Rok od benzenové havárie v Hustopečích nad Bečvou: sanace pokračuje, monitoring zůstává klíčový

Uplynul rok od mimořádné ekologické havárie v Hustopečích nad Bečvou, ke které došlo 28. února 2025 po požáru vykolejených železničních cisteren převážejících přibližně tisíc tun benzenu. Událost měla bezprostřední dopad na kvalitu podzemních a povrchových vod v zasaženém území a svým rozsahem a charakterem se jedná o mimořádnou a v podmínkách Evropy ojedinělou situaci.  

Sanační opatření a technické zabezpečení lokality

V průběhu zdolávání požáru vzniklo větší množství hasebních vod kontaminovaných benzenem. Ty se následně vsákly do půdy v okolí havárie na ploše přibližně 4 600 m² jižně od železniční trati. Prosakující kontaminovanou podzemní vodou byla nejvíce zasažena povrchová voda přibližně 100 m vzdálené vodní nádrže a dále podzemní vody ve směru k řece Bečvě. Bezprostředně po havárii byla zahájena likvidační opatření směřující k omezení dalšího šíření znečištění a snížení koncentrací benzenu ve vodním prostředí. Od poloviny dubna 2025 je ohnisko kontaminace izolováno štětovou stěnou o délce téměř 700 metrů, která brání šíření benzenu zasaženou podzemní vodou do okolí a vodního toku.

„I přes nepříznivé okolnosti - propustné podloží a bezprostřední blízkost vodních ploch a řeky Bečvy - se podařilo havárii zvládnout bez větších škod na životním prostředí. Kontaminaci se díky rychlému zásahu a perfektní spolupráci všech dotčených složek, zejména hasičského záchranného sboru, podařilo z větší části izolovat v místě a zabránit tak negativním dopadům na občany v regionu,” zhodnotil Oldřich Jarolím, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která od prvního dne řídila zmáhání havárie.

Kontaminovaná podzemní voda z izolované oblasti je od června 2025 čerpána a čištěna prostřednictvím tří filtrů s aktivním uhlím o objemu 20 m³. Přečištěná voda je následně vypouštěna buď do přilehlé vodní nádrže nebo do prostoru vymezeného štětovou stěnou. Kontinuální čerpání a sledování vývoje koncentrací benzenu umožňuje stovka sanačních, monitorovacích a indikačních vrtů. Díky tomu bylo z lokality odstraněno již téměř 150 tun benzenu. Současně byla přijata technická opatření na regulaci vodních poměrů v okolí – úpravy propustků, výpustí a retenčních nádrží umožňují lépe řídit přítoky a odtoky vody a kontrolovat případné šíření kontaminace. 

Podle aktuálních odhadů zůstávají v horninovém prostředí vyšší desítky tun benzenu, což znamená, že sanace bude probíhat dlouhodobě. V oblasti severního břehu vodní nádrže navíc přetrvává zbytkové znečištění, které je postupně stabilizováno budováním bariéry formou injektáže koloidního aktivního uhlí. „Vzhledem k hydrogeologickým podmínkám nelze zcela vyloučit další migraci kontaminace, například v souvislosti se srážkami či pohybem podzemních vod. Situace proto zůstává dynamická a vyžaduje průběžné odborné vyhodnocování. ČIŽP bude v lokalitě působit až do ukončení celé sanace. Zaměří se zejména na supervizi projektů dalších etap sanace a dozorovou činnost na lokalitě,” uvedl Oldřich Jarolím.

Dlouhodobá sanace a další postup

Důležitým organizačním krokem bylo rozhodnutí vlády, na jehož základě převzal 1. listopadu 2025 řízení a realizaci sanace státní podnik DIAMO, který má rozsáhlé zkušenosti s odstraňováním ekologických zátěží a komplexním monitoringem kontaminovaných území. 

„Sanační práce postupují podle harmonogramu. Aktuálně probíhá výběrové řízení na zpracovatele projektu pro 2. etapu a očekáváme, že do konce prvního pololetí vzejde z veřejné soutěže samotný zhotovitel. Zahájení 2. etapy sanace je plánováno na srpen 2026 a potrvá do konce roku 2027. Tato fáze se zaměří především na čerpání a čištění podzemních vod, budování ochranných bariér a odstraňování nejvíce zasažených zemin. Co se týče financování, v tuto chvíli náklady pokrýváme z provozních prostředků podniku DIAMO s tím, že v průběhu příštího roku předpokládáme vyčlenění odpovídajících zdrojů přímo ze státního rozpočtu,“ sdělil náměstek pro ekologii a sanaci podniku DIAMO, František Toman.

Monitoring vod, ovzduší i pitných zdrojů

Součástí řešení havárie je rozsáhlý monitoring všech dotčených složek životního prostředí. Provedené analýzy, s výjimkou podzemních vod, dočasného znečištění povrchové vody v přilehlé vodní nádrži a půdy přímo v místě havárie, nepotvrdily znečištění způsobené havárií.  

Vzorky podzemních i povrchových vod jsou pravidelně odebírány na několika kontrolních místech. Podle dosavadních výsledků se koncentrace benzenu v přilehlých vodních plochách i v řece Bečvě dlouhodobě pohybují pod stanovenými limity. V nejvíce ohrožené vodní nádrži byly v prvních měsících po havárii zaznamenány hodnoty nadlimitní, po dokončení štětové stěny však došlo k jejich poklesu. V posledních týdnech byla na všech vzorkovaných místech hodnota benzenu pod mezí stanovitelnosti.

Zvláštní pozornost je věnována kvalitě pitné vody. Monitoring studní a vodovodů provádí Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS). Dle dosud zveřejněných výsledků nebyla kvalita pitné vody pro obyvatele Hustopečí nad Bečvou a okolních obcí v důsledku havárie narušena. Kontaminace nebyla zjištěna ani ve zdroji minerálních vod v Lázních Teplice nad Bečvou. Koncentrace benzenu v ovzduší je v Hustopečích nad Bečvou měřena mobilní monitorovací stanicí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dosavadní měření neukazují na žádné odchylky od standardního stavu. Výsledky monitoringu kvality pitné vody i ovzduší zveřejňuje KHS online. 

Rok poté

V Hustopečích nad Bečvou byl po havárii nastaven komplexní systém ochrany zdraví lidí i životního prostředí, zahrnující fyzická sanační opatření i systematický monitoring. Tento přístup umožňuje průběžně vyhodnocovat účinnost zásahů a plánovat další kroky vedoucí k úplné stabilizaci lokality a minimalizaci budoucích rizik. 

Česká inspekce životního prostředí nadále vykonává dozor nad průběhem sanace a průběžně vyhodnocuje výsledky monitoringu podzemních a povrchových vod. „Řešení havárie takového rozsahu přineslo inspekci řadu cenných zkušeností. Připravujeme souhrnnou odbornou zprávu, jejíž závěry mohou posloužit při řešení obdobných mimořádných událostí i pro další rozvoj metodik zvládání havárií nejen u nás, ale i ve světě,” doplnil Oldřich Jarolím.