PRAHA/INDIE (Ecomonitor) - Stanice BBC World Service podle své zprávy odhalila vážné nedostatky v systému obchodování s emisemi. Mechanismus čistého rozvoje (CDM) podle ní podporuje v rozvojovém světě podniky, které ve skutečnosti finanční pomoc nepotřebují.
 |
|
| Obloha s mraky. | |
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Společnost BBC realizovala výzkum zaměřený na obchodování s emisemi uhlíku. Zabýval se tím, jaké projekty jsou v rozvojovém světě Mechanismem čistého rozvoje podporovány. Výsledky výzkumu přinášejí pochyby o tom, zda CDM opravdu přispívá ke snižování emisí.
Systém uhlíkových kreditů je založen na tom, že projekty musejí vykázat, že směřují ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou v porovnání s tím, kdyby povolenku neměly, navíc. Kupci kreditů jsou společnosti z rozvinutého světa. Je jim povoleno započítávat uhlíkové kredity k cílům snižování emisí, kterých by musely dosáhnout i v případě, že by žádnými povolenkami nedisponovaly. CDM pak poskytuje společnostem v rozvojových zemích finance na realizaci projektů zaměřených na snižování emisí. Tento systém by tak na jedné straně měl západním společnostem poskytovat možnost, jak levně dosáhnout cílů ve snižování emisí, a na druhé straně by měl rozvojovému světu umožňovat účinně bojovat proti klimatickým změnám. Systém však bude funkční pouze v případě, že uhlíkové povolenky vyprodukované v rozvojovém světě budou opravdu reprezentovat snižování emisí.
BBC se snažila zjistit, do jaké míry je tento systém efektivní. Proto navštívila tři podniky v Indii, které čerpají dotace z CDM.
První z navštívených podniků byla severoindická firma KRBL, která se zabývá zpracováváním rýže. Firma ve svém závodě nainstalovala nový generátor spalující rýžové slupky. Nahradila tak starý, neekologický dieselový systém. Do nového generátoru investovala pět milionů dolarů. Od CDM každý rok obdrží uhlíkové kredity v hodnotě několika stovek tisíc dolarů. Stanice BBC se vedení firmy ptala na to, zda bylo získávání uhlíkových kreditů při rozhodování o pořízení nového generátoru důležité. Řídící pracovník Manoj Saxena odpověděl, že nikoli. Společnost by podle něj nový generátor pořídila i bez toho, že by za tuto investici dostávala uhlíkové kredity. Podle BBC tento případ prokazuje, že CDM podporuje projekty, které by byly realizovány i bez její pomoci.
Dalším z podniků, kam se BBC vydala, je chemický závod SRF v Radžastánu. Tento podnik nainstaloval spalovnu na HFC23, a tak od CDM každoročně obdrží 3,8 milionu kreditů, které mají cenu 50 až 60 milionů dolarů. HFC23 je vedlejší produkt, který vzniká při výrobě chladicích plynů pro chladničky a klimatizace. Jedná se o látku, která je téměř 12 000krát účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Proto se musí spalovat ve speciálním zařízení. Nákup takového stroje je však poměrně levná záležitost. Vedení firmy neuvedlo cenu, již zaplatilo za pořízení spalovny. Přesto je zřejmé, že nákupní cena je mnohem nižší než hodnota kreditů, které za pořízení spalovny bude po deset let dostávat.
Třetí projekt, o nějž se společnost BBC zajímala, byl velký hydroprojekt v indickém státě Himálčalpradéš. U něj byly zaznamenány pochybnosti, zda vůbec nějakým způsobem přispívá ke snižování emisí.
CDM v současné době poskytuje uhlíkové kredity více než tisícovce projektů. Dalších 3 000 projektů si o povolenky podalo žádost. Každoroční obrat CDM činí více než 10 miliard dolarů. Zda však tyto peníze opravdu pomáhají v boji s globálním oteplováním, je podle BBC velice nejisté.
Podle článku Marka Gregoryho zveřejněného dne 4. června 2008 na serveru BBC.