V posledních letech došlo k výraznému poklesu počtu probíhajících případů porušení právních předpisů, zatímco počet případů řešených prostřednictvím mechanismů pro řešení problémů, jako je EU Pilot se zvýšil podle 31. výroční zprávy o kontrole uplatňování práva EU, kterou právě zveřejnila Evropská komise. To odráží odhodlání Komise spolupracovat s členskými státy na řešení problémů, které vyplývají z nedodržení právních předpisů EU v rané fázi.
Stejně jako v roce 2012, většina porušení (62% všech případů), se týkalo souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, daní, dopravy a vnitřního trhu a služeb. Členské státy s nejhoršími výsledky souladu s právními předpisy EU byly Itálie, Španělsko a Řecko, zatímco Lotyšsko, Malta a Estonsko byly mezi členskými státy s nejlepšími výsledky. Výkon Chorvatska bude vzat v úvahu až v roce 2014.
Pozdní provádění směrnic: méně případů a návrhů sankcí
Směrnice jsou hlavním zdrojem právních předpisů EU v mnoha oblastech politiky. Stávají se plně účinnými prostřednictvím přijetí vnitrostátních právních předpisů v jednotlivých členských státech a jejich převedení do vnitrostátních právních předpisů musí být provedeno ve lhůtách stanovených ve směrnicích. Předchozí výroční zprávy ukázaly problémy členských států v oblasti včasné implementace směrnic. Nicméně došlo k výraznému zlepšení v posledních letech. Do konce roku 2013 bylo 390 otevřených případů porušování kvůli pozdní implementaci ve srovnání s 1185 případy na konci roku 2011, většina z případů porušení v důsledku pozdní implementací byla zahájena proti Itálii, Kypru a Slovinsku, zatímco se nejlépe dařilo v této oblasti Švédsku, Nizozemsku a Irsku.
V rámci pomoci členským státům při implementaci směrnic ve lhůtách schválených Radou ministrů EU a Evropským parlamentem, Komise spolupracuje s členskými státy tím, že připravuje implementační plány, které obsahují nezávazné doporučení pro vnitrostátní orgány o tom, jak správně implementovat směrnice v daném čase. Kromě toho, Komise nadále plně využívá systému sankcí, který byl zaveden na základě Lisabonské smlouvy (článek 260 (3)), aby se zabránilo pozdní implementaci. K soudnímu dvoru Evropské unie bylo postoupeno 14 případů s požadavkem na finanční sankce, které se týkaly Belgie, Bulharska, Estonska, Rumunska, Velké Británie, Kypru, Polska a Portugalska. Komise přijala 35 takových rozhodnutí o postoupení v průběhu roku 2012.
Stížnosti: přímý kontakt mezi občany a EU
S 3505 registrovaných stížností v roce 2013 se občané, podniky a zúčastněné strany významným způsobem podíleli na sledování správného uplatňování pravidel EU. 72% z těchto nových stížností bylo soustředěno v pěti oblastech politiky: justice (590), životní prostředí (520), vnitřní trh a služby (494), zaměstnanost (470) a daně a celní unie (452). Stížnosti byly nejčastěji cíleny proti Itálii (472), Španělsku (439) a Německu (297).