PRAHA (Ecomonitor) - V úterním vysílání zpravodajsko-publicistického pořadu Českého rozhlasu Radiofórum byli ředitel Národního parku Šumava František Krejčí a poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Josef Vovesný. Tématem debaty byla situace na Šumavě.
 |
|
| Stav, který v současné době na Šumavě je, je v historii našeho lesnictví nevídaný, tvrdí Josef Vovesný. Na ilustračním snímku vykácené stromy na Šumavě Licence: GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty) | |
| Foto: Wikimol/Wikimedia Commons |
„Orkán Kyrill byl rekordní polom za celou existenci národního parku. A samozřejmě jsme očekávali to, že to bude znamenat další následné zvýšení kůrovcových populací v dalších třech letech. Proto jsme hned v tom roce 2007 zasedli s odborníky a naplánovali jsme tříletý speciální program, který se daleko více než do té doby zaměřoval na ochranu lesa,“ říká František Krejčí. Podle jeho slov je těžba až poslední ochranné opatření. „Před tím, než se brouk dostane do stojících stromů, se ho snažíme jednak odchytávat cestou z těch ohnisek, jednak některá ohniska s výskytem kůrovce se snažíme zamořovat houbovým patogenem, aby se jeho úmrtnost zvyšovala ještě v těch ohniscích,“ popsal ve vysílaní Českého rozhlasu konkrétní kroky František Krejčí. František Krejčí odmítl, že by tato péče vedla k devastaci lesa. „My máme diferencovaný přístup v péči o lesy, celkem 25 % NP je v režimu, kde převládá samovolný vývoj těchto lesních ekosystémů a v ostatních částech národního parku máme vlastně se dá říci až konzervativní typ péče o lesy. S tím, že ještě 9 % těch lesů v tzv. přechodovém pásu,“ řekl Krejčí. Podle Vovesného ale strategie parku vychází z chybného základu. „Pořád hovoříme o jiném lese, než je les hospodářský. Les v parku je z 87 % bývalý hospodářský les. A my nedokážeme v krátké době transformovat les v něco jiného. A chybná úvaha je v tom, že my s ním zacházíme, jakoby to již byl les přirozené dřevinné skladby a struktury. On takový není. Tento les si sám nepomůže, ale musí mít citlivou péči hospodáře. A to je myslím základní problém, který dneska na Šumavě stojí,“ řekl Josef Vovesný. Podle jeho slov hrozí, že pokud nezměníme přístup, bude se odehrávat to, co se stalo v Bavorském národním parku. „Na obrovské rozloze odumře les, zhruba pět tisíc hektarů ve starém parku. Máme příklad na Trojmezné, co se stalo. Každý návštěvník, který tam přijde, vidí tisíc hektarů souvislého suchého lesa. Neboli my máme jenom dvě cesty, jestliže takto postupujeme, buď máme suchý les, a nebo holiny,“ tvrdí Vovesný. Podle názoru Františka Krejčího by si jedna třetina lesa NP zasloužila co nejdříve nebo během deseti let, aby byla ponechána přírodě. „A ve zbytku území po postupně převádět kulturní, nepůvodní smrčiny do stavu, který se bude podobat původnímu stavu smíšených lesů s výrazným zastoupení jedle, buku, javoru a dalších dřevin. Tyto dřeviny dnes v NP Šumava v té části, která byla v posledních 150 letech pozměněna, chybí,“ říká Krejčí. Podle jeho slov by mělo být do roku 2020 zhruba 30 % výměry NP ponecháno bez zásahu. „Já bych uvedl jedno číslo, které se vztahuje k porostní půdě, protože na Šumavě jde hlavně o les: Tam je dneska tuším 32 % bezzásahového podílu. Tato oblast je buď suchá nebo vytěžená z hlediska dospělých porostů nebo naším odhadem po dvou až pěti letech bude suchá. Neboli tam je rozhodnuto. My tam nedokážeme nic už udělat,“ tvrdí Vovesný. Na dotaz moderátora pořadu Radiofórum, co v tomto suchém lese roste, odpověděl Vovesný: „To je další, poměrně složitý problém, který nelze v tak krátké besedě zaměřené na kůrovce asi absolvovat, já bych doporučoval, abychom se tomu věnovali někdy při při dalším rozhovoru.“ „Těm oblastem bychom neměli říkat suché lesy. Jde o oblasti horských smrčin nebo kyselých smrčin Šumavy, kde došlo k tomu, že odumřely dospělé stromy, ale nezanikla horská nebo přírodní smrčina jako taková. Celkový cyklus živých horských smrčin trvá asi 400 let, ale ta fáze rozpadu, která je nyní, trvá 10, 15 let a je ze všech vývojových fází nejkratší. A teď jsme v těchto plochách ve vývojové fázi obnovy a někde už dokonce v dorůstání lesa,“ řekl František Krejčí a dodal, že právě tento proces je v horských smrčinách předmětem ochrany přírody. Podle Josefa Vovesného je nezbytně nutné, aby byla vytvořena krizová skupina, která by se zabývala situací na Šumavě. „Je třeba změnit strategii. Je třeba změnit konkrétní kroky na další léta. V současné době se dělá nový plán pěsti péče na dalších deset let. Ten dokument musí být vyhotoven. A je třeba se poučit ze skutečností, které se v současné době staly. Ten stav, který v současné době je, je v historii našeho lesnictví skutečně nevídaný. Je to varování pro další léta, otázka kůrovce se nevyřeší letos, vytěží se spousta tisíců kubíků, ale nevyřeší se letos, je to záležitost dalších let. A to je třeba řešit,“ říká k náplni komise Josef Vovesný. Podle Krejčího je NP Šumava pod stálou veřejnou kontrolou. „A rekordní návštěvnost NP o tom svědčí. Sta tisíce návštěvníků na vlastní oči vidí, jak rostou nové smrky v těch částech NP, které byly napadené kůrovcem v posledních 15, 20 letech,“ řekl František Krejčí. Debata proběhla v rámci úterního pořadu Radiofóm Českého rozhlasu. Pořad je dostupný z archivu Českého rozhlasu ve formátu mp3. mmo