14. června 2009 14:14
PRAHA (Ekolist) - Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie zřejmě klesají. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se celkový příspěvek evropské sedmadvacítky ke klimatickým změnám snížil o 9,3 % od roku 1990. Emise klesají v posledních letech téměř ve všech zemích. Jednou z výjimek je Česká republika, kde emise začaly růst. Problém je ale v tom, že poslední data pocházejí z roku 2007.
 |
|
| Emise v ČR v letech 2006-2007 rostly, důvodem byla prý doprava a provoz domácností Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported | |
| Foto: Kapsch |
Evropské emise skleníkových plynů měly v roce 2007 (což je rok, pro který jsou data dostupná) klesající charakter, a to již třetí rok za sebou. Čísla zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve zprávě o inventuře skleníkových plynů v období 1990–2007 (Annual European Community greenhouse gas inventory 1990–2007 and inventory report 2009). Podle EEA se v období 2006 – 2007 snížily celkové emise v EU o 1,2 %. To představuje úsporu zhruba 59 milionů tun ekvivalentu CO2.
Podle zprávy je klesající trend emisí od roku 2005 do značné míry způsoben nižším používáním fosilních paliv (zejména ropy a zemního plynu) v domácnostech a službách. To je oblast, která nepodléhá evropskému systému obchodování s emisemi (EU ETS). Zároveň ale domácnosti spolu s podnikateli ve službách představují jedny z největších zdrojů znečištění v EU. V letech 2006-2007 pomohlo teplejší počasí a vyšší ceny pohonných hmot poklesu emisí. Nejvíce ušetřily emise opět domácnosti, a to zejména v Německu. V roce 2007 snížilo své emise skleníkových plynů 17 členských zemí EU. Tedy všechny státy EU 15, s vyjímkou Španělska (o 2,1 %) a Řecka (2,9 %). Z nových států Evropy rostly emise mezi lety 2006-2007 v Bulharsku (5,9 %), Estonsku (14,8 %), Lotyšsku (3,5 %), Litvě (8,1 %), Slovinsku (0,7 %) a na Maltě (2,3%).
Emise rostly také v České republice, a to o 1,2 %. „Ta čísla jsou nám známá, takže nás nepřekvapila. Ale ani nás netěší,“ řekl Ekolistu Jakub Kašpar, tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí. Podle něj stojí za nárůstem emisí především doprava a soukromý sektor, tedy především vytápění domácností. „Jsou to v každém případě emise mimo systém obchodování s povolenkami, v průmyslu a energetice klesly emise zhruba o osm a půl procenta,“ říká Kašpar.
Podle MŽP by snížení emisí mimo průmysl měl přinést programu Zelená úsporám, který chce snížit spotřebu energií v domácnostech a domech. Emise z dopravy by mělo pomoci snížit opatření, které platí od počátku roku. Tedy recyklační poplatky, které musí zaplatit majitelé vozidel vyrobených před rokem 2000. Ty do března 2008 dostaly z českých silnic již na 150 000 ojetin. Podle Kašpara by mohlo pomoci i šrotovné, díky kterému by si lidé nakoupili novější auta s menší spotřebou benzínu či nafty nebo snížení DPH na biopaliva.
Šrotovné jako krok dobrým směrem chápe i ministerstvo dopravy, byť podle mluvčího rezortu Karla Hanzelky není v pravomoci ministerstva snižovat emise navázané na dopravu. „Naším úkolem je starat se o technický stav vozidel a cest,“ říká Hanzelka. Stejně tak říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský, že snižování emisí zůstává čistě v rezortu MŽP. „Žádné programy pro snižování emisí v neprůmyslovém sektoru nepřipravujeme, proč bychom to také dělali,“ říká Bartovský. Podle něj je ale nesmyslné stavět politiku na číslech za rok 2007, kvůli hospodářské krizi totiž emise od té doby výrazně poklesly. „Sice se nedostaneme na data z počátku devadesátých let, ale již teď je jasné, že výrazně poklesla výroba a s tím spojená poptávka po energiích. Také ale klesá nákladní automobilová doprava a na ní navázané emise,“ řekl Bartovský.
