PRAHA (Ekolist) - Kolektivním systémům, které se starají o sběr a recyklaci vyřazené elektroniky, se nelíbí navrhované změny evropská směrnice. Ta zásadně mění požadavek na množství odpadů, které se mají v jednotlivých státech EU recyklovat. Namísto pevné kvóty 4 kilogramy na obyvatele, zavádí požadavek na zpětný odběr 65 % váhy elektrických zařízení, která se dostaly na trh v roce předchozím.

Kontejner pro sběr malých elektrozařízení společnosti Asekol.
Foto: AMI Communications

Podle Jana Vrby z kolektivního systému Asekol nejsou jednotlivé země požadavek směrnice v tuto chvíli schopné splnit. „Nejlepší výsledky, jakých dosahují země, jako jsou Německo nebo Belgie, jsou kolem osmi kilogramů na obyvatele. Což představuje zhruba 40 % množství výrobků uvedených na trh,“ prohlásil Vrba. V České republice je to zhruba 25 %. Podle Vrby paradoxně požadavek Evropské komise dokáže splnit jen Norsko, to ale zase není členem EU.

V České republice se loni dostalo k recyklaci 4,3 kilogramu doslouživších elektrických zařízení na obyvatele. Letos očekává Jan Vrba, že to bude celkem 5,2 kilogramu. „Kvůli finanční krizi dochází k ochlazení trhu, v Čechách to zatím není tak významný pokles. Počítáme, že se letos podaří vybrat o 20 % více odpadu než loni, dosud byl meziroční růst kolem 40 %,“ vysvětluje Vrba. V západní Evropě se podle informací kolektivních systémů dostane ke zpětnému využití v průměru více odpadů. Například Španělé odevzdají 6,2 kg, Britové 7,2 kg a Belgičané 8,2 kg. Rekordmany jsou Švédové, kteří vrátí 17 kilo elektroodpadu ročně. Na druhou stranu na Slovensku a Maďarsku se vybere kolem tří kilogramů. Poláci dokonce jen 1,2 kilogramu.

Navrhovaná evropská směrnice nahrazuje stávající požadavek na zpětný odběr čtyř kilogramů na jednoho obyvatele státu flexibilnějším systémem. „Tento princip nám přijde dobrý a spravedlivý. Kvůli různé kupní síle obyvatel i zvyklostem se skutečně v různých zemích Evropy prodává rozdílné množství elektroniky a také zde vzniká rozdílné množství odpadu,“ řekla dnes novinářům Zdeňka Bubeníková, vedoucí odboru odpadů ministerstva životního prostředí. Ani ministerstvu se ale nelíbí vysoký požadavek na objem vytříděného odpadu. Splnit podíl 65 % by prý nebylo možné a Česká republika by určitě zažádala nejméně o několikaletý odklad plnění.

Podle návrhu směrnice, který vznikl loni na konci roku, je „v současné době přibližně 65 % elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh sebráno odděleně, ovšem méně než polovina tohoto množství je zpracována a jsou o ní předkládány zprávy podle požadavků směrnice.“ Zbývající množství je podle Komise zřejmě zpracováváno v rozporu s normami a je protiprávně vyváženo do třetích zemích. Podle Zdeňky Bubeníkové ale není jasné, jak Komise došla právě k požadovanému podílu. „To je také náš požadavek, aby Evropská komise zveřejnila studii, na jejímž základě došla k číslu 65 %.“ Česká republika již zřejmě v rámci předsednictví EU k debatě o nové směrnici příliš nepřidá. „Jednání se zasekla. Celou agendu tedy předáme švédskému předsednictví,“ řekla Bubeníková.

Ke směrnici má výhrady i sdružení evropských kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení WEEE Forum. Podle jejího generálního sekretáře Pascala Leroyho návrh neřeší problémy s ilegálním obchodem a nakládání s elektroodpadem. „Namísto pozitivní změny bude docházet k tomu, že obchodníci s elektroodpadem, města nebo další třetí strany, které jej mají k dispozici, si budou moci diktovat podmínky, za nichž výrobci budou mít přístup k elektroodpadu,“ tvrdí Leroy.

Novela směrnice se také snaží podpořit další využívání vyřazených spotřebičů, například počítačů. Nově by mělo být možné provádět kontroly elektrických zařízení, které se vyváží do třetích zemí. „Nepotřebné přístroje se vyvážejí na takzvané další využití. Nově bude možné kontrolovat, že to není šrot, ale skutečně funkční zařízení,“ vysvětlila Bubeníková.

Hugo Charvát