Osm hodin. Déle by si zvířata pro smrt jezdit neměla, chce kampaň
28.11.2011 05:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Každý rok se na cesty vydá zhruba 37 milionů kusů živého skotu, prasat, ovcí, koz a koní
Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Connor Walsh / Flickr.com'>
Každý rok se na cesty vydá zhruba 37 milionů kusů živého skotu, prasat, ovcí, koz a koní Licence | 
Některá práva vyhrazena Foto | Connor Walsh / Flickr.comKaždý den se v Evropě vydávají na cestu miliony hospodářských zvířat. Řadu z nich čeká pobyt v kamionech, který bude trvat desítky hodin ve stísněných podmínkách. Proti převážení zvířat na velkou vzdálenost se staví evropská kampaň, která chce omezit cesty s živými zvířaty na maximálně osm hodin.
Podle studie Evropské komise putovalo jen v roce 2009 mezi členskými státy (a také do třetích zemí a z nich) přibližně 37 milionů kusů živého skotu, prasat, ovcí, koz a koní. Navíc byla tentýž rok přepravena více než miliarda kusů drůbeže.
Omezit cesty zvířat směřujících na porážku i desítky hodin chce kampaň nazvaná 8 hours (8 hodin). Ta požaduje omezit transport zvířat na jatka na maximálně osm hodin. Online petici na adrese www.8hours.eu podepsalo více než 900 tisíc Evropanů. Organizátoři akce čekají na miliontý podpis, který by prý mohli získat na počátku roku 2012. Pak chtějí petici předat Evropské komisi. „Žijeme ve 21. století, ale ke zvířatům se stále chováme jako ve středověku. To musí přestat,“ říká Pavel Poc, jeden z europoslanců, kteří kampaň podporují.
Koně ne, prasata ano
Podle studie představují krátké cesty, tedy do osmi hodin, přibližně 65–70 % přeshraniční přepravy zvířat. Dalších 25–30 % zásilek je přepravováno na dlouhé vzdálenosti, což znamená, že zvířata na cestě stráví více než osm, ale méně než 20 hodin. Nejdelší jízdy, označované jako „přeprava na velmi dlouhou vzdálenost,“ mohou trvat déle než 19 hodin v případě mladých zvířat, 24 hodin v případě koní a prasat a 29 hodin v případě dospělého skotu. Dlouhé cesty se týkají zhruba 5 % převážených zvířat.
Podle Evropské komise se podíly zvířat v jednotlivých letech příliš nemění. „Srovnáme-li situaci v letech 2005 a 2009, zůstaly tyto poměry přibližně stejné,“ říká studie. Nicméně rozdíly tu jsou, například poklesl počet koní přepravovaných déle než 24 hodin, zatímco počet přepravovaných prasat vzrostl během téhož období o 70 %. Roste ale celkový počet převážených zvířat - u prasat se počet zvýšil téměř o polovinu, u koní o třetinu. Celkem došlo podle studie k nárůstu o 27 %.
| 2005 | 2007 | 2009 | změna v % v období 2005−2009 | |
|---|---|---|---|---|
| Skot | 3 973 008 | 4 222 859 | 4 299 255 | + 8 % |
| Prasata | 16 438 637 | 21 696 563 | 27 802 500 | + 70 % |
| Ovce | 4 209 196 | 9 112 233 | 4 335 078 | + 3 % |
| Koně | 176 348 | 224 449 | 147 122 | - 17 % |
| Koně > 24 h | 58 224 | 67 739 | 39 371 | - 33 % |
Otázka je, kolik dalších zvířat putuje v rámci jednotlivých členských zemí. Tyto přesuny nepodléhají povinné deklaraci, a tudíž nejsou k dispozici žádné údaje o celkovém počtu převážených zvířat.
Důvodem, proč se živá zvířata převáží, jsou především rozdíly v cenách mezi členskými státy. „Jedním z nejdůležitějších nákladových faktorů v živočišné výrobě jsou náklady na krmivo a tyto náklady se v různých členských státech a regionech liší,“ vysvětluje studie. Dalším důvodem může být nedostatečná kapacita jatek nebo zpracovatelských závodů. A také fakt, že regionální produkce masa neodpovídá regionální spotřebě.
