Image
Ve středu 1. června 2022 vyšel v Hospodářských novinách článek s titulkem: „Šéf inspekce Geuss končí kvůli Bečvě. Jeho éru ale provázely i další kontroverze.“ Součástí tohoto článku měl být i rozhovor redaktora s ředitelem inspekce Erikem Geussem, který vyšel na webu (ZDE) a měl kompenzovat jistou nevyváženost samotného článku. Proto ho s laskavým svolením Economie (vydavatele Hospodářských novin) nyní níže zveřejňujeme.
Trafiku od Agrofertu mít určitě nebudu, říká odstupující šéf inspektorů Geuss, který skončil kvůli Bečvě
Erik Geuss je dosud nejdéle sloužícím ředitelem České inspekce životního prostředí – organizace, která od roku 1991 dohlíží na dodržování zákonů a norem týkajících se čistoty vzduchu, vody či půdy. Během osmi let ve funkci se však jeho jméno stalo známým široké veřejnosti až v září roku 2020 v souvislosti s otravou řeky Bečvy kyanidy. Z ní se kvůli podezřením na chemičku Deza, která patří do holdingu Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO), stala velká politická kauza.
Geuss, který byl kritizovaný kvůli tomu, že jeho inspektoři ani další úřady nedokázali včas odebrat vzorky znečištěné vody z výpustí dvou největších továren na březích, se minulý týden rozhodl odstoupit. „Do konce roku končím na inspekci i ve státní službě,“ řekl nyní HN.
HN: Proč končíte? Ustupujete tlaku konkrétních politiků?
Šel jsem na inspekci proto, aby to byl orgán naprosto nestranný a apolitický. A vzdor všemu, co se o sobě dočítám, si myslím, že jsem k tomu měl předpoklady. Nikdy jsem s žádnou politickou stranou neměl a ani nebudu mít nic společného. S tehdejším ministrem životního prostředí Richardem Brabcem z ANO jsme si to vyjasnili hned při mém přijímacím pohovoru, kde jsme se poprvé potkali. On si mě přitom vybral z 27 účastníků.
Říkal jsem mu, že pokud by mě chtěl někam tlačit, ať si mě nevybírá. Práci jsem měl, tuto funkci jsem nepotřeboval. Ohledně kauzy Bečva mě však ministr nejdříve chtěl usměrňovat v mých vyjádřeních vůči médiím. A pak mi řekl, že by bylo nejlepší, kdybych odešel.
HN: Vyzval vás k odchodu kdy?
V únoru 2021. Tehdy jsem chápal, že by to bylo velmi výhodné pro hnutí ANO, protože by mělo obětního beránka. Přitom mi ministr říkal, že ví, že jsme nic nezkazili, ale… Tehdy jsem to ale odmítl, řekl jsem, že k odchodu nevidím důvod.
HN: A co současná ministryně či politici vládní koalice?
K tomu nejdříve řeknu, že paní ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL) znám z různých seminářů. Domníval jsme se, že s ní bude velmi dobrá komunikace, a zval jsem ji k nám, abych jí ukázal podrobnou prezentaci toho, co jsme na Bečvě podnikli. Doslova minutu po minutě. Ona mi už jako ministryně slíbila, že přijde, ovšem dosud se to nestalo. A pak se dozvídám, že jsme neudělali, co jsme měli, a že jsem na černém seznamu úředníků určených k takzvané „deagrofertizaci“. Každý máme pohár toho, co uneseme a co už ne, a u mě už tento takzvaný pohár přetekl. Zjistil jsem, že ten boj už nestojí za to.
HN: Někdo vás k odchodu osobně vyzval?
Ano, slyšel jsem mezi čtyřma očima stejnou výzvu jako od pana Brabce.
HN: Od ministryně Hubáčkové?
Na to nebudu odpovídat.
HN: Už víte, co budete dělat dál?
Nevím, budu se rozhlížet, absolvovat výběrová řízení. Ale už jsem se dočetl, že to bude určitě v Agrofertu, že tam mám určitě trafiku. Tak tu opravdu nemám, mít nebudu a ani bych ji nevzal poté, co jsem si prožil.
HN: Vraťme se ještě na chvíli k Bečvě. Kdyby vám dnes volal inspektor z řeky, kde ve velkém hynou ryby a kde by z břehu do vody ústilo potrubí se splašky z velké chemičky a o kus dál ústila z ještě jednoho areálu s chemickou výrobou podobná trubka, a chtěl poradit, jestli z nich má odebrat vzorky nebo ne, co byste mu řekl?
