Brussels, 26 October 2012
Otázky a odpovědi k návrhu Komise na revizi směrnice EU o posuzování vlivů na životní prostředí.
1. Jaké jsou nedostatky současné legislativy?
Směrnice EIA ukládá, že každý projekt, který má výrazný vliv na životní prostředí, musí být před jeho schválením důkladně prostudován. To pomáhá minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a předchází dlouhodobým problémům. Směrnice musí být aktualizována zapracováním zkušeností, kterých jsme nabyli za posledních 25 let.
Směrnice EIA je průřezovým právním nástrojem životního prostředí, který přináší výhody socioekonomické a v oblasti životního prostředí, nicméně má i množství nedostatků (jako jsou prováděcí nedostatky, nedostatky v procesních nesrovnalostech vyplývající z povahy směrnice, nesrovnalosti a překrývání, které vedou ke zpoždění a nákladům). Toto je závěr detailní analýzy použití a efektivnosti směrnice EIA napříč EU, kterou provedla Komise na základě dat, které byly sbírány dva roky, a intenzivní konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami.
Nedostatky, které musí být vyřešeny:
· Nedostatečná účinnost prověřovacích procesů (mechanismus, který posuzuje, zda je u projektů uvedených v příloze II směrnice nezbytné provést posouzení vlivu na životní prostředí). Mezi jednotlivými státy EU jsou velké rozdíly v posuzovacích procesech. Tím pádem je v některých členských státech provedeno velké množství posuzování vlivů na životni prostředí, obvykle i u projektů s nepatrným vlivem na životní prostředí, což s sebou přináší zbytečné administrativní zatížení. Naopak v jiných členských státech mohou projekty s výrazným vlivem na životní prostředí tomuto hodnocení uniknout. Toto selhání, jak správně aplikovat screeningový proces, je jedním z nejvýznamnějších a stále se opakujících problémů Směrnice. Tato zadní vrátka je potřeba uzavřít, aby všechny projekty ovlivňující životní prostředí byly v dostatečné míře posouzeny.
· Nedostatečná kvalita a analýza posuzování: schopnost učinit validní rozhodnutí ohledně vlivu projektu na životní prostředí, závisí na kvalitu a kvantitu informacích použitích k vyhotovení reportu a kvalita procesu posuzování. Směrnice v podstatě ukládá procesní požadavky, kritéria kvality a standardy pro opatření informací, zatímco EIA proces jako takový je ponechán na státních orgánech. To často vede k nedostatečné či chabé kvalitě dat a analýz EIA (včetně ohledně nových témat životního prostředí, jako je změna klimatu, nebezpečí katastrof či biodiverzita) a vede ke špatným rozhodnutím. Naopak dobrá data a správná rozhodnutí zvyšují sociální přijatelnost projektů a vyhýbá se nákladným zpožděním a sporům.
· Riziko nesrovnalostí (napříč procesem EIA jako takovým ve vztahu k ostatní legislativě). Protože Směrnice EIA nebyla jednoznačně přijata v roce 1997, hrozí nebezpečí překrývání vyžadovaných hodnocení s jinými právními dokumenty EU (např. směrnice o průmyslových emisích (IED), směrnice o stanovištích, směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí), které může často vést ke snížení nákladů pro developery a veřejné instituce. Navíc, protože směrnice nijak nespecifikuje časový rámec jednotlivých kroků tohoto procesu, čas využitý k hodnocení se může výrazně lišit – průměrná doba trvání EIA dosahuje od 5 do 27 měsíců. Příliš krátká lhůta pro veřejnou konzultaci může bránit sociální přijatelnosti projektů a příliš dlouhá může naopak vyvolat dodatečné náklady. Tyto nevýhody mohou způsobit výrazné nejistoty, socio-ekonomické náklady a zbytečnou administrativní zátěž pro podnikatelské i veřejné subjekty.
2. Proč tyto aktivity převzala EU?
Protože tento legislativní rámec existuje na úrovni EU, je nutné ho přizpůsobit potřebám této úrovně. Aktivity výhradně národního charakteru by mohly zvýšit nesrovnalosti a poškodit funkci vnitřního trhu.
Aktivity na evropské úrovni přinesou mimo jiné i další výhody, zejména díky tématům a projektům v rámci přeshraničních přírodních lokalit, například oblast energetiky a dopravy.
Nová Směrnice EIA bude mít potenciál k tomu zacílit na nová témata a vznikající výzvy, která jsou pro EU důležité jako pro celek, například v oblastech změny klimatu, biodiverzity, předcházení katastrofám, efektivního využívání zdrojů, což přispěje k důmyslnému a udržitelnému růstu.
