Pomůže trestní odpovědnost firem ochraně životního prostředí? Zřejmě ne

6.1.2012 02:49 | PRAHA (Ekolist.cz)

Významnější tresty by mohly hrozit velkým firmám, které vážně poruší pravidla pro práci s ropnými látkami, chemikáliemi nebo odpady. Na fotografii likvidace nelegálního skladu nebezpečných látek v Libčanech
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autoraFoto | Jakub Kanta / Dekonta, a. s.'> Významnější tresty by mohly hrozit velkým firmám, které vážně poruší pravidla pro práci s ropnými látkami, chemikáliemi nebo odpady. Na fotografii likvidace nelegálního skladu nebezpečných látek v Libčanech Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jakub Kanta / Dekonta, a. s.Česká republika se dočkala právní revoluce. Za škody na životním prostředí je možné trestat nejen fyzické osoby, ale i firmy. Průmyslovému podniku, který by například vypouštěl do vody velké množství škodlivých chemikálií, tak hrozí, že může být úplně zrušen. Podle podnikatelů i aktivistů ale nová úprava lepší ochranu přírody nepřinese.

Od začátku roku 2012 se české právo dočkalo velké novinky - trestní odpovědnosti právnických osob. V praxi to znamená, že za určitou skupinu činů může být potrestána firma jako celek, nejen fyzické osoby, které ji vedou. Důvodem vzniku nové právní úpravy jsou podle ministerstva spravedlnosti mezinárodní závazky, zejména k Evropské unii a OECD.

Co to ale znamená pro ochranu životního prostředí? Prakticky nic nového. „Je třeba si uvědomit, že zákon neuvádí žádné nové trestné činy a nekriminalizuje nové věci – pokud se tedy v minulosti kdokoliv dopustil trestného činu v souvislosti s ochranou životního prostředí, byl podle platné legislativy trestně stíhán,“ vysvětluje Zdeněk Kubín z tiskového oddělení Hospodářské komory.

Novinkou je přesný výčet trestných činů, za které bude moci být právnická osoba trestně stíhána. Deset z nich se týká životního prostředí, vedle poškození a ohrožení životního prostředí, například poškození vodního zdroje, lesa nebo chráněných částí přírody. Zákon upravuje i druhy trestů, které mohou být uloženy. Těmi mohou být pokuty nebo propadnutí majetku, ale také zákaz účasti na veřejných zakázkách nebo přijímání dotací. „Nejtvrdším trestem v rámci rozsudku může být pak samotné zrušení právnické osoby, tedy jakási právní smrt právnické osoby,“ vysvětlil při projednávání ve sněmovně ministr Jiří Pospíšil. Specifickým principem je „zveřejní rozsudku,“ která má upozornit obchodní partnery, že konkrétní společnost asi není úplně v pořádku.

Pokud si policie poradí

Soukromé firmy budou v případě podezření vyšetřovány orgány činnými v trestním řízení, což je policie, státní zastupitelství a soudy. „Vše tedy závisí na tom, zda budou tuto možnost využívat. To je do značné míry otázka politická,“ říká Filip Gregor, právník Ekologického právního servisu (EPS). Podle něj je ale dobře, že tato možnost existuje. Když totiž vyšetřování a obvinění bude spadat do kompetence policie a státního zastupitelství, zvyšuje se podle něj šance, že v kauzách s korupčním potenciálem budou tyto orgány odolnější vůči snaze zastavit řízení.

A v okamžiku, kdy se začne trestní řízení proti firmám využívat, bude prý působit i jako prevence. Fakt, že obchodní společnost může být trestně postižena, bude hrát významnou roli v rozhodování managementu těch firem, které mají v úmyslu u nás dlouhodobě podnikat. „Praktiky kvazimafiánských společností tato změna neovlivní,“ dodává ale Gregor.

Také podle sdružení Zelený kruh je dobrý každý pokus, který má vést ke skutečnému vynucování uložených povinností. „I zavedení trestní odpovědnosti společností se tak může ukázat jako užitečné,“ říká Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. Na druhou stranu prý nová úprava nemusí přinést významné změny a to právě kvůli tomu, že v České republice je praktické vymáhání zákonů na úrovni policie a soudů problematické.

