Debata Ekolistu: Zoo - kruté vězení, nebo spása ohrožených zvířat?
29.8.2011 10:50 | PRAHA (Ekolist.cz) Diskuse: 15
Vězení pro zvířata, nebo zábava a poučení pro lidi?
Radomír Dohnal / Ekolist.cz'>
Vězení pro zvířata, nebo zábava a poučení pro lidi? Licence | 
Některá práva vyhrazena Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.czIdeální nedělení odpoledne? Návštěva zoologické zahrady. Jen v České republice je navštíví statisíce lidí ročně, na celém světě až 600 milionů. Jak se ale líbí život v zoo zvířatům? Jsou pro ně vězením, nebo naopak pomáhají s jejich záchranou? Či jsou to místa, kde se o zvířatech mohou lidé mnoho naučit? Nejen na tyto otázky odpovídají odborníci, kterých se Ekolist.cz zeptal na roli zoologických zahrad v 21. století.
Smysl existence zoologických zahrad patří mezi kontroverzní téma, které rozdělují „zeleně“ smýšlející veřejnost, říká biolog David Storch. Mají sice popularizační, osvětovou a ochranářskou roli, zároveň se ale jedná o vězení pro zvířata. A tenhle rozpor je neodstranitelný. Celý komentář Davida Storcha si přečtěte zde.
Lucie Moravcová ze sdružení Svoboda zvířat jde ještě dál. „Máme vůbec právo zavírat zvířata do klece, abychom si rozšířili obzory?“ ptá se. Podle ní si držením zvířat v těchto „vězeních“ člověk jen dokazuje svoji nadřazenost. Zoo chtějí zvíře vlastnit „exponát“, který nikdo jiný nemá. Podle ní jsou zoo již z podstaty v přímém rozporu s chápáním zvířat jako vnímavých a cítících bytostí se svojí vlastní hodnotou a svými právy. Celý komentář Lucie Moravcové si přečtěte zde.
Ředitelka Podkrušnohorského zooparku Chomutov Iveta Rabasová říká, že zoologické zahrady prochází vývojem „jako každý jiný organismus“. Mění se technické či estetické zázemí, ale i výchovný aspekt. Nejde už o pouhé předvádění zvířat v klecích nebo výbězích. „Zoologické zahrady dokazují staletí, že mají ve společnosti nezastupitelnou úlohu,“ říká Rabasová. Celý komentář Ivety Rabasové si přečtěte zde.
„Domnívám se, že se musíme smířit s tím, že sebemodernější zoo přírodu nenahradí, ale že zároveň těžko něco nahradí zoologické zahrady,“ říká Storch. Jejich role v příštích několika desítkách let prý bude podobná jako teď – ukazovat lidem rozmanitost živých zvířat, nicméně v nepřirozených podmínkách. Podle Storcha to ale není vhodné zastírat budováním naturalistických výběhů. Lidé by zkrátka měli mít možnost vidět živá zvířata, ale s vědomím, že jsou v zoo.
Biolog Stanislav Komárek zdůrazňuje, že vedle poznávacího aspektu zoologických zahrad se zdůrazňuje také aspekt ochranářský. Díky zoo se například podařilo zachránit před před vyhynutím zubra. Na druhou stranu se například velké šelmy stávají „věčným domestikantem“, neboť ztratí lovecké dovednosti. Řešením by podle Komárka mohl být polofaremní způsob, jaký reprezentují komerčně provozované rezervace v Jižní Africe. Ty by mohly „zachránit“ řadu druhů kopytníků a tlustokožců. Celý komentář Stanislava Komárka si přečtěte zde.
Růžová zahrada
Poučování veřejnosti je podle Komárka problematické. Často se prý vede diskuze, zda jsou zahrady „kulturní institucí“ jako knihovny či galerie. Komárek vidí za úspěchem zoo touhu „zírat“, podobnou jako při sledování televizního seriálu. Však také nejoblíbenější objekty "zírání" jsou tvorové nejvíce podobní lidem – lidoopi.
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik vědců, odborníků i aktivistů s žádostí o komentář na téma:„Jaká má být role ZOO v 21. století?“
Své odpovědi nám poslali:- Dana Holečková, ředitelka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Její komentář najdete zde.
- Iveta Rabasová, ředitelka Podkrušnohorského zooparku Chomutov. Její komentář najdete zde.