3. Jaké jsou cíle revidované směrnice?
Hlavním cílem je aktualizovat Směrnici EIA o zaznamenaný pokrok v legislativním a technologickém kontextu za posledních 25 let. To povede k nápravě nedostatků a promítne probíhající socio-ekonomické změny a změny v oblasti životního prostředí, legislativní problémy a sladí ji s principy důmyslné regulace. Během revize budou také zváženy soudní případy u Soudního dvora.
Dva specifické cíle, které jsou považovány za stěžení pro revizi směrnice EIA.
· Posílit kvalitu posuzování prostřednictvím nových a/nebo zlepšených opatření. Vzhledem k tomu bude obsah a ospravedlnění hodnotících aktivit objasněno, obsah a ospravedlnění EIA reportů a finálních rozhodnutí bude specifikováno a Směrnice bude reagovat na současné problémy životního prostředí (např. změna klimatu, biodiverzity, předcházení katastrofám, efektivní využívání zdrojů
· Posílit soudržnost a synergii s ostatními předpisy EU a zjednodušit procedury. Za účelem dosažení tohoto cíle, bude množství hodnocení racionalizováno a budou zavedeny časové rámce pro různé úrovně procesů EIA.
4. Co Komise v nové legislativě na hodnocení vlivu projektů na životní prostředí navrhuje? Co konkrétně se změní?
Nová směrnice vylepší a vyjasní screeningový proces, tj. postup pro stanovení, zda by u projektu měl být hodnocen jeho vliv na životní prostředí. Racionalizované rozhodovací procedury zajistí, že pouze projekty s významným vlivem na životní prostředí budou subjekty dalších hodnocení, jako jsou projekty používající či ovlivňující hodnotné zdroje, projekty umístěné do citlivých oblastí nebo projekty s ohrožujícími či nezvratnými následky. např. vliv na veřejné zdraví a přírodní zdroje by měl být uvažovány u projektů vrtů pro průzkum břidlicového plynu.
Návrh zesílí pravidla pro procedury EIA, aby byly zajištěny lepší rozhodnutí, např. stupeň rozsahu (kterým se rozumí rozsah hodnocení) bude mandatorní. To přinese větší jistotu a zlepší kvalitu hodnocení. Naopak, budou zavedeny kontrolní mechanismy kvality dat obsažených v EIA reportu.
Bude posuzován vliv projektů, jež se vztahují k problémům životního prostředí (např. vliv na změnu klimatu a biodiverzity, měření rizika z přírodních a člověkem způsobených katastrof atd.), což přispěje k lepší ochraně lidského a životního prostředí.
Hodnocení vhodných alternativ projektů bude volitelné a monitoring bude vyžadován u projektů, jež mají významný negativní vliv na životní prostředí. Kompetentní autority budou vyzvány k lepšímu ospravedlnění finálních rozhodnutí.
Konečně, mnohé úrovně EIA procesu budou racionalizovány a dále harmonizovány, aby byla zajištěna jejich právní jistota. Obzvláště časové rámce budou zavedeny pro klíčové kroky EIA procesu, stejně tak jako mechanismy pro vedení hodnocení, kde jsou vyžadovány další hodnocení a povolení.
Takto se Komise zaměřuje na tři klíčové problémy, které zaznamenala během dvouletého pozorování. Data byla sbírána prostřednictvím studií a rozsáhlých konzultaci se zainteresovanými stranami a veřejností (informace o těchto datech jsou dostupné na http://ec.europa.eu/environment/eia/home.htm).
5. Kdo bude těžit z navržených změna a jak?
Všichni obyvatelé zaznamenají přínos z lepšího a transparentnějšího hodnocení vlivu na životní prostředí, také to zkvalitní rozhodování o schválení projektů a předejde škodám na veřejném zdraví a životním prostředí.
Průmysl pocítí výhodu zejména ve zjednodušené a racionalizované proceduře tohoto hodnocení, které i zkrátí náklady a zajistí rovné podmínky a docílí udržitelnějších projektů.
Jasnější právní rámec pomůže veřejným autoritám na národní, regionální a místní úrovni činit rozhodnutí.