„V oblasti životního prostředí je přitom vyčíslování škod a zjišťování viníků zdaleka nejobtížnější,“ vysvětluje Vondrouš. Pro uplatnění trestní odpovědnosti musí být splněna řada podmínek – prokázané postižení většího či chráněného území, případně vysoké škody. Trestní řízení proto dosud téměř nebylo využíváno ani proti fyzickým osobám a často se nedaří vymoci ani udělenou pokutu. „Při známých kauzách s ilegálním dovozem odpadů ze zahraničí například zločinci účinně využívali nastrčené bílé koně - jak v podobě lidí, tak fiktivních firem,“ připomíná Vondrouš.

Novinkou zákona, která by mohla být významným přínosem, je možnost domáhat škody v trestním řízení proti dané obchodní společnosti ze strany lidí postižení trestným činem. „Doposud mohli škodu vůči obchodní společnosti nárokovat pouze vlastní civilní žalobou, což je velmi nákladný a náročný způsob,“ dodává Filip Gregor z EPS.

Na koho to slovo padne

Zkusme si zaspekulovat, koho by mohlo nové právní řešení nejvíce postihnout. Podle Daniela Vondrouše by za předpokladu, že by policie a soudy začaly zákonné nástroje efektivně využívat, vedle pokut od správních orgánů mohly hrozit významnější tresty především velkým firmám, které vážně poruší pravidla pro práci s ropnými látkami, chemikáliemi nebo odpady.

Není to ale tak, že by soudy nebo policie mohly nově trestat za činy, které byly před zavedením odpovědnosti firem nepostižitelné. Již dnes jsou firmy postižitelné pokutami, které uděluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Nicméně sankce budou výraznější, včetně zastavení přístupu k dotacím nebo rozpuštění společnosti,“ vysvětluje Filip Gregor z EPS.

Podle něj by ale nově mohly soudy být přísnější než byla v minulosti ČIŽP. Jako příklad uvádí únik kyanidu z chemičky Draslovka z roku 2006. Ta dostala pokutu dva miliony korun za „nezodpovědný přístup při vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek“, jak na svých stránkách informuje ČIŽP. Při úniku kyanidu uhynulo v Labi deset tun ryb.

Výši pokuty kritizovaly jak místní obyvatelé, tak ochránci přírody. "Vzhledem k tomu, že Draslovka kyanidy otrávila osmdesátikilometrový úsek Labe, považujeme tuto částku za směšnou," reagoval například Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Inspekce se bránila, že firma vedle toho dostala za povinnost provést opatření, které do budoucna podobné nehodě zabrání. Náklady na ně odhadla na minimálně desetinásobek uložené pokuty.

V rámci trestního řízení s firmou by soudy mohly prý být tvrdší. „Soudy by musely zvážit, zda uložený trest plní dostatečně prevenční ale i odrazující funkci, a mohly by se přiklonit k přísnějšímu trestu,“ říká Gregor.

Vyřizování účtů

Naopak jako poněkud sporný vidí institut trestní odpovědnosti firem zástupci podnikatelů a průmyslu. „Z pohledu Hospodářské komory je důležité, aby tento nový právní institut nemohl být zneužit v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence,“ říká její mluvčí Zdeněk Kubín.

S tím souhlasí i Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), který upozorňuje na možná rizika jako jsou kriminalizace podnikání a zneužití v rámci konkurenčního boje, vydírání, duplicitní kauzy a sporný preventivní účinek. „Podniky mohou být například žalovány kvůli poškození životního prostředí, což je může vyloučit z účasti na veřejných zakázkách,“ vysvětluje Milan Mostýn, mluvčí SPČR.

Podle něj především není možné potrestat imaginární právnickou osobu. Ve skutečnosti budou v důsledku postihováni členové statutárních orgánů. Svaz průmyslu při projednávání zákona navrhoval, aby trestní odpovědnost právnických osob byla vztažena jen k specifickým trestným činům. Mohly by to být trestné činy páchané ve spojitosti s veřejnými zakázkami, v souvislosti s korupcí, s problematikou placení daní, sociálního a zdravotního pojištění, konkurzem či úvěry. Aby mohla být právnická osoba trestána, je potřeba prokázat, že za ni jednal ten, kdo je k tomu oprávněn, upozorňuje na důležitý detail zákona Mostýn. „U solidních firem je to jasné, u těch „jiných“ nikoliv,“ dodává.