způsobem oslabené, což je jeden z hlavních důsledků nedostatku vláhy ve vzduchu a půdě. Vývoj tohoto škůdce od napadení stromu po rozmnožení a výlet další generace dnes trvá 6-8 týdnů. V rámci jednoho příhodného roku jako je ten letošní tak vzniknou tři, téměř čtyři generace. Nebezpečnost tohoto škůdce tak ukazují počty brouků z jedné generace. Na průměrném stromě se může vyvinout a následně vylétnout do okolí až 150 tisíc nových brouků, což po odečtení působení přirozených nepřátel a úmrtnosti a úspěšnosti obrany stačí na napadení 2-8 nových zdravých stromů.
„Odhad objemu zpracovaného kůrovcového dřeva v letošním roce v kraji Vysočiny už překročil jeden milion m3 dřeva. Pro představu, na jeden hektar smrkového lesa bez ohledu na jeho stáří se v našem kraji nachází cca 360 m3 dřeva. Z toho vyplývá, že těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2778 hektarů holých ploch. Pro srovnání je to plocha více než pěti tisíc fotbalových hřišť. Takto výrazná změna v lesních porostech má pak mimo jiné samozřejmě negativní vliv i na zadržování a vodní režim v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu a podobně,“ říká Panský.
Odpovědnost za hospodaření v lesích a stav lesa z pohledu škůdců je výlučně na straně vlastníka. Nicméně i ten nejmenší vlastník lesa má pro tyto účely možnost bezplatné služby ve formě tzv. odborného lesního hospodáře. Tato osoba je státem pověřena většinou pro určité katastrální území a jeho posláním je oborná pomoc vlastníku při jeho hospodaření v lese. Je tak nanejvýš vhodné, někdy i povinné, s ním jakékoliv zásahy předem konzultovat.
Z pohledu ČIŽP se pak v těchto případech vlastník svou nečinností vystavuje riziku uložení finanční sankce za ohrožení životního prostředí v lesích.
ČIŽP tedy působí v oblasti lesního hospodářství ze své podstaty
výlučně jako kontrolní orgán a jejím posláním je tak ochrana a zachování lesa
jako důležité složky životního prostředí. Nicméně i přesto se v rámci své
kontrolní činnosti snaží předávat vlastníkům lesa potřebné informace a
praktické zkušenosti, které v této oblasti často nemají.