6. Jaké jsou očekávané benefity návrhu v oblasti zdraví a životního prostředí?
Jsou očekávány četné změny posilující kvalitu použitých dat u EIA reportů a kvalitu EIA procesů, které přinesou zdravotní i environmentální benefity. Změny jako povinný rozsah, hodnocení alternativ, monitoring a kontrola kvality EIA informací zlepší kvalitu EIA reportů, redukuje chyby v informacích o životním prostředí a poskytne pevnou základnu pro finální rozhodnutí o projektech.
Povinné hodnocení vhodných alternativ naopak zlepší návrh projektů, identifikuje nejefektivnější využití přírodních zdrojů a poskytne lepší informace pro rozhodování.
Informace v EIA reportech na dopad na další témata životního prostředí pomůže redukovat emise skleníkových plynů, zvýšení odolnosti vůči katastrofám, snížení škod na životním prostředí v důsledku klimatických jevů, zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a přispěje k úsporám při využívání přírodních zdrojů.
7. Jaký je předpokládaný dopad návrhu na zjednodušení a redukci administrativního zatížení?
Současná legislativa k hodnocení projektů je v některých případech nekonzistentní a může způsobovat zpoždění. Nová Směrnice poskytne jasnější a více logický a jednodušší pracovní rámec, také zredukuje administrativní náklady (přímé i náklady ze zpoždění), nejvíce patrné zejména zjednodušením a harmonizací screeningu a EIA reportu.
8. Kdy vejde návrh v platnost
Návrh směrnice bude v současné době odeslán do Evropského parlamentu a Radě za účelem přijetí spolurozhodovacím procesem. Lze očekávat, že vstoupí v platnost v březnu 2014, záleží na legislativních procedurách.
9. Jaké jsou cíle a ustanovení současné Směrnici EIA?
Cílem EIA směrnice je zajistit, že projekty, které mají významný vliv na životní prostředí, jsou adekvátně ohodnoceny, než jsou schváleny. Z toho důvodu před každým rozhodování jsou definovány a zhodnoceny případné vlivy, které projekt může mít na životní prostředí. Podnikatelé pak mohou přizpůsobit projekty tak, aby minimalizovali negativní dopady před tím, než se skutečně vyskytnou, příslušné orgány mohou do schválení projektu začlenit opatření, aby zabránili, redukovali či kompenzovali vlivy na životní prostředí.
Směrnice také zajišťuje možnost veřejnosti podílet se na rozhodovacích procedurách, musí jim být dána možnost komentovat projekt, dokud jsou příslušným autoritám otevřeny všechny možnosti, tj. před konečným rozhodnutím. Po schválení projektu je odpovědný orgán povinen informovat veřejnost, včetně uveřejnění doporučených opatření, které zabrání, zredukují či vykompenzují vliv na životní prostředí.
10. Existují nějaké konkrétní případy benefitů v oblasti životního prostředí plynoucí z EIA?
Bylo provedeno několik studií o nákladech a benefitech Směrnice EIA, nejnovější z nich obsahuje příklady benefitů vycházejících z případové studie:
· 400kV vedení v Maďarsku: minimalizace možného poškození místních lesů, řek a potoků (např. výsadbu nových lesů) a místní krajiny; ochrana místních ptáků a dalších chráněných druhů (např. zřízení umělé hnízdo); díky zvýšené péči v průběhu výstavby v oblastech Natura 2000.
· Vývoj nového lomu v Německu: v průběhu procesu byl hodnocen EIA dopad na vodní zdroje včetně povrchových a podzemních vod, což vedlo k zachování vodního toku, který byl přesměrování. Dopady na okolí obytné zástavby byly významným problémem a tvořily podstatnou část konzultací a rozhodovacího procesu, např. hluk, prach a vibrace z výbuchů, byly projednány na základě podmínek s operací lomu (např. uzavřená hodiny, během které exploze může dojít). Vzhledem ke své poloze v oblasti životního prostředí a rekreační hodnoty, byly dopady na přírodu a krajinu řešeny prostřednictvím redukčních a kompenzační opatření, zahrnující rekreační využití ploch kolem lomu (např. prostřednictvím změn v cestě systémů a výsadby stromů).
· Rekonstrukce silničního okruhu v Polsku: Projekt výstavby zahrnoval zařízení na ochranu životního prostředí, mezi něž patří: průchody pro zvířata v cestě, skladovací a filtrační nádrže se zařízením pro předčištění dešťových vod, včetně separátorů; parkovišť mimo oblasti lesů; odolné hrazení viditelné pro zvířata, izolace silnice od lesa, a neprůhledné protihlukové stěny.
Veškeré studie jsou dostupné na http://ec.europa.eu/environment/eia/eia-support.htm
Viz také IP/12/1158