PRAHA (Ecomonitor) - Mnoho ze savců udělá první krůčky krátce poté, co se narodí. Než se naučí chodit lidé, uplyne rok. Nová studie ukázala, že čas, který potřebují lidé i ostatní savci k tomu, aby začali s chůzí, přímo souvisí s velikostí jejich mozku. Informuje o tom ScienceNow.
 |
|
| Vědci srovnávali čas od početí k samostatné chůzi u 24 druhů včetně člověka. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Je překvapující, jak může být doba vývoje motorických schopností podobná u různých druhů savců. V poslední studii se o zvířecí mozkovou aktivitu a rozvoj motorických dovedností zajímal neurofyziolog Martin Garwicz ze švédské Univerzity Lund Švédsku. On a jeho kolegové zjistili, že mozková schémata, díky kterým fretky a potkani získávají pohybové dovednost, jakými je plazení se a chůze, jsou si vzájemně velmi podobná. Pokrok se prý ukazuje ale rychleji u krys.
Vědci srovnávali čas od početí k samostatné chůzi u 24 živočišných druhů a zkoumali, jak tato časová jednotka souvisí například s dobou těhotenství, tělesnou hmotností dospělců a hmotnosti zcela vyvinutého, tedy dospělého mozku. Zpráva, jež byla publikována na serveru PNAS uvádí, že právě různá velikost mozku nejvíce (z 94 %) odpovídá i různým dobám učení se chůzi u jednotlivých druhů.
Živočišným druhům s větším mozkem, tedy například lidem, trvá déle než se naučí chodit. Pozoruhodné je, že model založený na hmotnosti dospělého mozku a času, ve kterém začne chodit dalších 23 druhů, téměř dokonale předpovídá, kdy začínají chodit lidé. „Často považujeme lidi za výjimky," říká neurofyziolog Garwicz , „ale ve skutečnosti začínáme chodit přesně v tom okamžiku, kdy by se to dalo očekávat i od všech ostatních savců."
Podle článku Megan Talkington All Mammals March to the Same Beat vydaného 15. prosince 2009 na ScienceNow.
Dominika Patrovská