31. března 2008 09:06
PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Britský vědec Seamus Garvey chce "skladovat vítr". Věří, že budoucnost energetiky je v ukládání vzduchu v gigantických nádržích pod hladinou moře. A velké energetické společnosti jsou ochotné do jeho nápadu investovat, píše internetové zpravodajství BBC.
 |
|
| Větrné elektrány na pobřeží Dánska, nedaleko Kodaně | |
| Foto: Yann Arthus Bertrand /Země krásná neznámá |
Seamus Garvey je dlouhodobý propagátor využití stlačeného vzduchu a na svůj výzkum dostává dotace z veřejných peněz. "Celá země i celý svět se stále více přiklání k využívání obnovitelných zdrojů energie. V budoucnu budeme potřebovat také technologie, které umožní energii skladovat," řekl Garvey zpravodajství BBC. Jeho nápad by mohl pomoci lépe využívat energii z větru, mořského vlnobití nebo přílivu a odlivu.
Podle něj by elektrická energie neměla být buď využívána, když je nejvyšší spotřeba a zároveň dobré podmínky, nebo zbytečně ztrácena. Energie vetru nebo vody by se mohla využít k pumpování vzduchu do plovoucích nádrží ukotvených na dně moře. V době nejvyšší poptávky po elektrické energii by se vzduch z nádrží vypouštěl a přes turbíny by vyráběl proud do sítě.
Britský vědec z univerzity v Nottinghamu říká: "Poptávka po elektřině není konstantní. Uprostřed dne ji chceme hodně, v noci naopak téměř nikdo elektřinu nepotřebuje." Stejně tak ani vítr nefouká pořád stejnou silou. Až se větrná energie stane zcela běžným zdrojem elektřiny, bude možné vyrobit více energie, než kolik jí Britové budou schopni spotřebovat. "Ale budeme ji muset umět ukládat, nebo o ni přijdeme," upozorňuje Garvey.
Energetická společnost E.ON dotuje 300 000 eury výstavbu dvou prototypů - jeden je na souši a druhý bude využívat energii z mořského vlnobití. Využití stlačeného vzduchu ke skladování energie není nic nového. Již kdysi se takové technologie využívaly v hornictví. Ale Garvey chce budovat flexibilní kontejnery na vzduch pod mořem, které sám nazval "pytle na energii".
"Musíme překonat pocit, že tento nápad je příliš jednoduchý na to, aby mohl fungovat," uvedl pro BBC Garvey. Také je potřeba prokázat ekonomickou smysluplnost celého projektu. Podle vědce by měly jeho prototypy začít pracovat do osmnácti měsíců.