PRAHA (Ekolist) - Balená voda není lepší než voda z kohoutku. Naopak je mnohonásobně dražší a navíc kvůli ní vzniká spousta odpadu. Samotná výroba plastových lahví znečisťuje prostředí a ohrožuje zdraví lidí, tvrdí kanadsko-americký dokumentární film Tapped, který pod českým názvem Vodovoda uvádí v sekci ekologických filmů festival Jeden svět. Podobné problémy s balenou vodou ale zažívá i Česká republika.
 |
|
| Američané nakoupí každý rok 29 miliard lahví na jedno použití Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 2.5 Generic | |
| Foto: Brett Weinstein/Wikipedia.org |
Film ukazuje, jak soukromé společnosti, především trojlístek korporací Nestlé, Coca-Cola a Pepsi Cola, využívají lokální zdroje pitné vody. Obce, na jejichž území se prameny nacházejí, ale obvykle z této činnosti nemají žádné příjmy, protože firmy se účinně brání zavedení jakéhokoli poplatku. Film dopodrobna a s americkou neodbytností, rozhořčením i sentimentem mapuje řadu důsledků, které s sebou obliba balené vody přináší. Počínaje tím, že kvalita balené vody mnohdy nepodléhá zdravotním testům, zatímco pitná voda ve vodovodní síti je kontrolována několikrát denně. Podle autorky filmu Stephanie Soechtigové se 40 % balené vody stáčí z běžné vodovodní sítě. Přesto se prodejci vody snaží zákazníky přesvědčit, že voda z plastové lahve je lepší a zdravější než ta, která teče z kohoutku.
Corpus delicti
„V České republice je to úplně stejné, v roce 2009 poklesl prodej balené vody a prodejci hned začali tvrdit, že balená voda je zdravější,“ prohlásila v debatě po projekci filmu Václava Kunová. „Přitom neexistuje žádná studie, která by dokazovala, že je balená voda lepší než voda z vodovodu,“ říká Kunová. Podle ní vypije ročně každý obyvatel ČR 260 litrů balené vody. Václava Kunová v roce 2008 uvedla v život internetové stránky vodovoda.cz. Ty se snaží, aby restaurace začaly nabízet točenou vodu z kohoutku. (Více si můžete přečíst v článku Řekněte si v restauraci o vodu z vodovodu). „Minerální voda podávaná v restauracích je mnohdy přechlazená a proto ji člověk vypije mnohem méně,“ upozorňuje na zdravotní aspekt Kunová. Podle ní nejde o to ušetřit peníze, vodu si restaurace mohou zpoplatňovat. Důležité je, aby začaly vodu nabízet, například ji přímo měly napsanou na jídelním lístku.
Kunová, která je sama lékařka, upozorňuje, že odborníci doporučují denně vypít dva až dva a půl litru vody. To ale pro čtyřčlennou rodinu znamená balení šesti plastových lahví denně. A to znamená také velké množství odpadu. Na tento dopad nápojového průmyslu upozorňuje i film Tapped. Problém představuje i výroba samotného obalu, tedy PET lahve. Film sugestivně ukazuje okolí největší rafinerie v USA ve městě Corpus Christi, kde místní obyvatelé trpí řadou zdravotních problémů spojených s výrobou ropných produktů, krom jiného PET. Podle filmu ale americké firmy odmítají přispívat na recyklaci svých obalů. Plastových lahví se podle filmu vrací k recyklaci jen 20 %, v České republice je to zhruba polovina.
Nápojové společnosti se také brání zavedení nebo rozšíření stávajícího zálohovaní lahví i na lahve plastové. Před dvěma lety se v České republice pokusilo ministerstvo životního prostředí zavést zálohy na plastové lahve, ovšem bez úspěchu. Zálohování by zřejmě vedlo k využívání vratných lahví, tedy plastových obalů, které se vyrábějí z pevnějších materiálů, než jsou dnes běžné jednorázové lahve. „Tvrdší plast je ovšem bezpečnější co se týče uvolňování látek z obalu do vody, kterou pijeme,“ říká Kunová.
Film Tapped (Vodovoda) můžete vidět v rámci Festivalu Jeden svět 17.03.2010 od 22:00 ve velkém sále kina Atlas.
Hugo Charvát