Ta otázka není dobrá, vychází ze situace, která nenastala. Řešení havárií má jiný mechanismus.
HN: Tak si zkuste představit, že tím inspektorem jste vy, co byste dělal?
Inspektor přijede a dostane úkoly od vedoucího prací, což je buď hasič, velitel zásahu, nebo příslušný pracovník vodoprávního úřadu. Dostal úkoly, které začal řešit, ověřil si, že v daném úseku už jsou odebrané vzorky přímo z toku řeky, z výpustí ne. Těch teorií o tom, co mohlo způsobit úhyn ryb, byla hned na začátku celá řada. Hlavní byla splach z polí a nedostatek vody.
HN: Takže byste výpustě z chemiček také neodebral?
To je úloha vodoprávních úřadů – a ty jedou podle stejných pravidel jako my. Oni mají v kompetenci vzorky odebírat stejně jako inspekce, také můžou poprosit hasiče. Navíc si uvědomme, že úřady mají hranice a zasažené ryby byly na dolním úseku řeky (vodoprávní úřad Hranice na Moravě – pozn. red.), zatímco příčiny byly evidentně výše. Proto naše inspekce říkala vodoprávnímu úřadu ve Valašském Meziříčí, aby obešli fabriky a odebrali vzorky.
HN: A oni tak neučinili?
Ne, až druhý den jsme Energoaquu (tato společnost z nedalekého Rožnova pod Radhoštěm byla se svým ředitelem ze způsobení havárie nakonec obžalovaná – pozn. red.) odebrali my. Nechci vám utíkat od otázky, nicméně inspektor se choval způsobem, jaký mu ukládají zákon, pravidla a předpisy. Kdyby se to stalo znovu, mohli bychom na ně více tlačit, aby výpusti odebrali, ale nechci, aby to vyznělo konfrontačně vůči vodoprávním úřadům. Nicméně je nutné říci, že my nejsme ti, kteří rozhodují, co se bude odebírat, můžeme jen dávat doporučení. Naši lidé pak mohou v nějakém momentě převzít vedení, což se ale v těch prvních dnech nestalo.
HN: Jak to vůbec dopadlo s nehodou na kaustifikační jednotce Dezy (upozornil na ni server Referendum) v den otravy Bečvy, kterou vám nenahlásili, a vy jste řekli, že za to budete chemičku pokutovat?
Peněžitý trest už dostali, 400 tisíc korun, ale odvolali se k ministerstvu životního prostředí, takže je zatím pokuta nepravomocná. Nicméně je šetřením prokázáno, že tato nehoda otravu Bečvy způsobit nemohla. Látka, která unikla, rozhodně nebyla ta, co zabíjela ryby, což vyplývá i z veterinárních rozborů.
Z našeho pohledu byl přestupek jednoznačně spáchán subjektem, který je odpovědný za výpusť, v níž jsme zvýšené koncentrace kyanidů našli – tedy společností Energoaqua. Ale to jsou důkazy pro správní řízení, pro udělení pokuty. Pokud z toho někdo dělá trestný čin, tak to jde mimo nás. A rozhodně nás nikdo nemůže obviňovat z nedostatku shromážděných důkazů, jak se ale bohužel často děje.
HN: Nicméně platí, že jen v jediném, tedy prvním vzorku odebraném den po nehodě v 11 hodin, laboratoř zjistila nijak vysokou hodnotu 1,69 miligramu kyanidů na litr, přičemž norma je jeden miligram na litr. Což je množství, které v řece nic dramatického nemohlo způsobit. A o pár hodin později už byl obsah kyanidů v pořádku. To může viníky otravy Bečvy usvědčit obtížně.
O měsíc později měli úniky dalších znečišťujících látek. Navíc pro správní řízení důkazy máme a jsou dostatečné. Pokud někdo tvrdí opak, ať se zeptá orgánů činných v trestním řízení.
HN: Byli jste kritizováni i za komunikaci, a to nejen v případu Bečva, i za uzavřenost a netransparentnost ohledně zveřejňování udělených pokut či znečišťujících látek. Není to chyba? Nebylo by lepší být v případu Bečva i jinde otevřenější?
