PRAHA (Ekolist) - Záměr na modernizaci elektrárny Prunéřov II posoudí zahraniční audit. Ten si žádá ministerstvo životního prostředí. Dokud nebude posouzení hotové, ministerstvo nevydá rozhodnutí EIA. Novinářům to dnes v podvečer řekl ministr Jan Dusík, podle kterého se posouzení projektu stihne ještě do konce mandátu současné úřední vlády.
 |
|
| Jan Dusík a Aleš Kuták z ministerstva životního prostředí na dnešním setkání s novináři Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Firma ČEZ představila jen jednu variantu modernizace elektrárny. Cheme zjisit, zda je možné i jiné řešení,“ přiblížil hlavní důvody pro zahraniční posouzení. Podle něj by právě pohled zvenčí mohl přinést řešení. Ministr přiznal, že jeho rezort je kvůli Prunéřovu pod silným tlakem, jak ze strany nevládních organizací, tak ze strany ČEZ. Včera se přidal i předseda vlády Jan Fischer, který tlumočil názor zaměstnavatelů a odborů. Podle nich by investice v hodnotě 25 milirad korun pomohla tuzemským firmám v době finanční krize.
Ministerstvo mělo již o přebudování Prunéřova II rozhodnout, termín pro vydání stanoviska v rámci posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) uplynul 4. ledna 2010. „Nejdůležitější otázka je, zda je možné použít skutečně nejlepší dostupné technologie, v tom by nám mohl pohled ze zahraničí pomoci,“ prohlásil dnes Dusík. Podle informací ČEZ však projekt modernizace splňuje všechny podmínky využití nejlepší dostupné techniky.
Konkrétní zahraniční organizace, která bude zkoumání provádět, dosud vybrána není. Peníze na vypracování posudku prý ministr uvolní ze svého rozpočtu na poradce. Zároveň požádá firmu ČEZ, aby zahraničnímu arbitrovi dala k dispozici potřebné informace. „Ministerstvo samo není schopné na základě jednovariantního řešení od společnosti ČEZ rozhodnout, zda přestavba splňuje podmínku nejlepších technologií,“ vysvětlil Dusík.
Zakopaný pes je v účinnosti nového zařízení. Původně navrhovanná účinost dosahovala úrovně 32,8 %. Na základě připomínek ministerstva později zvýšila firma ČEZ účinnost na 39,06 %. To by stačilo, pokud by rekonstruovaná elektárna měla splňovat podmínky modernizace. V takovém případě by prý bylo dostatečné zlepšení o 3 %. V případě Prunéřova II jde ale o velkou přestavbu, která by měla splňovat podmínky zcela nového zařízení. Podle Aleše Kutáka, náměstka ministra životního prostředí, má v Prunéřově dojít k úplné výměně všech zařízení na výrobu elektřiny. „Prakticky tam má zbýt jen vedení vody a kanalizace,“ řekl dnes Ekolistu.cz Kuták. Podle ministra Jana Dusíka chápe ministerstvo přestavbu jednoznačně jako výstavbu nového zařízení. To by pak podle evropského práva mělo spňovat účinnost mezi 42 – 46 %.
Elektrárna Prunéřov II je jedno ze dvou zařízení elektrárenského komplexu Prunéřov. Elektrárna Prunéřov I byla vystavěna v letech 1967 – 1968, Prunéřov II byl postaven v letech 1981 – 1982. Podle ČEZ je komplex elektráren v současné době logicky považován za jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší, byť obě elektrárny mají za sebou rozsáhlý program ekologizace v 90. letech minulého století. V případě Prunéřova II se podle ČEZ počítá s modernizací tří bloků z 210 na 250 MW, což podporuje zvýšení účinnosti a tím pokles emisí v průměru o 50%. Časem mají jít do útlumu i nevyhovující čtyři výrobní bloky Elektrárny Prunéřov I, čímž se mají opět snížit veškeré emise, včetně CO2. Kromě snížení emisí je hlavním cílem projektu prodloužení životnosti elektrárny o 25 až 30 let, zefektivnění výroby elektřiny a tepla, včetně zajištění dodávek tepla pro lokality měst Chomutova a Klášterce nad Ohří.
Zahájení obnovy je zatím podle ČEZ plánováno na březen 2011, ukončení obnovy pak na přelom let 2012 – 2013. Spouštění do provozu by mělo probíhat od října 2012 do února 2013.
Podle organizace Greenpeace je prunéřovská elektrárna 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. Společnost ČEZ chce v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Podle českých nevládek však odmítá použít technologii, která by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí.
Hugo Charvát