PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Podle studie publikované koalicí mezinárodních enviromentálních organizací vede poptávka po palmovém oleji k porušování lidských práv v Indonésii. Evropská unie by podle názoru ekologických organizací měla zamítnout plánované rozšíření využívání biopaliv, píše deník The Guardian.
 |
|
| Sklizený plod palmy olejové. | |
| Foto: Tornasole/Wikipedia |
Jak uvádí studie Mizející půda, v Indonésii je 60 až 90 milionů lidí přímo závislých na lesích. Lesní plochy se však kvůli společnostem zabývajícím se výrobou palmového oleje zmenšují. Výroba palmového oleje ovlivňuje životní prostředí domorodých obyvatel i v dalších směrech. Prostředí je například v hojné míře znečišťováno pesticidy a umělými hnojivy. Výrobní proces také zanechává některé vesnice bez pitné vody.
Zpráva uvádí, že „neudržitelná expanze indonéského palmového průmyslu má za následek to, že mnoho domorodců přichází o svou půdu, zdroj pitné vody a odpovídající bydlení. Dříve soběstačné komunity se zadlužují a dostávají se do situace, kdy musejí bojovat o zajištění výživy či vzdělání. Zároveň s mizejícími lesy a divokým životem v nich se vytrácí i tradiční indonéské zvyky a kultura.“
Společnosti obchodující s palmovým olejem používají při přeměně lesů v plantáže násilné postupy. „Lidská práva - jako právo na vodu, zdraví, práci, vlastní kulturu či právo na ochranu před špatným zacházením a svévolným zadržením - jsou některým komunitám odpírána," uvádí zpráva. Dále apeluje na to, že „pokud má být palmový olej produkován udržitelným způsobem, musí být na škodlivé následky nespravedlivých praktik indonéského plantážnictví dostatečně poukázáno.“
Jak píše Guardian, údajné zneužívání lidských práv po několika nedávných zprávách zviditelnilo ekologické problémy způsobené přeměnou půdy pro pěstování palmového oleje.
Časopis Science nedávno zveřejnil studii vypracovanou Minnesotskou univerzitou a organizací Ochrana přírody, která dokládá, že vytěžením lesů a přeměnou rašelinišť či pastvin se uvolní tolik skleníkových plynů, že to dalece převáží úspory, které biopaliva přinášejí.Podle této studie se v důsledku přípravy půdy pro pěstování kukuřice, cukrové třtiny, palmového oleje nebo sójových bobů vyprodukuje 17 až 420 krát více uhlíku, nežli se ho ušetří přechodem od fosilních paliv k využívání bioethanolu nebo biodieselu. (Více o zmiňované studii můžete číst ve zprávě Independent: Biopaliva jsou pro klima horší než nafta a benzín.)
Evropská unie si stanovila za cíl zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na 10 % z celkového objemu paliv využívaných v dopravě. Velká Británie si zvlášť stanovila do roku 2010 dosáhnout 5% využití biopaliv z celkového množství spotřebovávaných paliv. Obavy z ekologických dopadů rozrůstajících se ploch pro biopaliva má i komise pro kontrolu životního prostředí při Dolní sněmovně britského parlamentu. Ta prostřednictvím energetické směrnice navrhla zavedení kritérií, které by byly v souladu s požadavky na udržitelnost výroby biopaliv.
Organizace Friends of the Earth a LifeMosaic ale upozorňují, že plánované zvýšení využívání biopaliv by vedlo k obrovskému nárůstu pěstování palmového oleje – původní plány hovořily o rozšíření plochy pro pěstování palmového oleje na 20 milionů hektarů do roku 2020, což je přibližně plocha Anglie, Nizozemí a Švýcarska dohromady. Vedoucí kampaně organizace Friends of the Earth Hannah Griffithsová k tomu uvedla, že „biopaliva z palmového oleje jsou jak špatná pro životní prostředí, tak představují obrovskou katastrofu pro obyvatele Indonésie. Poslanci Evropského parlamentu by to měli vzít na vědomí a zamítnout záměr dosáhnout 10% podílu využívání biopaliv. Namísto zvyšováním využití biopaliv by Evropský parlament měl trvat na tom, aby všechna nová auta v EU špičkové energetické účinnosti. Britská vláda by se měla silně zasadit proti záměru Evropské unie dosáhnout do roku 2020 10% podílu biopaliv a měla by se zaměřit na zlepšení veřejné dopravy a ulehčení situace pro cyklisty a chodce.“