Nová hypotéza: Starověkou řeckou Olympii zničilo tsunami

26.7.2011 02:00 | MAINZ (Ekolist.cz) Současný pohled na místo, kde stávalo město Olympia a které bylo zasaženo několika vlnami tsunami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autoraFoto | Andreas Vött / Johannes Gutenberg University Mainz'> Současný pohled na místo, kde stávalo město Olympia a které bylo zasaženo několika vlnami tsunami. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Andreas Vött / Johannes Gutenberg University MainzCo zničilo Olympii, jedno ze slavných center starověkého Řecka? Německý profesor Andreas Vött se domnívá, že smrtící zásah městu zasadila vlna tsunami. A nebyla jen jedna, podle jeho výzkumu bylo toto město se slavnou svatyní zasaženo za uplynulých několik tisíc let vlnami vícekrát. Několikrát se z ničivých přívalů dokázalo vzpamatovat, poslední zásah město ovšem navždy smazal z povrchu zemského.

Doposud se předpokládalo, že město bylo zničeno zemětřesením, anebo záplavami z řeky, poblíž níž vzniklo.

Vött, který je expertem na studium vln tsunami, ovšem provedl v okolí zbytků města řadu podrobných analýz sedimentů a to ho dovedlo k jasnému závěru: řeka nemohla mít takovou sílu, aby město pohřbila.

Místo starověké Olympie bylo znovuobjeveno teprve před 250 lety, archeologové nalezli jeho trosky pod mohutnými nánosy písku a dalších naplavenin, které byly někdy až osm metrů hluboké. „Složení a výška těchto vrstev vylučuje, aby pocházely z řeky Kledeos,“ říká Vött.

V „neprospěch“ zemětřesení zase mluví poloha trosek rozptýlených v sedimentech. Kdyby se chrámy zřítily v důsledku otřesů, byly by zpřeházené přes sebe, realita ovšem je, že se volně „vznášejí“ v sedimentech.“

Všude byla voda

Navíc podrobné paleontologické zkoumání písku potvrdilo, že obsahuje schránky drobných mořských živočichů. Nánosy se tedy musely na místo dostat díky mohutných vlnám, které na město udeřily s velkou rychlostí a energií. Pozoruhodné při tom je, že Olympia leží 33 metrů nad hladinou moře a aby se k ní vlny dostaly, muselo jít o opravdu velké tsunami.

„Ve starých dobách nebyla Olympia 22 kilometrů daleko od moře, tak jako dnes. Tehdy bylo mořské pobřeží o nejméně osm kilometrů více ve vnitrozemí,“ dodává Vött. A kdy přišlo to „poslední“ tsunami, které s konečnou platností ukončilo slávu tohoto města? Vědec se domnívá, že se tak stalo poměrně „nedávno“ - nejspíš v šestém století našeho letopočtu.

Hypotéze o tsunami navíc napomáhá, že obdobný typ „mořských“ sedimentů byl nalezen také na svazích okolních kopců směřujících k moři.

Ničivé vlny patří k v Řecku k relativně běžným událostem, protože tato část Evropy leží v aktivní seismické zóně. Poslední velké tsunami zasáhlo oblast Středozemního moře v roce 1908, kdy na jihu Itálie zahubilo více než 100 000 lidí. Další vlna zasáhla i Řecko, stalo se tak v roce 1956. „Ze statistik vyplývá, že v západním Řecku přijde tsunami jednou za osm až jedenáct let,“ říká Vött.