PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Obecně se předpokládá, že změny klimatu povedou k dalšímu rozšiřování pouštních oblastí. Podle některých vědců ale může nastat pravý opak a do dnešní pustiny se pomalu začne navracet život. Ohromné oblasti pouští, jako je například Sahara, by se mohly začít pomalu zmenšovat. I když ještě není možné dokázat, že se tak skutečně děje, poslední satelitní snímky severní Afriky ukazují, že Sahara začíná ustupovat, píše internetové zpravodajství BBC.
 |
|
| Zatímco vědci nyní debatují o možném ozelenění afrických pouští, zdejší lidé vyhnala sucha v předcházejících desetiletích do měst. Licence: GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty) | |
| Ilustrační foto: Alexey Krapukhin/Wikimedia Commons |
Zelenější pouště mohou být způsobené větší četností vodních srážek v oblasti. Podle Farouka el-Baze z univerzity v Bostonu se právě toto děje na Sahaře. Poušť se podle něj rozšiřuje a zmenšuje v závislosti na množství sluneční energie, kterou Země přijímá. "Tepelná energie vyzařovaná Zemí by měla vést k vyššímu odpařování mořské vody, tedy i k vyšší četnosti srážek," řekl el-Baz BBC. Je ale těžké srovnávat fotografie pořízené z vesmíru s pohledem přímo z oblasti. Zatímco vědci debatují o možných dopadech na nejchudší kontinent, zdejší lidé reagují po svém. Sucha v předcházejících desetiletích vyhnala nomády a zemědělce z venkovských oblastí do měst. To naznačuje, že klimatické podmínky jsou méně příznivé než v minulosti. Podle Mezivládního panelu o změnách klimatu IPCC může vzrůstající teplota snížit úrodu západoafrického zemědělství do roku 2020 až o polovinu. Satelitní snímky z posledních patnácti let ukazují, že se vegetace v oblasti jižní Sahary zotavuje, ačkoli oblast Sahelu (pás polopouštní, tropické savany na jih od Sahary) zůstává stále ve stejném stavu. To prý ale může být způsobené rozsáhlým kácením, špatným hospodařením s půdou a následnou půdní erozí. Širší pohled nabízí studie Namibijské pouště, regionu označovaného za "super-suchý", kde roční úhrn srážek dosahuje jen 12 milimetrů. Vědci zde měří deště posledních šedesát let. V loňském roce naměřili na stanici Gobabeb 80 milimetrů srážek a stejně rekordní byly i naměřené teploty vzduchu. Podle J. Henschela, ředitele stanice Gobabeb, je samozřejmě těžké tvrdit, že zcela jasně jde o důsledek změněného klimatu. "Nicméně naměřili jsme zároveň rekordně vysoké teploty. Před třemi lety byl nejteplejší den, kdy jsme naměřili 47 stupňů Celsia," dodal pro BBC Henschel. "Pouště a suché oblasti měly vždy extrémně různorodé dešťové srážky," říká Mary Seelyová, kolegyně ze stejné stanice. Podle ní by vědci museli kompletně znát situaci za posledních sedm set let, aby byli schopni říct, zda je více sucho či více srážek. Nicméně v posledních letech byly v Namibijské poušti naměřeny vyšší než průměrné srážky. Ačkoli Namibie leží na atlantském pobřeží, dešťové srážky přicházejí z Indického oceánu. Musí tak překonat velkou vzdálenost přes kontinent. Proto je velmi těžké vysvětlit nárůst dešťů bez souvislosti s globálním růstem teplot a tím způsobeným změnám režimu počasí. Vědci velmi touží rozlišit, do jaké míry jde o změny způsobené lidskou činností a do jaké míry o přírodní procesy. Od roku 1998 je zaznamenáván pomalý, ale nezpochybnitelný růst koncentrací oxidu uhličitého. Vědci si jsou jisti, že tento jev nemůže být způsoben lokálním znečištěním, protože Gobabeb se nachází v pustině, v opuštěném koutě světa bez jakýchkoli zdrojů znečištění, píše BBC. Podle článku Ayishy Yahyy Are the deserts getting greener? zveřejněném na serveru BBC Online News 16. 07. 2009. Hugo Charvát