PRAHA (Ekolist) - Prezident Václav Klaus v polovině května podepsal zákon, který umožňuje vyvlastnit pozemky nebo stavby "potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi". Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem jako po másle a jeho schválení podporovali zákonodárci všech stran.
Návrh na vyvlastňování kvůli protipovodňové ochraně předložil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) do vlády už vloni v srpnu (viz podrobněji zpráva Gandalovič s Bursíkem chtějí vyvlastňovat kvůli ochraně před povodněmi z 30. srpna 2007). Tenkrát v něm ovšem nově zaváděl tzv. institut strpění, který měl státu umožnit, aby se na pozemku mohlo stavět ještě dřív, než by jeho vlastník dostal náhradu. Spolupředkladatel návrhu, ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), se ale proti tomuto znění společně s dalšími ministry postavil a vláda projednání předlohy odložila. "Právní ochrana vlastníka takového pozemku musí být minimálně na úrovni zákona o vyvlastnění," zdůvodnil Bursík Ekolistu odmítnutí Gandalovičova návrhu v srpnu 2007. Stejně jako Bursík tehdy smýšlela i Legislativní rada vlády.V lednu letošního roku vláda sněmovně předložila novelu, která už tento požadavek splnila. V případě omezování nebo odejmutí práv k pozemkům nebo stavbám se podle návrhu totiž musí postupovat podle zákona o vyvlastnění.
Vláda v předloze rovněž definovala tzv. území chráněná pro akumulaci povrchových vod. Touhle snahou obloukem navázala na téma otevřené při schvalování tzv. Plánu hlavních povodí (PHP), který se na přelomu let 2006 a 2007 snažilo prosadit MZe. Jeho součástí měl být i seznam bezmála 200 lokalit chráněných pro akumulaci vod, tedy vlastně pro případnou výstavbu vodních děl. Po silných protestech obcí, krajů a další veřejnosti vláda ovšem v květnu 2007 schválila PHP bez seznamu chráněných lokalit.
Podle právě přijaté novely vodního zákona by měl být zpracován tzv. generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Pořídit ho má MZe v dohodě s ministerstvem životního prostředí (MŽP). Generel by pak měl být podkladem pro politiky územního rozvoje.
Hladký průběh
Při projednávání zákona ve sněmovně na žádnou větší debatu nedošlo. Ministr Petr Gandalovič při každém čtení poslancům zdůrazňoval, že proti povodním se musí začít bojovat už na horních částech toků, kde se bude voda zadržovat. K tomu je ale potřeba mimo jiné postavit hráze, jenomže ne vždy se daří získat potřebné pozemky. Aby byla ochrana proti povodním dostatečná a taky přiměřeně rychlá, je podle něj nutné mít možnost některé pozemky vyvlastnit. Rovněž ministr životního prostředí Martin Bursík už v srpnu 2007 Ekolistu sdělil, že ochrana před povodněmi jako ochrana před živelnou pohromou je dostatečným důvodem pro vyvlastnění majetku. Gandalovič přitom zákonodárce ujistil, že vždy půjde až o ten zcela poslední režim a správci toků se vždy budou snažit nejdřív s vlastníky dohodnout. Vyvlastňován by podle jeho slov měl být jen majetek nezbytně nutný pro výstavbu hráze, pozemky určené pro řízené zaplavení (tedy tzv. suchý poldr) by naopak zůstaly majiteli a v případě jejich zatopení by dostával finanční náhradu například za zničené plodiny, které by na půdě pěstoval. Poslanci proti zákonu ani žádné výhrady neměli a jak v prvním, tak ve třetím čtení (viz tabulka) jich výrazná většina ze všech stran hlasovala pro jeho schválení. Jediný, kdo hlasoval proti, byl ve třetím čtení, jež proběhlo 19. března, Robin Böhnisch z ČSSD. Podobně to dopadlo v Senátu, kde zákon v druhé polovině dubna podpořilo 43 ze 44 přítomných senátorů. V půlce května pak zákon podepsal prezident.
Mezi stavbami, které se vodohospodáři snaží prosadit proti vůli místních lidí, jsou například hráze v Mělčanech u Dobrušky. Na začátku dubna zase vláda schválila výstavbu nové přehrady v Nových Heřminovech, kvůli které má být zatopena část obce. Možnostmi protipovodňové ochrany, při nichž by zůstala zachována celá vesnice, se přitom ministerstva zemědělství a životního prostředí přestala zabývat na základě jednostranně zpracované studie, v níž vodohospodáři hodnotili ekologické a sociální dopady jednotlivých variant bez relevantních podkladů. Obyvatelé Nových Heřminov s výstavbou přehrady nesouhlasí.