PRAHA (Ekolist) - Společnost ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu elektrické energie v ČR, nechce, aby se připojovaly nové fotovoltaické a větrné elektrárny. Minulý týden proto požádala distribuční firmy, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení do sítě. Podle ČEPS hrozí, že by budoucí obrovské množství zdrojů ohrozilo bezpečnost přenosové soustavy. Podle ministra životního prostředí ale distribuční firmy jen zaspaly něco, na co měly šest let. Navíc prý jde o "humbuk", který má zakrýt budoucí problémy se zálohováním nových reaktorů v Temelíně.
 |
|
| Reagovat v desetiletém předstihu na extrémní nárůst instalací fotovoltaických elektráren by nebylo ani proveditelné, ani obhajitelné před Energetickým regulačním úřadem,“ říká Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS. „Celých 6 let se tedy operátoři přenosové i distribučních sítí měli možnost připravit na vyšší zatížení sítě. Neudělali tak,“ říká ministr životního prostředí Jan Dusík Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Ilustrační foto: Kriplozoik/Wikimedia Commons |
Vzrůstající podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se dal předpokládat. Česká republika se k němu zavázala v přístupové smlouvě k Evropské unii s tím, že v roce 2010 bude podíl čisté elektřiny na hrubé spotřebě 8 %. „Celých 6 let se tedy operátoři přenosové i distribučních sítí měli možnost připravit na vyšší zatížení sítě. Neudělali tak,“ říká ministr životního prostředí Jan Dusík. Podle něj je plošné zastavení připojování nových obnovitelných zdrojů neadekvátní reakcí ze strany provozovatelů sítí na vlastní zaspání. V roce 2005 byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který tento závazek posvětil a měl se stát nástrojem, jak cíle dosáhnout.
„Přípravy a výstavba nových linek a rozvoden distribuční a přenosové soustavy trvá i deset let. Reagovat v desetiletém předstihu na extrémní nárůst instalací fotovoltaických elektráren by nebylo ani proveditelné, ani obhajitelné před Energetickým regulačním úřadem,“ říká Jana Jabůrková, ředitelka firemní komunikace ČEPS.
Podle ní se využitelnost solárních panelů v podmínkách ČR pohybuje kolem 12 procent. Využitelnost znamená, kolik procent z doby, kdy je zdroj připojen, vyrábí elektřinu. U klasických elektráren může být využitelnost téměř sto procentní, elektrárny neběží jen v případě odstávky kvůli údržbě nebo v případě poruchy. „To znamená, že například při instalaci 10 MW fotovoltaické elektrárny je povinnost příslušného operátora garantovat v každém okamžiku a po celou dobu provozu 10 MW volné kapacity v síti,“ vysvětluje Jabůrková.
To by prý mohlo znamenat, že při velkém množství zdrojů s nízkou využitelností je potřebné předimenzování kapacity sítí několikanásobně (u fotovoltaiky až devítinásobné). Přitom bude kapacita využita jenom z několika procent. „Z důvodu této skutečnosti není v současné době možné připojovat ani další obnovitelné zdroje, s pomocí kterých by bylo dosažení požadované výroby z OZE snadnější a bezpečnější," tvrdí Jabůrková.
S tím ale ministr životního prostředí nesouhlasí. Podle něj například studie EREC (European Renewable Energy Council) spočetla, že počet dní, kdy se potká vysoká poptávka po elektřině s nízkou výrobou elektřiny z větru a slunce, činí za uplynulých 30 let vždy jen cca 12 hodin ročně. „Celý humbuk vzbuzuje dojem, že se odvádí pozornost od mnohem většího problému, se kterým se naše elektroenergetická síť bude jen velice těžko vyrovnávat – plánované nové reaktory v Temelíně o celkovém výkonu až 3 400 MW,“ sdělil Ekolistu.cz Jan Dusík. Podle něj prý není naše soustava stavěna na zálohování výpadku jediného z nich. „Za vyvedení výkonu z Temelína zaplatí spotřebitelé desítky miliard korun. Naproti tomu i mnohem vyšší výkon obnovitelných zdrojů připojených do soustavy takový problém nepřinese,“ tvrdí Dusík. Namísto budování staré sítě pro jaderný proud, bychom měli investovat do tzv. chytrých sítí. „Ty umí velice dobře pojmout mnoho malých nestabilně vyrábějících obnovitelných zdrojů,“ říká Dusík.
„Elektrizační soustava ČR není v současné době v důsledku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přetěžovaná,“ vysvětluje Jabůrková. Problémy prý nastanou tehdy, připojí-li se významný podíl z dnes již provozovateli distribučních soustav schválených nových elektráren, využívajících energii větru a zejména slunce. Problémy prý nastanou na úrovni distribučních sítí, tedy přímo na cestě do jednotlivých domácností, ale i při přechodu z dálkové přenosové sítě na místní distribuční síť, ale zejména prý se dají čekat problémy spojené s regulací soustavy. Podle Jabůrkové by se mělo nově připojit až 6000 MW fotovoltaických elektráren, výkon větrných parků by měl narůst o 1700 MW. To je mnohonásobně více, než jaký výkon elektráren na OZE je v současnosti připojen, ve fotovoltaice je aktuálně připojeno 500 MW, na větrnou energetiku připadá 180 MW.
„Instalace solárních systémů v podmínkách ČR je jedním z nejnákladnějších a nejrizikovějších způsobů, jak dosáhnout požadovaného podílu výroby z OZE,“ tvrdí Jabůrková. „Diskutujeme se všemi dotčenými subjekty o tom, jakým způsobem připojovat nové zdroje a řešíme problém s kapacitou a schopností regulace. Přislíbili jsme, že na začátku března dáme další informace o výsledcích našich jednání a navrhovaných dalších krocích,“ představuje další postup Jabůrková.
Hugo Charvát