PRAHA (Ekolist) - Zhruba před dvěma měsíci antimonopolní úřad pozastavil poslední velkou zakázku společnosti Lesy ČR za téměř 16 miliard korun. Kritizovali ji lesníci i politici, například pro podmínky diskriminující některé uchazeče. Tendry pro roky 2011 až 2020 mají pokrýt přibližně 1,2 milionu hektarů lesů, což je asi 90 procent celkové výměry ploch Lesů ČR. Zbytek prací si Lesy ČR zajistí prostřednictvím svých pěti lesních závodů. Nyní dostaly Lesy ČR povolení od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v tendru pokračovat. Redakce Ekolistu.cz si od několika odborníků vyžádala komentář k otázce, zda jsou právě dlouhodobé, až desetileté, zakázky vhodnou formou péče o naše lesy.
Podle Ministerstva zemědělství jsou dlouhodobé smlouvy pro les přínosem. „Pro všechny činnosti prováděné v lese v pěstební, těžební a ostatní činnosti je bezpodmínečně nutná znalost přírodního prostředí ve vztahu k ročním obdobím i klimatickým poměrům daného území. Je jasné, že bez místní až skoro detailní znalosti spravovaného lesního celku, kterou lze získat určitě za delší dobu, než jakou poskytuje krátkodobá zakázka, to nejde,“ uvádí ministerstvo ve svém stanovisku pro Ekolist.cz. Podle něj v případech krátkodobých tenderů, kdy i v průběhu jednoho kalendářního roku dojde k několika výměnám dodavatelské firmy, není v lidských silách se s daným lesním úsekem seznámit. Navíc prý všechny tendery nejsou desetileté, ale jen některé smluvní územní jednotky budou na tuto maximální dobu (celý komentář čtěte zde). Zásadně oponuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha: „Neprůhledný způsob prodeje dřeva z lesů pod správou Lesy ČR kritizoval mimo jiné i Nejvyšší kontrolní úřad. Přirozeným zájmem dodavatelských firem je, aby během desetileté lhůty, kterou dostanou, měly z polesí rychlý zisk. Proto budou poškozovat lesy holosečným kácením a podobnými praktikami.“ Podle jeho názoru nemají také dodavatelské firmy sebemenší zájem na takzvané přirozené obnově, kdy lesníci nechávají vykácená místa zarůst semenáčky. Je to prý zdravější pro les a také levnější, neboť se ušetří peníze za umělou výsadbu řádkovaných stromků (celý komentář čtěte zde). „Pro odpovědnou správu veřejných lesů je mnohem vhodnější, aby revírníci zadávali více menších a krátkodobých zakázek prověřeným místním firmám, o jejichž kvalitě se již přesvědčili. Mohou tak pružně reagovat na změny podmínek v lesích i na ceny na trhu se dřevem, lépe kontrolovat odvedenou práci a vyžadovat plnění smluvních podmínek,“ míní Bláha. „Dle mého názoru nemá zásadní význam pro ochranu lesů v majetku státem spravovaných státním podnikem Lesy České republiky délka smluv uzavřených na základě transparentních výběrových řízení, nýbrž faktická forma správy státního lesního majetku,“ uvádí Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR. Dále připomíná, že v současné době Lesy ČR hospodaří dle schválených lesních hospodářských plánů a zadávají jednotlivé lesnické činnosti na základě pěstebních a těžebních projektů, které vypracovávají zaměstnanci státního podniku (celý komentář čtěte zde). „Lesnické společnosti, jako dodavatelé jednotlivých lesnických činností mají vliv na ochranu lesa pouze plněním nebo neplněním uzavřených smluv, předaných projektů v těžební a pěstební činnosti nebo zadávacích listů. Tím přímo ovlivňují vlastní ochranu lesních porostů,“ vysvětluje Balák. Dominika Patrovská