26.10.2010 13:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
V zahraničí je běžné, že lidé si lidé na nákup přinesou vlastní látkovou tašku, říká ředitel společnosti Oskar Plast Filip Linek. Podle něho je v ČR stále poměrně vysoká spotřeba polymerových sáčků a tašek. Protože tyto obaly končí často v přírodě, uvědomuje si Linek nutnost urychlení jejich rozpadu, aby nehyzdily naše okolí dlouhé stovky let.
Používat rozložitelné obaly je podle ředitele společnosti Oskar plast Filipa Linka nutné, protože minimálně 10 % obalů zůstává pohozených v přírodě. „Běžné obaly se rozkládají až tři sta let a u některých vůbec není jisté, jestli se někdy rozpadnou,“ uvedl Linek. Pozitivní podle něj ale je fakt, že v roce 2009 se 59 % obalů v ČR recyklovalo. Přesto Linek říká: „Nepoužívejte zbytečně igelitové obaly.“
Západ – lidé mají vlastní tašky
Česká firma Oskar plast přichází s obalem, který se sám rozloží. „Řešením je výroba oxo-degradabilních plastů. Přidáním aditiv do polymerových výrobků jsme schopni mnohonásobně zkrátit poločas plného rozpadu obalů. Přitom kvalita, vzhled i bezpečnost obalů zůstává naprosto identická,“ vysvětluje Linek. Standardní polymer se podle něj také rozpadá, ale aditiva „rozsekají“ molekuly na menší, které jsou stravitelné pro mikroorganismy. Polymer s aditivy se rozpadne za 2 až 10 let, říká Linek a dodává: „Cena aditiv je vysoká, ale přidáváme jich málo, většinou to zvýší cenu obalu maximálně o 10 – 15 %.“
„V západní Evropě je naprosto běžné, že člověk jde do supermarketu nakupovat s vlastní taškou. U nás to tak nefunguje, ale věříme, že to tak za pár let bude. Konkrétně místo igelitek, které jsou v supermarketech zdarma, je vhodné používat opakovaně použitelné obaly jako jsou textilní tašky. V současnosti se začínají zase vracet síťovky do kapsy,“ říká Linek o nakupování v supermarketech.
Jsou bioobaly eko?
Mohlo by se zdát, že lepší alternativou mikrotenových sáčků jsou papírové tašky. Není to ale podle Linka pravda, výroba papíru je hodně energeticky náročná a navíc je papír objemově náročný. „Do kartonu se vejde 200 papírových tašek nebo 2 000 mikrotenových sáčků. Třeba Ahold spotřebuje měsíčně 2 miliony mikrotenových sáčků a kdyby měl vozit 2 miliony papírových tašek, tak se zvýší počet kamionů na našich silnicích,“ uvedl Linek.
Některé společnosti používají tzv. bioplasty, které při výrobě používají kombinaci polymeru a škrobů (PLC). Musí ale být až čtyřikrát silnější než standardní polymerové tašky a proto je jejich výroba pro životní prostředí paradoxně náročnější, tvrdí Linek. Lepším řešením je výroba z kyseliny polymléčné (PLA), což znamená výrobu z rostlinných škrobů. Tyto tašky jsou 100% rozložitelné, lze je kompostovat, ale jejich cena je tak vysoká, že se s nimi prakticky nesetkáme.
Nikdo to nekoupil
V červenci 2004 psal Ekolist o jiném rozložitelném plastu na podobném principu. Materiál v ČR představil Karel Bloch, majitel dnes již zaniklé firmy Ecoplastic, která získala krátkodobou licenci od britské firmy Symphony Environmental. Tento podnikatelský záměr ale skončil v troskách. „Nikdo to nekoupil,“ vysvětloval v roce 2008 Karel Bloch lakonicky. Podle Blochových předběžných odběratelů byla důvodem nezájmu vysoká cena tašek. Nicméně Karel Bloch, přestože jej podnik s rozložitelnými plasty stál „fůru peněz“, neztrácel důvěru v to, že rozložitelným plastům patří budoucnost. „Za pár let se to tu uchytí, jako v Kalifornii,“ myslí si Karel Bloch.
V roce 2009 odhadoval bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, že obchodníci v Česku ročně rozdají zákazníkům až tři miliardy plastových tašek. Náklady na jejich výrobu dosahovaly prý až několika desítek milionů korun ročně. Nahrazení klasických igelitek kompostovatelnými obaly se kvůli vysoké finanční náročnosti neočekává. V současnosti kromě Oskar plastu dodává rozložitelné plasty na český trh několik dalších firem, například K.O.S. – plastic, HBA Bio nebo TART. Tyto společnosti ale vyrábí obaly z PLA, tedy z rostlinných škrobů a plně kompostovatelné.
„Pomohla by změna legislativy, která by tyto obaly zvýhodnila. Nyní o ně není zájem, protože jsou asi čtyřikrát dražší. Plasty z PLA se daleko více prodávají třeba v Německu, i když také tam jsou čtyřikrát dražší. Kompostovatelné obaly jsou rozhodně lepší možnost než přidávání aditiv do polymerových výrobků. Může se stát, že z těchto plastů automobilka v rámci recyklace udělá nárazník a on se za dva roky rozpadne,“ upozorňuje František Kessner ze společnosti K.O.S. – plastic.
A jak se staví k tématu nadměrné spotřeby igelitových tašek supermarkety? V hypermarketech Albert klesla jejich spotřeba po jejich zpoplatnění v září 2009 na polovinu. Tašky k nákupu zdarma dnes dávají pouze řetězce Tesco a Globus. Tesco se však snaží podporovat opakované obaly jinou cestou: v srpnu 2007 byly do zavedeny do prodeje jutové tašky pro opakované používání, kterou v případě opotřebení Tesco zdarma vymění za novou.