PRAHA (Ekolist) - Tatranský národní park, nejstarší z devíti slovenských parků, by se měl od června rozdělit na čtyři zóny podle stupně ochrany území. Slovenské ministerstvo životního prostředí v polovině března předložilo vládě návrh, který nyní prochází připomínkovým řízením, a který způsobil bouřlivou debatu napříč celou slovenskou společností.
 |
|
| Podle ochránců přírody nová zonace sníží ochranu území, která doposud spadala pod nejvyšší stupeň ochrany – jedná se například o 1200 hektarů lesů NPR Tichá a Kôprová dolina, 176 hektarů v lokalitě Spálený žľab v Západních Tatrách nebo 400 hektarů lesů v okolí Štrbského plesa (Solisko). Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Foto: Jozef Kotulič/Wikimedia Commons |
Tatranský národní park, jehož velikost je téměř 75 tisíc hektarů, je domovem mnoha druhů flory a fauny, které jsou často ohrožené a na tomto území žijí endemitně (např. tatranský kamzík či svišť). Návrh, který předložila Komise pro zonaci chráněných území, a který by měl platit od června tohoto roku, počítá s vytvořením čtyř zón a jednou podzónou a do velké míry vychází z dosavadního rozdělení parku podle stupňů ochrany. Povinnost vytvořit v parku zóny vznikla před čtyřmi lety na základě schválení novely zákona o ochraně přírody.
Na Slovensku se nejnižší stupeň územní ochrany označuje číslicí jedna, nejpřísněji chráněné lokality se označují stupněm pět (v Česku se nejpřísnější zóny označují číslicí jedna). Nejcennější území s pátým stupněm ochrany v návrhu spadají do zóny A, která bude zaujímat 40 137 ha parku (54 %). Zóna B, pro níž nyní platí čtvrtý stupeň ochrany, bude mít rozlohu 11 613 ha (15,5 %). Problematická je podle ochránců přírody zóna C (20 211 ha, 27 % území), která má vzniknout společně s podzónou Cr pro rozvoj cestovního ruchu a v níž má platit třetí stupeň ochrany.
Ministerstvo oficiálně uvádí, že tato podzóna má: „zachovávat stav předmětu ochrany, za současného umožnění vykonávání rekreačních a sportovních aktivit v daném území a rozvoje cestovního ruchu v souladu s trvale udržitelným rozvojem Vysokých Tater a podhůří.“ Environmentalisté se však na tuto podzónu, která by v případě schválení zaujímala 1470 ha, dívají jinak. Juraj Lukáč ze slovenského sdružení Vlk na webových stránkách uvádí: „Jedná se o výrazný ústupek lesohospodářským požadavkům lesníků i zájmům podnikatelů v cestovním ruchu. Území určené ochraně přírody v našem nejvzácnějším národním parku se výrazně zmenšuje.“
Hlavní problém vidí Lukáč v tom, že zóna C s podzónou Cr „ukrajují“ z území, která doposud spadala pod nejvyšší stupeň ochrany – jedná se například o 1200 hektarů lesů NPR Tichá a Kôprová dolina, 176 hektarů v lokalitě Spálený žľab v Západních Tatrách nebo 400 hektarů lesů v okolí Štrbského plesa (Solisko).
Poslední a nejmenší zónou (846 ha), s níž návrh počítá, je zóna D s druhým stupněm ochrany. Ani tato zóna není úplně bezproblémová – např. lesní pozemky ležící v těsném okolí města Vysoké Tatry, které doposud spadaly pod třetí stupeň ochrany, jsou v návrhu zahrnuty právě do zóny D. S tím nesouhlasí hlavně Státní lesy TANAPu, podle jejich ředitele Petera Líšky toto přeřazení bude v praxi znamenat mnohem nižší ochranu přírody a krajiny.
Slovenské ministerstvo životního prostředí má v plánu zonaci TANAPu realizovat ve dvou etapách – nejdříve v těch lokalitách, v nichž buď vůbec nehrozí, nebo jen minimálně, střety zájmů ochrany přírody s jinými, převážně hospodářskými. Ve druhé etapě se potom bude snažit dohodnout s jednotlivými subjekty (vlastníky, správci, nájemci), popř. bude řešit možné kompenzace. Právě u druhé etapy se očekávají komplikace – vyjednávání se soukromými vlastníky budou složitá, v jejich rukách je téměř polovina území Tatranského národního parku.
Sdružení Vlk 31. března odevzdalo slovenskému ministrovi životního prostředí Jozefu Medveďovi petici s jedenácti tisíci podpisy lidí, kterým se předložený návrh nelíbí. „Zmenšení rozlohy přísně chráněných území v TANAPu na úkor klíčových biotopů kamzíka, sviště, vlka, rysa a medvěda nemá v Evropě na území národních parků obdobu. Tomuto bezprecedentnímu rozhodnutí nepředcházela žádná celospolečenská diskuse a ani odborný průzkum dotčených území,“ dodává Lukáč.
Tisková mluvčí slovenského ministerstva životního prostředí Jana Kaplanová k podzóně Cr říká: „Rozvoj turismu představuje v daných podmínkách nejpřijatelnější socioekonomickou aktivitu pro místní obyvatele.“ Na základě vlny nevole, která se s touto podzónou objevuje, však dodává, že „jde o návrh, a proto předpokládáme, že na základě relevantních připomínek dojde v zónách k určitým prostorovým změnám.“
Před Tatranským národním parkem vznikly zóny v Pieninském národním parku. Během tohoto roku by mělo dojít k vytvoření zón v NP Malá Fatra, NP Nízké Tatry a NP Slovenský ráj.
Lucka Matějovská