Evropa debatuje o biopirátství a lepší ochraně znalostí původních obyvatel

30.4.2013 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz) Výtažek z muškátu Pelargonium sidoides je báječný proti zánětů průdušek a bronchitidám. V jižní Africe se používá už po staletí.
Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | to.wi / Flickr'> Výtažek z muškátu Pelargonium sidoides je báječný proti zánětů průdušek a bronchitidám. V jižní Africe se používá už po staletí. Licence | Některá práva vyhrazena Foto | to.wi / FlickrV roce 2000 si německá farmaceutická společnost Schwabe nechala patentovat Umckaloabo, lék proti zánětům průdušek a bronchitidám. Jde o výtažek z jihoafrického druhu muškátu. O tom, že má tato rostlina léčivé účinky, věděli původní obyvatelé jihu Afriky po celé generace. Nyní ale na jejich tradičních znalostech vydělávala soukromá firma. V roce 2010 byl však patent firmy Schwabe zrušen kvůli biopirátství: západní firma prostě těžila z tradičních znalostí původních obyvatel. V Evropském parlamentu se nyní probírá legislativní návrh, který by měl původní obyvatele a jejich znalosti před biopiráctvím lépe ochránit.

Podobných příkladů, kdy západní firmy těží z tradičních znalostí původních obyvatel, bude existovat více. Osud muškátu Pelargonium sidoides si v Evropském parlamentu jako ukázkový vypůjčila Sandrine Bélierová, když předkládala legislativní návrhu proti biopirátsví. Její návrh vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti, která je známá také jako Nagojský protokol. Bélierová navrhuje, aby komerční firmy, které využijí tradičních znalostí původních obyvatel ke svému profitu, měly povinnost se s původními obyvateli vyrovnat.

Firmy by měly mít před tím, než se pustí do výzkumu místní biodiverzity nebo využívání tradičních znalostí místních obyvatel, písemný souhlas místních či původních obyvatel. Určené úřady by pak měly mít kompetence pokutovat firmy, které by své povinnosti porušily, a chránily by tak původní obyvatele před velkými evropskými firmami.

Tento návrh by měl pomoci chránit biodiverzitu a zajistit původním obyvatelům přiměřený prospěch ze svých tradičních znalostí, pokud je komerčně využije nějaká firma, vysvětluje Bélierová.

Podle jejích slov je důležité návrh projednat. Tlak ze strany komerčních firem se zvyšuje, čím víc hledají léčiva na rostlinné či živočišné bázi. „Jedním z příkladů je snaha vyvinout lék proti AIDS, při které se zkoumá i léčivý účinek hmyzu,“ říká Sandrine Bélierová.

„Devadesát procent genetických zdrojů se nachází na Jihu. Devadesát procent patentů je registrováno na Severu,“ poukazuje na nevyváženost Bélierová.

Zmíněný Nagojský protokol je v současnosti přijatý 16 zeměmi, vesměs zemí globálního Jihu. Evropská unie, konkrétně 24 z jejich 27 členů protokol podepsalo, ale ještě jej neratifikovali. Pro to, aby byl protokol všeobecně závazný, jej musí schválit padesát států. Očekává se ale, že právě farmaceutický průmysl bude proti přijetí protokolu.

Další informace |

Podle článku EU ponders biopiracy law to protect indigeneous people vydaného na serveru EurActiv 26. 4. 2013

mmo