PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Při pohledu na zemědělská pole a džungli Amazonie svádí člověka myšlenka, že tato rozsáhlá oblast má nekonečné zdroje. Takto stále uvažuje i mnoho zemědělců, kteří zde hospodaří, píše server BBC.
 |
|
| Bujná pralesní vegetace mate. Amazonské půdy jsou ve skutečnosti chudé a zemědělství je rychle vyčerpá. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Foto: Phil P Harris/Wikimedia Commons |
Velkým problémem je, že půda Amazonie je písčitá a poměrně chudá. Vegetace je bujná jen proto, že se sama živí organickými látkami pocházejícími z odumřelých rostlin a živočichů. Jakmile je ale tento cyklus narušen zemědělstvím, půda se během několika let mění v písek. Zemědělci pak musí vypálit další kus lesa, aby měli na čem hospodařit. Průměrná produktivita půdy využívané pro chov skotu je v Amazonii méně než jeden kus dobytka na jeden hektar. Používání již odlesněné půdy je v regionu považováno za efektivní pro vytváření udržitelného lesního hospodářství. "Nepochybuji o tom, že životní prostředí je pro zemědělce v Amazonii v současnosti tím největším problémem," říká Diogo Naves, viceprezident zemědělské federace v brazilském státě Para. "K tomu abychom vytvářeli udržitelné prostředí se ale vláda a společnost musí stát našimi partnery, nikoliv abychom jako jediní byli obviňováni z ničení džungle, dodává." Písčité půdy státu Para byly hlavním cílem pro migranty a investory, kteří se přes vládní program hrnuli do Amazonie v období 1960 až 1980. Těžbou dřeva a odlesňováním, které uvolňuje prostor pro dobytek, se z jihovýchodní části území stává nejvíce zdevastovaná oblast Amazonie. Zemědělci tady mají díky dostupnosti levných pozemků sklony území po několika letech využívání opouštět, uvádí BBC. Podle článku Paula Cabrala Farmers face Amazon challenges vydaného 9. září 2009 na serveru BBC. Dominika Patrovská