Lidé planetu oteplují, tvrdí stále jistěji vědci

Přes tři tisíce vědců z celého světa, shromážděných v mezinárodním panelu klimatologů, došlo k závěru, že je "velmi pravděpodobné", že lidská činnost způsobila globální oteplení v posledních padesáti letech.
Své výsledky dnes oficiálně zveřejní na konferenci v Paříži. Podle delegátů konference je jistota větší než v roce 2001, kdy byla poprvé podobná zpráva zpracována. "Velmi pravděpodobné" v jejich žargonu znamená až devadesát procent.
Zprávy ze světa potvrzují, že s planetou se něco děje. Australští vědci včera varovali, že metropole Sydney brzo přijde o zdroje pitné vody. Evropané potvrdili, že kontinent prožil nejteplejší leden od dob, kdy se v osmnáctém století začalo s pravidelnými měřeními. Německo mělo například teploty o pět stupňů vyšší, než je dlouhodobý průměr, Nizozemsko o 2,8 stupně Celsia.
Vědci se ovšem nemohou shodnout, co je příčinou globálního oteplování. Zhruba dvě třetiny se přiklánějí k tvrzení, že hlavní příčinou je lidská činnost, třetina tuto myšlenku odmítá. Studie, publikované od roku 2001, kdy byla první zpráva mezinárodního panelu klimatologů, vidí ale situaci podobně:
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) se v roce 2001 shodl na prognóze, že do roku 2100 naroste průměrná teplota na planetě o 1,4 až 5,8 stupně Celsia proti stavu v roce 1990.
IPCC v roce 2003 uvedl, že do roku 2100 se mají hladiny moří zvednout o 13 až 94 centimetrů a průměrná teplota vzroste o jeden až 3,5 stupně Celsia. Podle odhadů IPCC se za minulých 100 let hladina moří zvedla o 15 centimetrů. Pobřeží budou ničit také častější bouře, způsobené klimatickými změnami, za nimiž je zejména znečištění z továren a automobilismu.
Zpráva univerzity v britském Norwichi z roku 2003 říká, že oteplování poroste zřejmě o 0,1 až 0,4 stupně Celsia za desetiletí. Nejcitelnější bude v jižní Evropě, ale i ve Finsku a západním Rusku, nejmenší bude podél atlantského pobřeží. Začne ubývat skutečně studených zim (kolem roku 2080 by mohly v našich šířkách téměř úplně vymizet) a přibývat horkých lét.
Studie Oxfordské univerzity z roku 2005 říká, že dojde ke kritické situaci, jakmile bude průměrná teplota na povrchu planety o dva stupně vyšší než před začátkem průmyslové revoluce. Dosavadním tempem by bylo tohoto stupně dosaženo někdy v období mezi roky 2026 a 2060.
Vědci z hamburského Institutu Maxe Plancka pro meteorologii v roce 2006 vypočítali že globální průměrná teplota má ještě do konce tohoto století stoupnout o čtyři stupně Celsia. Hladina moří by se mohla zvednout až o 30 centimetrů. Letní měsíce ve střední Evropě budou stále sušší a teplejší, zimy rovněž teplejší, ale zato vlhčí.
Studie Centra výzkumu klimatu USA, kterou si objednala americká vláda, loni podpořila názor, že globální oteplování je výsledkem lidské činnosti. Podle odhadů studie by teplota na Zemi měla stoupat do roku 2100 o 0,6 až 4,0 stupně Celsia.