Český eurokomisař lobuje pro uhelnou elektrárnu v Kosovu

27.9.2011 04:11 | PRAHA/BRUSEL

(Ecomonitor) Diskuse: 2 Kontroverzní stavba by měla nahradit stávající elektrárnu Kosovo A (na obrázku).
Licence | Volné dílo (public domain)Zdroj | Wikimedia Commons'>

 Kontroverzní stavba by měla nahradit stávající elektrárnu Kosovo A (na obrázku). Licence | Volné dílo (public domain) Zdroj | Wikimedia CommonsOchránci životního prostředí odsoudili dopis, ve kterém dva evropští komisaři vyzývají šéfa Světové banky Roberta Zoellicka, aby pokračoval ve financování hnědouhelné elektrárny s výkonem 600 MW u Prištiny, píše server EurActiv.

Pod dopisem z 19. května jsou podepsáni eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger a český eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Fülle. V dopise žádají Světovou bankou, aby vytvořila program pro částečné krytí rizika pro soukromé investory, což by podpořilo otevření bloku elektrárny Kosovo C. Uvádí, že účast banky na výstavbě elektrárny je „nejlepší a jediná cesta“, jak zlepšit životní prostředí v Kosovu.

Dopis přišel asi měsíc poté, co se Světová banka rozhodla omezit podporu uhelných elektráren. Již loni se odehrála bitva mezi ochránci životního prostředí a správní radou banky kvůli úvěru 3,75 milionu dolarů na stavbu jihoafrické uhelné elektrárny. Úvěr byl nakonec schválen.

Elektrárna Kosovo C by byla méně znečišťující než současný provoz Kosovo A, uvádí se v dopise. Priština by tak mohla plnit závazky EU, které jsou nezbytné pro případné budoucí začlenění do EU.

Oba eurokomisaři předpokládají, že pokud by banka výstavbu nefinancovala, životnímu prostředí to stejně nepomůže. Kosovo v takovém případě zřejmě změní své stanovisko ohledně uzavření elektrárny v roce 2015 a prodlouží její životnost. Komise uzavření provozu požaduje, protože nikdy nedosáhne na evropské standardy.

Ekologičtí aktivisté ale s tímto tvrzením nesouhlasí. Podle politického poradce WWF Marka Johnsona není Kosovo C cestou k členství v EU. Ostatně proto také nebyly vystavěny uhelné elektrárny nové generace v Itálii nebo Polsku, ale v Albánii a Bělorusku.

„Zelený“ europoslanec Bas Eickhout s Johnsonem souhlasí a doufá, že dopis nebyl „předehrou k nadcházející energetické vizi Oettingera do roku 2050“.

Evropská unie se tak na jednu stranu snaží snižovat objem skleníkových plynů pomocí emisního obchodování, zároveň ale podporuje vyšší emise mimo EU. Tím může podle Eickhouta dojít k ohrožení evropské nízkoemisní ekonomiky.

V EU jsou uhelné elektrárny kontroverzní, protože neumožní splnit klimatický cíl snížit emise CO2 o 80 – 95 % do roku 2050. Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka již poskytly 770 milionů euro hnědouhelné elektrárně ve slovinské Sostanji. Podle Evropské investiční banky povede investice k snížení emisí o 28 % oproti stávajícímu zařízení.