Nový prezident USA slibuje velké změny ekologické politiky

PRAHA (Ekolist) - „Je to vaše vítězství,“ řekl svým voličům vítěz prezidentských voleb v USA Barack Obama. Ve svém prvním projevu jako budoucí prezident také zmínil ekologická témata. „Dnes sice slavíme, ale zítřek nám přinese největší výzvy našeho života – dvě války, planetu v ohrožení a finanční krizi století,“ řekl v Chicagu Obama. Ve své řeči také dodal, že je potřeba rozvíjet nové zdroje energie. Obama by měl podle svých předvolebních slibů přinést podstatnou změnu ekologické politiky, očekávání navíc podporuje fakt, že Demokratická strana potvrdila svoji většinu v Kongresu i v Senátu.

Barack Obama chce snížit emise skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Bbsrock/Wikimedia Commons

Barack Obama již dříve představil svoji budoucí energetickou a ekologickou politiku. Ta má být postavena na ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. K němu má sloužit kombinace národního emisního stropu a obchodování s emisemi skleníkových plynů. Všechny povolenky by měly být prodávány formou aukcí. Barack Obama navrhuje cíl dosáhnout snížení emisí o 80 % do roku 2050. Ročně má tento systém přinést 15 miliard dolarů, které budou z části investovány do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a na rozvoj druhé generace biopaliv a zelené dopravy. Se snižováním emisí skleníkových plynů a prodejem emisních povolenek to Obama zřejmě myslí skutečně vážně a i během kampaně držel pevný kurz. V rozhovoru pro San Francisco Chronicle například prohlásil: „když si někdo bude chtít postavit uhelnou elektrárnu, tak může. Nicméně ale zkrachuje kvůli obrovské sumě peněz, kterou bude muset zaplatit za všechny skleníkové plyny, které bude elektrárna vypouštět.“

Na podporu čisté energie plánuje nový prezident investovat během deseti let 150 miliard dolarů, které by měly pomoci vytvořit 5 milionů nových pracovních míst. Investice budou směřovat do podpory generace biopaliv a rozvoje potřebné infrastruktury, do vývoje komerčně dostupných hybridních vozů a obnovitelných zdrojů energie, do nízkoemisních uhelných elektráren a nové elektrické přenosové sítě. Obama také slíbil zdvojnásobit federální podporu pro výzkum a vývoj v energetice a kromě toho zavést kapitálový fond k urychlení uvádění nových objevů do praxe a rozsáhlý program školení pracovníků v zelených technologiích. Nová místa v zelené energetice by měly podle Obamova plánu pomoci zaměstnat bývalé vojáky, kteří bojovali v Iráku a Afghanistánu. Těch je více než 800 tisíc a pro ně plánuje nový prezident program „Zelená iniciativa pro veterány“ (Green Vet Initiative).

Obama chce v roce 2030 dosáhnout výroby 60 miliard galonů (1 galon = 3,785 l) biopaliv a snížit tak závislost na dovozu ropy alespoň o 25 %. Klade však větší důraz na podporu biopaliv z lokálních zdrojů a na finanční podporu budování nových rafinérií s účastí místního kapitálu. Na druhou stranu chce v krátké době pomoci snížit ceny pohonných látek pro automobilisty tím, že uvolní státní rezervy ropy. Do konce funkčního období chce Obama prosadit, aby všechny nové automobily umožňovaly provoz na biopaliva. Zvažuje i zákaz výstavby nových uhelných elektráren starého typu a naopak podporuje technologie geologického ukládání CO2, které by se měly stát po dosažení komerční dostupnosti povinnými.

