PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Teplota Země může zůstat dalších deset let beze změny. Důvodem je přirozený klimatický cyklus, který se podle vědců dostal do své ochlazující fáze. Podle nových počítačových modelů německých vědců bude studenější klima omezovat oteplování způsobené skleníkovým efektem, píše internetové zpravodajství BBC.
 |
|
| Ledovec B15 vyfotografovaný družicí Landsat v Rossově moři. | |
| Foto: NASA Goddard Space Flight Centre/Wikipedia.org |
Podle studie publikované v časopise Nature však po roce 2020 začne teplota opět velmi rychle stoupat. Další klimatologové studii přivítali s tím, že ochlazení by mohlo lidstvu v budoucnu pomoci lépe plánovat další kroky. Klíčem k nové předpovědi je přírodní cyklus teploty oceánů zvaný Atlantická vícedekádová oscilace (Atlantic Multidecadal Oscillation, AMO). Ta je spojována s vlnami vedra, které přinášejí horko z tropických oblastí na pobřeží Evropy.
Proč k této oscilaci dochází, zatím není dostatečně objasněno, ale cyklus se opakuje každých 60 až 70 let. Oscilace může být také jedním z důvodů růstu teplot na počátku minulého století, než se klima začalo ve čtyřicátých letech ochlazovat. "Z naší studie vyplývá, že v nejbližší době se nedočkáme dopadů, které předpokládá zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC," řekl BBC Noel Keenlyside z Leibnizova institutu mořských studií na Univerzitě v Kielu.
Závěry jeho vědeckého týmu se rozcházejí s výpočty ostatních počítačových projekcí o 15 až 20 let, po této době mají i podle německého výzkumu průměrné teploty opět růst. "V dlouhodobých projekcích dominuje nárůst teplot, ale pro politická rozhodnutí je důležité znát i krátkodobé předpovědi," řekl Keenlyside BBC.
Modelování klimatických změn v oceánech je velmi těžké, protože existuje jen velmi málo informací o klíčových procesech, jako je například Golfský proud, který ohřívá evropské břehy. Jen po dobu několika posledních let vědci systematicky sledují, k jakým změnám v tomto proudění dochází.
Namísto chybějících dat o Golfském proudění použil německý tým data z Labradorského moře za poslední půl století. V tomto moři dochází k výměně teplot mezi vodou a atmosférou a proud se zde opět noří do větší hloubky. Kombinací těchto dat s počítačovými modely předpovídajícími průběh klimatických změn vědci sestavili model, který napodobuje teploty naměřené v minulosti v severním Atlantiku, západní Evropě a Severní Americe.
Podle tohoto modelu by v budoucnu došlo k oslabení Golfského proudu, a následně k ochlazení vody v severním Atlantiku, což je klíčové místo pro teplotní poměry na celé Zemi. Řada jevů, které mají na svědomí teplotní výkyvy, jako je El Niño nebo La Niña v Tichém oceánu, má celoplanetární důsledky. "Počítáme s tím, že v našem modelu pracujeme s řadou ne zcela jasných dat, ale všechno nasvědčuje tomu, že nejdříve bude teplota na Zemi po nějakou dobu stálá a pak bude pokračovat její nárůst," řekl Keenlyside zpravodajství BBC.
Informace o dočasném zamrznutí globálního oteplování prý není pro klimatology překvapující. Trvalý nárůst teplot, jaký probíhal během devadesátých let, prý není možné považovat za trvalý stav. "Vždycky jsme věděli, že se klima přirozeně mění rok z roku nebo v průběhu několika desetiletí," řekl BBC Richard Wood z britského Hadleyho centra.
Podle článku Richarda Blacka na serveru BBC Online News ze dne 1. května 2008.