Atlas představuje první komplexní, empiricky podložené hodnocení degradace půdy na celosvětové úrovni a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření k nápravě této situace. 

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport odpovědný za Společné výzkumné středisko, k tomu uvedl: „V průběhu dvaceti let, která uplynula od posledního vydání Světového atlasu desertifikace, dramaticky vzrostla zátěž, které je půda vystavena. Abychom naši planetu zachovali pro příští generace, je naprosto nezbytné změnit způsob, jak s tímto cenným zdrojem zacházíme. Díky této nové a mnohem propracovanější verzi atlasu získají tvůrci politik na celém světě komplexní a snadno dostupné poznatky o degradaci půdy, jejích příčinách a možných nápravných opatřeních, kterými lze bojovat proti desertifikaci a obnovovat znehodnocenou půdu.“ 

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, doplnil: „Světový atlas desertifikace nám pomůže pochopit stále závažnější problém desertifikace a degradace půdy a cesty, jak jej můžeme řešit. Atlas ukazuje, že EU je desertifikací postižena ve stále větší míře, a proto je důležité přijímat opatření pro ochranu půdy a udržitelné využívání půdy a vody, kupříkladu v rámci politik týkajících se zemědělství, lesnictví, energetiky a změny klimatu. Tento přístup je také doporučen v tematické strategii EU pro ochranu půdy a představuje nejlepší šanci, jak dosáhnout neutrality z hlediska degradace půdy v souladu s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030.“ 

Atlas ukazuje příklady toho, jak lidská činnost přispívá k vymírání rostlinných a živočišných druhů, ohrožuje zabezpečení potravin, zesiluje změnu klimatu a vede k tomu, že lidé jsou nuceni opouštět své domovy. 

Z hlavních závěrů je zřejmé, že růst počtu obyvatel a změny ve struktuře spotřeby kladou nebývalý tlak na přírodní zdroje naší planety:

• Přes 75 % veškeré pevniny je již dnes znehodnoceno a do roku 2050 by se tento problém mohl týkat více než 90 %.

• Celosvětově zasáhne degradace každý rok celkovou plochu, která odpovídá polovině rozlohy Evropské unie (4,18 milionu km²), přičemž nejvíce jsou postiženy Afrika a Asie.

• Ekonomické náklady spojené s degradací půdy v EU se odhadují v řádu desítek miliard eur ročně.

• Znehodnocování půdy a změny klimatu povedou podle odhadů do roku 2050 k poklesu celosvětových výnosů sklizně přibližně o 10 %. Tento problém zasáhne převážně Indii, Čínu a subsaharskou Afriku, kde by mohla degradace půdy snížit produkci plodin až o polovinu.

• Následkem zrychleného odlesňování bude stále obtížnější zmírňovat účinky změny klimatu.

• Odhaduje se, že do roku 2050 bude v důsledku problémů spojených s nedostatkem půdních zdrojů vysídleno až 700 milionů osob. Koncem století by se jejich počet mohl vyšplhat až k 10 miliardám. 

Přestože znehodnocování půdy je celosvětový problém, dochází k němu na lokální úrovni a tam je také třeba ho řešit. K zastavení degradace půdy a ztráty biologické rozmanitosti je nezbytná větší angažovanost a účinnější spolupráce na místní úrovni. 

Jednou z hlavních příčin degradace půdy je další rozšiřování zemědělských ploch, které ovšem lze omezit zvýšením výnosů ze stávající půdy, posunem směrem ke stravě rostlinného původu, konzumací živočišných bílkovin z udržitelných zdrojů a snižováním potravinových ztrát a plýtvání potravinami. 

Atlas přináší jasný přehled základních příčin degradace půdy na celém světě. Obsahuje rovněž celou řadu faktů, předpovědí a globálních datových souborů, které lze využít k identifikaci významných biofyzikálních a socioekonomických procesů, které samy o sobě nebo v kombinaci mohou vést k neudržitelnému využívání půdy a jejímu znehodnocování. 

Souvislosti 

V rámci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj se vedoucí představitelé z celého světa zavázali „bojovat proti desertifikaci, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků zasažených desertifikací, suchem či záplavami, a usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy“, a to do roku 2030. Desertifikací se na celosvětové úrovni zabývá Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) a problému degradace půdy se týká Rámcová úmluva OSN o boji proti změně klimatu a Úmluva o biologické rozmanitosti. Význam degradace a desertifikace půdy vedl k přijetí cíle udržitelného rozvoje č. 15.3, jímž by mělo být dosažení neutrality z hlediska degradace půdy. 

Na úrovni EU se desertifikace dotýká 8 % území, zejména v jižní, východní a střední Evropě. Tyto regiony – které představují přibližně 14 milionů hektarů – se vyznačují vysokou náchylností k desertifikaci. V rámci úmluvy UNCCD se za země dotčené desertifikací označilo i třináct členských států EU: Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. EU je odhodlána chránit půdu a podporovat její udržitelné využívání a tyto závazky se zohledňují při vypracovávání návrhů v oblasti energetiky, zemědělství, lesnictví, změny klimatu, výzkumu a v dalších oblastech. 

Dnes zveřejněná nová verze atlasu vznikla za použití nových metod pro zpracování dat dostupných vědcům v EU, tisíců vysoce výkonných počítačů a 1,8 petabytu satelitních dat. Tento objem odpovídá 2,7 milionům disků CD-ROM nebo více než šesti letům nepřetržitého videozáznamu v rozlišení full HD. První dvě vydání atlasu byla zveřejněna v roce 1992 před konáním Konference OSN o lidském prostředí v Riu de Janeiro a pak o pět let později, v roce 1998, kdy do něj byly doplněny další případové studie. 

Zdroj: EK DG ENVI