PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Japonští vědci geneticky upravili opice kosmany tak, aby svítili zeleně. Zároveň dokázali jako první na světě tuto vlastnost přenést na další generaci potomků. Podle vědců by genetické modifikace v budoucnu mohly pomoci v léčbě lidských nemocí. Zatím ale především vyvolávají etické otázky, píše internetové zpravodajství BBC.

Japonští vědci geneticky upravili opice kosmany tak, aby svítili zeleně. Na ilustračním snímku geneticky neupravený kosman zakrslý. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic
Foto: Malene Thyssen/Wikimedia Commons

Vědci byli v posledních letech schopni upravit geny celé řady živočichů, od baktérií po myši. Japonští vědci použili kosmany, kterým vložili gen pocházející původně z medúzy. Díky němu teď opičky zeleně světélkují, když jsou nasvíceny ultrafialovým světlem. O geneticky upravených kosmanech informoval časopis Nature. Japonští vědci prokázali, že se geny šíří i na potomky. Při tom využili spermie z první generace modifikovaných kosmanů, kterými oplodnili vajíčka normální samice. Podstatná část takto vzniklých potomků při nasvícení uv-lampou také zeleně světélkuje. Přenos dodaných genů na další generace u primátů se vědcům povedl vůbec poprvé, píše BBC.

Nová metoda spočívá ve vylepšení práce s retroviry. Genetická informace o fluorescenční látce se dodá do viru, který se pak v roztoku vstříkne do opičího embrya. Retroviry mají schopnost přidat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky. A také spustit program nově dodané informace. Opičkám se tak v těle vytvoří fluorescenční protein, díky kterému pak svítí zeleně.

Ačkoli tento pokus ukazuje, že je možné přenést genetickou informaci i na další generace, podle spoluautora výzkumu Hideyuki Okano z univerzity Keio nebude metoda využitelná pro studium všech nemocí. „Dokážeme přenášet genetickou informaci jen pomocí virů,“ řekl Hideyuki Okano BBC. „Takže jsme omezeni velikostí genů, které dokážeme pomocí retrovirů přenášet,“ vysvětlil. Například geny přenášející Parkinsonovu nemoc nebo amyotrofickou laterální sklerózu (ALS - onemocnění, které poškozuje nervové buňky a v jehož důsledku se ztrácí schopnost kontrolovat pohyb svalů) by se takto přenášet mohly. Nicméně jiné závažné onemocnění, jako Huntingtonova choroba, však nikoli, píše BBC.

Japonský výzkum rozvířil otázky kolem etiky využívání primátů při výzkumu nemocí. Kosmani jsou jihoamerické opičky, které jsou ale poměrně vzdálení příbuzní člověka, na rozdíl například od šimpanzů. Ale jsou vhodné pro výzkumy nemocí, protože se často a od mladého věku rozmnožují.

Vědecký konzultant Britské unie pro zrušení vivisekce (BUAV) Jarrod Bailey řekl BBC, že je zklamán a to jak vědecky, tak eticky z výsledků výzkumu. „Tento druh výzkumů na vnímavých zvířatech, jako jsou opice nebo lidoopi, nemá podporu veřejnosti,“ řekl BBC. Podle něj je ale také výzkum na zvířatech v základech špatný. Výzkumy na zvířatech prý zklamaly „při hledání léku na AIDS, hepatitidu (zánětlivé onemocnění jater), malárii nebo cévní onemocnění, které vede k mozkové mrtvici.“ Podle Baileyho právě nejrůznější druhy léčby cévních onemocnění výborně fungují u opic, ale nikoli u člověka. „Opice nedokáže předpovědět, jaká bude odezva na léčbu u lidí a neřeknou nám nic o lidských nemocích,“ řekl BBC.

Nicméně podle vědců jsou opice lidem mnohem více podobné, než například obvykle využívané myši. To by mělo vést k větší efektivitě výzkumu, tedy že by se mělo experimentovat s menším počtem zvířat a po delší dobu.

Podle článku Jasona Palmera zveřejněného na BBC Online News 28. 05. 2009.