Nicméně k přepravě živých zvířat uvnitř EU dochází mezi několika málo státy. Belgie, Francie, Německo, Polsko, Itálie, Nizozemsko a Španělsko představují 60 % obchodu se skotem uvnitř EU. Z Dánska nebo Nizozemska pochází 70 % přepravovaných prasat, přičemž více než polovina všech přepravovaných prasat skončí v Německu.
Uhynulá, neschopná
Podle studie Evropské komise je pozitivní i to, že procentní podíl přepravených zvířat, která byla chromá, poraněná, dehydrovaná a vyčerpaná, v období mezi roky 2006 a 2009 klesl nebo zůstal beze změn. Výrazně klesl i počet zvířat, která byla ohlášena jako „uhynulá při příjezdu“. Rozdíl byl větší u přepravy na dlouhou vzdálenost než u přepravy na kratší vzdálenost. Výrazně poklesl i počet zvířat, „u nichž bylo při příjezdu do místa určení zjištěno, že nejsou schopna cestovat“.
„Třebaže se životní podmínky zvířat po zavedení nařízení obecně zlepšily, z dostupných informací je patrné, že závažné problémy spojené s životními podmínkami zvířat během přepravy přetrvávají,“ konstatuje studie. Důvodem je nedostatečné dodržování nařízení. Například při dlouhých cestách musí přepravní firmy používat navigaci, která zaznamená jejich cestu i otvírání a zavírání nákladových dveří. Data mohou kontrolovat místní úřady veterinární správy, nicméně podle Evropské komise se tak příliš neděje.
| 2005 | % zásilek | 2009 | % zásilek | změna v % v období 2005-2009 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Celkem | 315 237 | 100 % | 399 988 | 100 % | + 27 % |
| Doba jízdy do 8 hodin | 214 831 | 68 % | 261 387 | 65,5 % | + 21 % |
| Doba jízdy 8-19/24/29 hodin | 83 513 | 26,5 % | 114 820 | 28,5 % | + 37 % |
| Doba jízdy >19/24/29 hodin | 15 731 | 5 % | 16 619 | 4 % | + 5 % |
| Doba není k dispozici | 1 162 | < 0,5 % | 7 162 | < 2 % |
Dopravci podle Komise hřeší především tím, že převážejí zvířata, která nejsou přepravy schopna, vozí nadměrný počet zvířat ve vozidle, zvířata nakládají do vozidlech s nevhodnou vnitřní výškou. Zvířata prý také nemají během cesty dostatek vody, nebo jsou přepravována déle, než je maximální povolená doba jízdy. Veterinární správy mají například za úkol schválit knihu jízd před dlouhými cestami. „Některé tyto knihy jízd nerealisticky předpokládají průměrnou rychlost přes 100 km/h. To může vést k tomu, že doby cest o několik hodin přesahují stanovené limity,“ říká studie. Zvířata při takových cestách trpí současně nedostatkem prostoru a vody.
Komise v roce 2010 požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby vydal vědecké stanovisko k životním podmínkám zvířat během přepravy. Vědci doporučují, aby doba přepravy koní na porážku byla kratší, než stanoví nařízení. Pokud jde o ostatní druhy, zejména ovce, vědci zjistili, že za velmi dobrých přepravních podmínek z hlediska počtu přepravovaných zvířat, podestýlky, krmiva, vody a ventilace závisejí dobré životní podmínky spíše na kvalitě řízení než na době přepravy. Podle vědců by se měly změnit pravidla tak, aby zohlednila velikost zvířat v poměru k jejich hmotnosti.
Raději výrobky
Problém převozů zvířat déle než osm hodin se České republiky díky její rozloze netýká. „Zde problém není,“ sdělil Ekolistu.cz mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben. Všichni přepravci živých zvířat v České republice musí být proškoleni a registrováni u krajských veterinárních správ a musejí mít odpovídající, tedy schválené, dopravní prostředky.
Pokud jde o transport na delší vzdálenosti, musejí být dopravní prostředky vybaveny možností napájení, větrání, dostatečným prostorem a musejí zastavovat na schválených místech odpočinku. To kontrolují veterinární úřady dotyčných zemí.
Podle Josefa Dubna se situace převozu zvířat zlepšuje, rozhodně je lepší než před deseti lety. „Správa samozřejmě souhlasí s tím, aby zvířata byla přemísťována jen je-li to opravdu nutné, jde-li například o plemenná zvířata. Vždy podporujeme přepravu výrobků či surovin než jatečných zvířat,“ dodává.