PRAHA (Ekolist) - Na začátku roku 2008 zahájila svoji dlouhou pouť česká ekologická daňová reforma (EDR). Vláda Mirka Topolánka zatížila daní elektřinu, zemní plyn a pevná paliva a slíbila, že na oplátku sníží cenu práce, konkrétně platbu za sociální pojištění pro zaměstnavatele. Po roce se účty sečetly a zjistilo se, že se vybralo méně peněz, než kolik vláda očekávala. Změna zákona o sociálním pojištění se tedy nekoná.

Zdanění podléhají pevná fosilní paliva již rok, slibované úlevy se však zaměstnavatelé nedočkali Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

V prvním roce reformy, zvané nultá fáze, vláda zavedla spotřební daň z elektřiny, uhlí, zemního plynu a centrálního tepla na nejnižší možné úrovni, jakou povoluje EU. To ostatně ČR slíbila v přístupové smlouvě k EU a jako nejzazší datum určila právě počátek roku 2008. Zdanění podléhají pevná fosilní paliva sazbou 8,50 Kč na GJ spalného tepla, zemní plyn ve výši 30,60 Kč na MWh spalného tepla a elektřina je zdaněná ve výši 28,30 Kč na MWh. Osvobozená od daně je naopak elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů, metanu a vodíkových palivových článků a taky zemní plyn pro vytápění domácností. Principem zmíněným ve vládním prohlášení je, že reforma nepovede ke zvýšení celkové daňové zátěže. V souvislosti se zvýšením spotřební daně na energie se měly snížit platby sociálního pojištění.

Plán počítal s tím, že peníze vybrané ze zdanění uhlí, elektřiny a zemního plynu budou využity ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů. V první polovině roku 2008 měla vláda odhadnout roční výnosy a o jejich výši snížit vedlejší náklady práce. Snížení odvodů mělo být provedeno novelou zákona o sociálním pojištění s účinností od 1. ledna 2009. Ale nebylo. „Na nových daních se vybralo méně, než se očekávalo,“ řekl Ekolistu Karel Korba z ministerstva financí. Podle jeho informací se vybralo na dani z elektřiny 1,0192 miliardy korun, u zemního plynu 1,0029 miliardy a z pevných paliv 0,4316 miliard korun. Dohromady tedy zhruba 2,5 miliardy korun, zatímco podle původních předpokladů mělo jít o částku přesahující 4 miliardy. Podle Korby ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) změnu zákona o sociálním pojištění neinicializovalo i vzhledem k zanedbatelné výši inkasa nových daní. MPSV na dotaz, proč nedošlo ke slibované změně, radí obrátit se na ministerstvo financí. Jen pro ilustraci – na mýtném, které platí na území ČR kamiony na dálnicích a vybraných silnicích, se podle Ředitelství silnic a dálnic za rok 2008 vybralo 6,14 miliardy korun.

Výnosová neutralita

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) však byla výnosová neutralita daňové reformy zachována. Podle mluvčí Jarmily Krebsové bylo totiž zavedení energetických daní součástí balíčku reformních opatření, která byla konstruována tak, aby došlo k celkovému snížení daňové zátěže všech obyvatel i firem. „Od 1. ledna 2008 tak došlo ke snížení sazby daně z příjmu právnických a fyzických osob. Následně letos, od 1. ledna 2009, došlo ke snížení sazby příspěvku na sociální pojištění o 1,5 %. U první etapy ekologické daňové reformy tak byl naplněn princip výnosové neutrality,“ říká Krebsová.

Podle MŽP byly v první etapě reformy sazby daně nastaveny tak, „aby nebyla příliš ohrožena stabilita ekonomiky a aby výrazný výkyv cen energií způsobených zavedením daně neměl negativní důsledky pro ekonomické subjekty“. Nicméně důležitý je podle ministerstva princip, který využívá daňové nástroje při ochraně životního prostředí.

Otázka tedy je, zda měl první rok reformy nějaké dopady, jak na životní prostředí, tak na zaměstnanost. „Stručně bych řekl, že to zatím nelze říci,“ myslí si Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Zatím nejsou k dispozici žádná data, například o emisích oxidu uhličitého za rok 2008. Podle Koteckého budou přínosy reformy bezesporu přehlušeny masivním propouštěním kvůli recesi. Tudíž pokud přínosy jsou, ve statistikách se projeví nanejvýš o něco menším růstem nezaměstnanosti ve srovnání s tím, co by ČR zažívala bez reformy. „Ale každopádně neočekáváme, že by se předloňská nultá fáze reformy nějak viditelně projevila. Struktura reformy je sice dobrá, ale schválené sazby velice nízké. Nebudou skoro nikoho motivovat skoro k ničemu,“ dodává Kotecký. I podle Jarmily Krebsové z MŽP vyžaduje podrobnější zhodnocení vlivu zavedení energetických daní na ekonomiku jako celek i na její dílčí subjekty delší časové období. „Z hlediska ochrany životního prostředí, stimulování ekonomických subjektů k ekologickému chování a taky vzhledem k současnému trendu odklonu od daní přímých k daním nepřímým se dá do budoucna uvažovat o dalším zvyšování sazeb energetických daní a o kompenzačním snižování zdanění práce,“ představuje další budoucnost současného systému Krebsová.