Podle zprávy EEA v České republice mezi lety 1990 – 2007 klesly celkové emise skleníkových plynů o 22,4 %. Tím ČR bohatě plní svůj závazek vůči Kjótským dohodám, který požaduje snížení o 8 %. Evropská patnáctka, která má snížit svůj příspěvek také o 8 %, dokázala do roku 2007 snížit emise jen o 5 %.
| Členský stát | 1990 (mil. tun) |
Kjótský protokol (mil. tun) |
2007 (mil. tun) |
Rozdíl 2006-2007 (mil. tun) |
Rozdíl 2006-2007 (%) |
Rozdíl 1990-2007 (%) |
Rozdíl od výchozího roku - 2007 (%) |
Cíle 2008-12 v rámci Kjótského protokolu a "EU burden sharing" (%) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||
| Rakousko | 79,0 | 79,0 | 88,0 | -3,6 | -3,9% | 11,3% | 11,3% | -13,0% | |
| |||||||||
| Belgie | 143,2 | 145,7 | 131,3 | -5,3 | -3,9% | -8,3% | -9,9% | -7,5% | |
| |||||||||
| Dánsko | 69,1 | 69,3 | 66,6 | -4,4 | -6,2% | -3,5% | -3,9% | -21,0% | |
| |||||||||
| Finsko | 70,9 | 71,0 | 78,3 | -1,6 | -2,0% | 10,6% | 10,3% | 0,0% | |
| |||||||||
| Francie | 562,6 | 563,9 | 531,1 | -10,6 | -2,0% | -5,6% | -5,8% | 0,0% | |
| |||||||||
| Německo | 1215,2 | 1232,4 | 956,1 | -23,9 | -2,4% | -21,3% | -22,4% | -21,0% | |
| |||||||||
| Řecko | 105,6 | 107,0 | 131,9 | 3,8 | 2,9% | 24,9% | 23,2% | 25,0% | |
| |||||||||
| Irsko | 55,4 | 55,6 | 69,2 | -0,5 | -0,7% | 25,0% | 24,5% | 13,0% | |
| |||||||||
| Itálie | 516,3 | 516,9 | 552,8 | -10,2 | -1,8% | 7,1% | 6,9% | -6,5% | |
| |||||||||
| Lucembursko | 13,1 | 13,2 | 12,9 | -0,39 | -2,9% | -1,6% | -1,9% | -28,0% | |
| |||||||||
| Nizozemsko | 212,0 | 213,0 | 207,5 | -1,0 | -0,5% | -2,1% | -2,6% | -6,0% | |
| |||||||||
| Portugalsko | 59,3 | 60,1 | 81,8 | -2,9 | -3,4% | 38,1% | 36,1% | 27,0% | |
| |||||||||
Švédsko 71,9 72,2 65,4 -1,5 -2,2% -9,1% -9,3% -4,0% Velká Británie 771,1 776,3 636,7 -11,2 -1,7% -17,4% -18,0% -12,5% EU-15 4232,9 4265,5 4052,0 -64,0 -1,6% -4,3% -5,0% -8,0% Bulharsko 117,7 132,6 75,5 4,2 5,9% -35,8% -43,0% -8,0% Kypr 5,5 Neplatí 10,1 0,2 1,6% 85,3% Neplatí Neplatí Česká republika 194,7 194,2 150,8 1,7 -1,8% 1,2% -22,5% -8,0% Estonsko 41,9 42,6 22,0 2,8 14,8% -47,5% -48,3% -8,0% Maďarsko 99,2 115,4 75,9 -2,9 -3,7% -23,5% -34,2% -6,0% Lotyšsko 26,7 25,9 12,1 0,4 3,5% -54,7% -53,4% -8,0% Litva 49,1 49,4 24,7 1,9 8,1% -49,6% - 49,9% -8,0% Malta 2,0 Neplatí 3,0 0,07 2,3% 45,7% Neplatí Neplatí Polsko 459,5 563,4 398,9 -0,4 -0,1% -13,2% -29,2% -6,0% Rumunsko 243,0 278,2 152,3 -1,6 -1,0% -37,3% -45,3% -8,0% Slovensko 73,3 72,1 47,0 -2,0 -4,1% -35,9% -34,8% -8,0% Slovinsko 18,6 20,4 20,7 0,2 0,7% 11,6% 1,8% -8,0% EU27 5564,0 neuvedeno 5045,1 -59,4 -1,2% -9,3% neuvedeno neuvedeno
Zdroj: CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Hugo Charvát