9. dubna 2009 13:23
PRAHA (Ekolist) - Sdružení Arnika chce, aby se seznam látek, které spadají pod Integrovaný registr znečištění (IRZ), rozšířil o další látky, které poškozují hormonální systém člověka. Některé látky navrhuje zakázat podle nařízení REACH.
Příkladem látky, kterou je podle Arniky potřeba přestat používat, je bisfenol A. Jde o velmi často používanou látku, protože jde o jednu z hlavních přísad při výrobě plastů. „Bisfenol A používá například Spolana při výrobě pryskyřic. Bisfenol A se ale nehlídá podle IRZ, takže nevíme, kolik ho ročně unikne do prostředí,“ říká Petrlík. Dodává, že na seznamu IRZ je jen deset látek, které poškozují hormonální systém člověka. Látek, které mají tyto vlastnosti, je ale známo více jak tři sta.„Integrovaný registr znečištění je potřeba doplnit o další nebezpečné látky. V tomto smyslu posíláme doporučení Evropské komisi,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky. Podle Petrlíka by se látky jako bisfenol A měly zakázat i podle tzv. REACHe (viz box). Arnika podle údajů IRZ za rok 2007 sestavila žebříček firem, které nejvíce znečisťují životní prostředí látkami, které poškozují hormonální systém člověka. Mezi přední znečišťovatele patří Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana v Brně nebo Hobas CZ v Uherském Hradišti. „Nová Mosilana a Hobas vypouštějí do ovzduší hlavně vysoké emise tetrachlorethylenu a styrenu, u Spolchemie jde především o velká množství hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu v odpadech. Odpady ze Spolchemie se pak většinou spalují. Vznikají přitom dioxiny a polychlorované bifenyly, které mají negativní efekt již ve velmi malých koncentracích,“ říká Kateřina Hryzáková z Arniky.
| REACH je nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jeho smyslem je registrací látek, posouzením jejích vlastností a povolením k používání zajistit ochranu veřejného zdraví a životního prostředí před chemickými látkami. REACH se vztahuje na všechny látky, kterých se v EU vyrobí nebo do EU doveze více jak 1 tuna ročně. Do Integrovaného registru znečištění mají výrobci povinnost hlásit své emise vybraných znečišťujících látek. V Česku byl IRZ poprvé zpřístupněn v roce 2005. Legislativa předepisuje seznam látek, které spadají do Integrovaného registru znečištění. „Řada látek, které mají vliv na lidský hormonální systém, však na tomto seznamu není,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky. |
Martin Mach Ondřej