Cílem druhé fáze reformy od roku 2010 má být podle vlády vytvoření emisní daně z CO2, která vznikne transformací současného poplatku za znečištění ovzduší. Vláda si od emisní daně slibuje modernizaci technologií výroby energií a snižování znečištění. Indikativní cíl výnosu z ekologické daňové reformy po roce 2010 bude 0,5 až 1 % HDP, říká vládní prohlášení. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla hodnota HDP v běžných cenách za rok 2007 přes 3,5 biliónu korun. Podle vládního odhadu by tedy daně z ekologické reformy, pokud by platily už v tomto roce, měly přinést do státní kasy zhruba 17–35 miliard korun. MŽP už předložilo do vlády informaci o postupu při přípravě II. etapy ekologické daňové reformy a v současnosti připravuje novelu zákona o ochraně ovzduší, která bude mimo jiné obsahovat i motivační ekonomické nástroje. „Při přípravě dalších kroků samozřejmě bereme v úvahu i současnou finanční krizi a s ohledem na ni se budou navrhovat jednotlivé nástroje,“ říká k tomu Jarmila Krebsová z MŽP.

Reforma podle Duhy

Na konci loňského roku představila svoji podobu daňové reformy rovněž organizace Hnutí Duha. Ta taky zachovává princip fiskální neutrality, její návrh ovšem spočívá ve snížení stávajících daní o řádově desítky miliard korun, které by uhradil balíček až pěti zelených daní v různých oblastech, jako jsou obaly, pesticidy, silniční daň, energetické daně a reforma poplatků z těžby nerostných surovin. Konkrétně chce Hnutí Duha zavést daň podle finského a dánského vzoru motivující supermarkety a výrobce, aby domácnosti neobtěžovali nadměrnými obaly a nabízeli zboží v obalech na více použití či snadno recyklovatelných. Daň by měla motivovat výrobce k tomu, aby minimalizovali hmotnost a objem obalů a aby pro stejný účel používali materiál méně zatěžující životní prostředí. Konečně by daň měla znevýhodnit netříditelné obaly a obaly na jedno použití.

Dalším pilířem má být změna současné silniční daně po britském vzoru. Hnutí Duha zde navrhuje sazby od nuly do 69 tisíc korun založené na objemu emisí oxidu uhličitého, typu motoru a emisích prachových mikročástic. Coby základní motivaci navrhuje nulovou sazbu daně pro vozidla s emisemi do 120 gramů CO2 na jeden ujetý kilometr. Zvolí-li řidič vysoce efektivní vůz, placení daně se může vyhnout. Jiné sazby by měly být taky pro naftu a benzín. Kvůli horším dopadům na zdraví vinou emisí pevných částic a oxidů dusíku (NOX) by měly být dieselové vozy zdaněny víc než benzínové. K dani pro auta s naftovými motory bez filtru na mikročástice prachu by se navíc připočítávala tzv. PM-taxa, jejíž výše by se podle spotřeby vozu pohybovala od nuly do 2500 korun ročně. Evropský výzkumný projekt EXTERNE totiž spočetl velikost ekologických a zdravotních škod z jednoho kilogramu emisí mikročástic prachu na 570 korun. Na druhou stranu by neměly být zdaněny autobusy, což podle Hnutí Duha pomůže udržet nízké náklady za čistou a efektivní veřejnou dopravu.

Dalším bodem má být zdanění těžby stavebních surovin, které bude motivovat k lepší recyklaci. Podle Hnutí Duha končí na skládkách miliony tun stavební suti, a zbytečně tak roste těžba v kamenolomech, které poškozují krajinu a kvalitu života v řadě obcí. Daň by se měla týkat tří surovin: stavebního kamene, štěrkopísků a vápence. Hnutí Duha navrhuje postupné zvyšování sazby až na výši 120 korun za tunu vytěžené suroviny. Postupné zvyšování by mělo být rozloženo do 20 let v deseti krocích, sazba tedy bude stoupat o 12 korun každé dva roky. V chráněných krajinných oblastech a přírodních parcích by měla platit jedenapůlnásobně vyšší sazba (tedy postupné zvyšování z 18 na 180 Kč/t). Návrh počítá i se zdaněním hlubinné těžby těchto surovin, ačkoli teď v ČR žádná neprobíhá. Hlubinná těžba vápenců však v minulosti existovala a snížená sazba by mohla motivovat k pokusům o její obnovení.

Pesticidová daň má po skandinávském vzoru zastavit soustavný růst spotřeby toxických postřiků na polích či v sadech. Podléhat by jí měly veškeré pesticidy a biocidy uváděné na trh v ČR. Podle norského modelu by byly zdaněny nejnižší sazbou pesticidy na moření osiva a biologické pesticidy. Běžné pesticidy pro profesionální užití v zemědělství jsou rozděleny do pěti daňových pásem podle tří kategorií zdravotních rizik a tří kategorií rizik ekologických. Poslední dvě pásma s nejvyššími sazbami jsou určena pro pesticidy užívané v domácích zahradách.

Pokračovat by podle Hnutí Duha měla i současná ekologická daňová reforma, která má motivovat hlavně k investicím do vylepšování energetické efektivnosti v průmyslu. Duha tvrdí, že český průmysl může už se současnými technologiemi snížit energetickou náročnost o 23 %. „Energetický pilíř v podstatě navazuje na nultou fázi reformy a navrhuje postupné, do dvou desetiletí rozložené zvyšování sazeb,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký. Návrh Hnutí Duha přitom dává přednost spotřebním daním z paliv a elektřiny před zaváděním uhlíkové daně (ta předpokládá zatížit daní přímo vytěžené nebo dovezené suroviny). Důvodem je podle Duhy skutečnost, že reforma založená na spotřebních daních z paliv může navázat na už platný systém, navíc jsou podle ní spotřební daně z paliv a elektřiny bezprostředně zaměřeny na rozhýbání investic, jež sníží energetickou náročnost ekonomiky.

Hugo Charvát