Do roku 2030 by se podle předvolebních slibů nového prezidenta měly zvýšit i povinné standardy průměrné spotřeby na 55 ujetých mil na jeden galon paliva, což je víc než dvojnásobek dnešních limitů. Automobilky by měly zvyšovat efektivitu spotřeby během následujících deseti let o 4 % ročně. Na silnice by se také v té době mělo dostat na jeden milión hybridních vozidel, které dosáhnou spotřeby 150 mil na jeden galon. Navíc chce Obama další nízkouhlíkový standard, který by měl zajistit snížení emisí skleníkových plynů během celého výrobního cyklu biopaliv o 10 % do roku 2020. Shodný je i jeho požadavek na 25% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2025. Toho by chtěl dosáhnout především pomocí už zmíněných investic a prodloužením daňových úlev na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Podle Obamy je v současnosti na území USA řada nevyužitých míst, kde se dá těžit ropa a zemní plyn. Ropné společnosti prý mají přístup k 27 milionům hektarů půdy a 16 milionům hektarů území v moři, kde by se mohlo těžit. Podle Obamy by se tato místa měla využít, pokud nespadají pod území národních parků, jako je tomu v případě Arktické národní rezervace (ANWR – Arctic National Wildlife Refuge). Přitom Obama byl z počátku proti rozšíření těžby ropy a zemního plynu v pobřežních oblastech, které v současnosti zakazuje na většině míst zákon z roku 1981. Názor změnil až během kampaně a posun vysvětlil tím, že větší těžba na území USA by měla snížit cenu zemního plynu a pohonných látek. „Odmítám ale, a to jsem vždycky říkal, podporu plánům, které by se snažily tvrdit, že tato těžba je řešením našich energetických problémů,“ prohlásil podle CNN Obama. Podle programu nového prezidenta by se měla začít zvažovat těžba v Montaně, Severní Dakotě, Texasu, Arkansasu a také v Národní ropné rezervě na Aljašce (NPR-A), kde Obama také slibuje podporu dobudování plynovodu.

Hodně Obamův program slibuje v oblasti energetických úspor a efektivity. U všech nových federálních budov chce do pěti let dosáhnout o 40 % vyšší efektivity při spotřebě energie a nulových emisí do roku 2030. Podobné standardy mají být postupně nastaveny pro celý stavební průmysl, nově stavěné budovy by měly dosáhnout o 50 % lepší využití energie a u starých staveb by se měla účinnost zvýšit o čtvrtinu do roku 2030. Přímou podporu na zateplení svých domovů mohou očekávat také nejchudší obyvatelé USA, milion domácností ročně by se v následujících deseti letech měl dočkat zateplení, které by mělo snížit náklady na energie o 25-40 %.

Pod novým prezidentem by se USA měly také znovu zapojit do mezinárodních snah o ochranu klimatu a začít opět spolupracovat s Rámcovou dohodou OSN o klimatických změnách (UNFCCC). V mezinárodní politice by měly USA převzít vedoucí úlohu v jednání o nové dohodě, která po roce 2012 nahradí Kjótský protokol, a dostat k jednacímu stolu nově se rozvíjející země. Obama slibuje také vznik nového fóra, které by se mělo zabývat klimatickými změnami. Mělo by se jmenovat Globální energetické fórum (Global Energy Forum) a zasednout by v něm měli zástupci zemí G8 a také Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jižní Afriky. Jednání by se mělo zaměřit výhradně na otázky energie a životního prostředí. Fórum by mělo doplňovat širší vyjednávaní vedené OSN a také spolupracovat s budoucí mezinárodní dohodou, která nahradí současný Kjótský systém.

Z dalších témat ochrany přírody a životního prostředí se chce nový demokratický prezident věnovat omezení kácení tropických pralesů i domácích lesů a pomáhat rozvojovým zemím k čistšímu rozvoji tím, že jim nabídne nové technologie. Kromě toho, že Obama odmítá těžbu ropy v Arktické národní rezervaci (ANWR), zasazuje se například o obnovu a ochranu mokřadů, o zpřísnění ochrany v oblasti Velkých jezer a navrhuje opatření, která mají zlepšit a rozšířit územní ochranu přírody. Přísnější má být i ochrana ovzduší, ochrana před kontaminací rtutí a olovem, podporu slibuje i ekologickému zemědělství a lokálním potravinám. Chce také posílit postavení Environmental Protection Agency (EPA), větší podpory by se přes ní mělo dostat také lokálním neziskovým organizacím.