- Lucie Moravcová, předsedkyně sdružení Svoboda zvířat. Její komentář najdete zde.
- Pavel Kindlmann, profesor ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jeho komentář najdete zde.
- David Storch, ekolog Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. Jeho komentář najdete zde.
- Stanislav Komárek, biolog, filosof, básník a esejista. Jeho komentář najdete zde.
Zoo jsou podle Komárka zařízení pro lidi, nikoliv primárně pro zvířata. Ta by se asi cítila lépe v liduprázdné zoologické zahradě, nicméně některá se zájmem návštěvníků baví. Storch dodává, že podle příznivců se v moderních zoo zvířata mají často lépe než v divočině. Dožívají se vyššího věku a nemají starosti se živobytím. „To ale nemusí znamenat, že se mají lépe než v divočině“, glosuje Storch. „Až příště půjdete do zoo, podívejte se zvířatům do očí a položte si otázku, co v nich vidíte,“ radí Lucie Moravcová. Už to prý nejsou divoké šelmy, ale o zlomené bytosti.
Pouťová atrakce
Podle Dany Holečkové, ředitelky Zoo Dvůr Králové, začínal chov zvířat v 19. století na úrovni lepších pouťových atrakcí, které ukazovaly exotické živočišné druhy k pobavení a údivu obyvatel. V 21. století je situace zcela jiná. Podle ní není úlohou moderní zoo vynakládat velké finanční prostředky na stavbu gigantických pavilonů. Zahrady by se neměly navzájem předhánět v drahých expozicích, ale vystavovat zvířata v přirozených sociálních skupinách jako právoplatné obyvatele naší planety v jejich kráse a úloze v ekosystému.
Moderní zoo by měla nejen lidi přilákat, ale také poskytnout informace o životě chovaných zvířat. Pokud se návštěvníkovi dané zvíře líbí a vytvoří si k němu vztah, stává se z něj podle Holečkové ochránce. Zoo stále více pomáhají posílit či znova založit divoké populace zvířat v přírodě a provádějí i výzkum. Kromě toho mohou zoologické zahrady poskytnout místo k odpočinku a rekreaci. Podle Holečkové se nejedná tedy jen o azyl ohrožených živočišných druhů, ale také azyl lidí v přetechnizované společnosti. Celý komentář Dany Holečkové si přečtěte zde.
Profesor ekologie na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann ale naopak tvrdí, že náklady na udržování zoo jsou ve srovnání s jinými ochranářskými aktivitami enormně vysoké. V USA prý stojí provoz zoologických zahrad miliardu dolarů za rok.
Podle něj by zoologické zahrady mohly chovat více jedinců různých druhů, třeba hmyz, obojživelníky a plazy, jejichž chov je levnější než u savců. „Bylo by vhodné vytvořit lepší rovnováhu mezi množstvím expozic velkých zvířat, jež přilákají návštěvníky, a expozicemi menších zvířat, která nejsou tolik atraktivní, ale představují větší procento světové biodiverzity,“ říká Kindlmann. Celý komentář Pavla Kindlmanna si přečtěte zde.
Zoo se prý soustřeďují na chov velkých obratlovců, především savců a ptáků, které jsou nejatraktivnější pro veřejnost. Také Komárek říká, že zoologické zahrady jeví zájem jen o druhy nápadné a divácky atraktivní a proto zde obvykle nenajdeme střízlíky, hraboše či pakokobylky.
Zoo a s nimi spolupracující organizace hrají hlavní roli při chovu populací vzácných a ohrožených druhů, protože mají potřebné znalosti a zkušenosti. Podle Komárka i podle Storcha je ale otázkou, proč mizející druhy vlastně uchovávat. Zoo stejně oddálila záhubu jen několika málo z nich. Pro genofond chovaných ohrožených druhů je prý zhoubná tendence ředitelství jednotlivých zoo cenné exempláře „nepůjčovat“.
Zachování ohrožených druhů je zcela pomýlené podle Lucie Moravcové. „Pojďme raději chránit zvířata tam, kde je jejich domov, než abychom je násilím přesunovali z jedné polokoule na druhou a poté je po další generace drželi v podmínkách, které s těmi přirozenými nemají téměř nic společného,“ navrhuje Moravcová.
A co si myslíte vy? Jakou roli plní zoologické zahrady ve 21. století? Sdělte nám svůj názor v diskuzi!