Domnívám se, že naše zkušenost ukazuje, že naopak. Víme, co umí způsobit nahodile vypuštěná věta typu „tady plavou ryby“ nebo „tato výpusť to nebyla“. Dnes víme, že byly nediplomatické. Upřímně řečeno se ukazuje, že mlčeti zlato. Právní řízení je navíc z definice neveřejné a my máme analýzy, které nám jasně říkají, že máme zveřejňovat až pravomocné výsledky řízení, jinak by šlo o porušení správního řádu.
HN: Bývá vám také vyčítáno, že po vašem příchodu v prosinci 2014 inspekci postupně opustila řada lidí, odborníků, mezi nimi i pět krajských ředitelů. Kritiku vzbudil také loňský hromadný odchod inspektorů oddělení CITES, který v minulosti odhalil řadu případů pašování ohrožených rostlin a živočichů. Tým expertů ho odůvodnil špatnou atmosférou na pracovišti a chováním vůči podřízeným. Proč se to dělo?
Odchodů lidí za mého působení nebylo více než jindy, i když je pravda, že jsme některá místa na pokyn ministerstva museli škrtat. Pravomocně jsme ale neprohráli jediný pracovněprávní spor. Co se týče krajských ředitelů, dva z nich například ani neměli vysokou školu, takže by podle nového služebního zákona stejně museli odejít, protože nesplňovali podmínky. Žádná genocida se nekonala.
CITES je vůbec pikantní věc. Měla tam proběhnout organizační změna, kterou chtělo ministerstvo, ale nakonec ji zase zrušilo. Nicméně oni si pak bouchli do stolu a řekli, že tedy jdou. My ještě během jejich odchodu zřídili oddělení nové, které normálně funguje – řídí ho renomovaný vědec, pan doktor Jindřich Novák. Z původního počtu 600 pracovníků nás opustili jen čtyři z nich.
HN: Celou dobu vašeho působení jste čelil podezření, že inspekce podléhá vlivu průmyslu a zejména tomu, že vycházíte vstříc podnikům bývalého premiéra Andreje Babiše, tedy koncernu Agrofert. Jasné důkazy pro takové tvrzení ale neexistují, spíš jsou známy případy – například havárie v Precheze z roku 2014 –, kdy vaši lidé udělili firmě vysokou pokutu ve výši sedm milionů, úředníci z Brabcem vedeného ministerstva ji však snížili na půl milionu. Existovaly tlaky ze strany vládního hnutí, abyste Agrofertu či jiným průmyslovým podnikům ustupovali? A pokud ano, jak se projevovaly?
Nějaké tlaky jsou vždycky, je těžké o nich konkrétně hovořit. Mohu jen říci, že ministr Brabec se choval vždy decentně a řekl mi třeba jen, ať se na ten případ podívám. Jenže kdybych se já sám začal o nějaký případ osobně zajímat, půjde o něco nestandardního a podezřelého. Já to nikdy, na rozdíl od některých mých předchůdců, nedělal. Mohu tedy říci, že jsme nějakým tlakům samozřejmě čelili, ale máme čisté svědomí, neboť jsme jim neustupovali.
Erik Geuss (58 let)
Ředitelem České inspekce životního prostředí je od 1. prosince 2014. Je absolventem VŠE v Praze a doktorandského studia na ČVUT. Působil na pozici náměstka, později i jako poradce nebo ředitel odboru ekonomické politiky na ministerstvu životního prostředí. Ekologii se věnoval i v Českém ekologickém ústavu, kde byl rovněž ředitelem. Zkušenosti z vedoucích funkcí má i z ministerstva informatiky či ministerstva průmyslu a obchodu, kde zastával pozici náměstka. Do České inspekce životního prostředí přišel z pražského magistrátu, kde působil jako ředitel odboru podnikatelských aktivit.
Česká inspekce životního prostředí
Dozírá na dodržování právních předpisů na ochranu životního prostředí, provádí kontroly, ukládá pokuty, kontroluje obchod a nakládání s ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich, dozoruje problematiku chemické bezpečnosti, podílí se na likvidaci starých ekologických zátěží, podílí se na šetření ekologických havárií, stanovuje poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod.
Počet zaměstnanců – cca 600, z toho inspektorů více než 400. Ti v roce 2020 provedli cca 11800 inspekcí.
Průměrný hrubý plat inspektora v roce 2021 činil 34 800 korun včetně osobního ohodnocení. Průměrná mzda v ČR dosahovala v loňském roce hodnoty 37 800 korun.