Šetření energiemi bude povinné, shodli se europoslanci
1.3.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz) Diskuse: 5 Zřejmě největší část úspor by se měla najít v sektoru bydlení. Budovy totiž spotřebovávají 40 % všech energií v Evropské unii a zodpovídají za 36 % všech emisí
Zdroj | EPS ČR'> Zřejmě největší část úspor by se měla najít v sektoru bydlení. Budovy totiž spotřebovávají 40 % všech energií v Evropské unii a zodpovídají za 36 % všech emisí Dvacetiprocentní snížení spotřeby energií v zemích Evropské unie bude závazné. Dohodli se na tom poslanci Evropského parlamentu. Návrh v úterý posvětil i klíčový výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Kompromis počítá i se snížením počtu povolenek na emise skleníkových plynů.
Návrh směrnice o energetické účinnosti předložila v červnu 2011 Evropská komise. Důvodem pro vznik návrhu je potřeba splnění jediného nepovinného cíle z tzv. klimaticko-energetického balíčku, tedy cílů známých jako 20-20-20. Na úterním zasedání průmyslový výbor Evropského parlamentu schválil kompromisní návrh, který obsahuje závazný cíl účinnosti, navrhuje ale různé cesty, jak jej dosáhnout. Díky dohodě na půdě parlamentu může bezprostředně začít vyjednávání s jednotlivými členskými státy. A ta budou zřejmě tvrdá, velký odpor dává najevo například Polsko.
Jednotlivé státy si budou moct sami rozhodnout, jak povinný závazek splní, zda jej uvalí na konečné spotřebitele, nebo naopak na dodavatele energií. Zřejmě největší část úspor by se měla najít v sektoru bydlení. Budovy totiž spotřebovávají 40 % všech energií v Evropské unii a zodpovídají za 36 % všech emisí.
Energetická chudoba
„Hlasování ukázalo, že velká většina stran v parlamentu bere vážně růst cen energií i nebezpečí energetické chudoby,“ prohlásil zpravodaj směrnice Claude Turmes (Greens/EFA, LU). Podle něj mají vlády jednotlivých států v rukou rozhodnutí, zda své občany ochrání před drahými energiemi nebo velkým společnostem dovolí, aby si vytvořily stále rostoucí zisky. Podle něj Evropa každý rok platí kolem 400 miliard euro za ropu a zemní plyn zemím mimo EU. "Tyhle peníze potřebujme dostat zpátky a investovat je v Evropě," dodal.
Podle české nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) mohou úspory ve výši dvaceti procent přinést až dva miliony nových pracovních míst a snížit emise CO2 o 740 milionů tun za rok. Evropské domácnosti prý mohou ušetřit až 1 000 euro ročně za účty za energii.
Návrh směrnice v jednom ze svých doplňků také navrhuje řešení problému s povolenkami v Evropském systému obchodování (ETS). Těch je totiž příliš mnoho, což sráží jejich cenu a především firmy nemotivuje ke snižování produkce oxidu uhličitého. Důvody jsou dva, jednak státy rozdaly svým podnikům příliš mnoho povolenek, jednak v důsledku krize došlo k poklesu výroby a tím i k poklesu emisí.
Podle CDE mělo v roce 2009 70 % podniků více povolenek, než byly jejich emise. České firmy si v tomto roce díky nadbytečným povolenkám přišly na 4,5 miliard korun a v roce 2010 měly navíc povolenky za 3,5 miliardy Kč.
Vysoké příděly v prvních dvou kolech obchodování, povolenky, které se dají převést do dalšího kola (2013 – 2020) a možnost použít místo části povolenek levnější uhlíkové kredity z projektů mimo EU podle CDE způsobí, že podniky budou moci až do roku 2017 znečišťovat bez jakéhokoliv omezení. „Konkrétně to znamená, že v roce 2016 by podniky mohly vypustit 2,5 miliard tun emisí skleníkových plynů, což je o 34 procent více než v roce 2009,“ vysvětluje Barbora Hanžlová z CDE.
Odpovídající počet
Nakonec v úterý schválený text neobsahuje konkrétní čísla, i když se poslanci v prosinci minulého roku shodli, že by se z trhu mělo stáhnout až 1,4 miliardy povolenek. Text obsahuje jen sdělení, že „je potřeba odstranit odpovídající počet povolenek“.
Podle serveru Euractiv reagoval trh na dosažený kompromis růstem ceny emisních povolenek o 4 %, čímž povolenky dosáhly svého dvanáctitýdenního maxima ve výši 8,68 eur za tunu CO2. „Díky menšímu množství povolenek se zvýší jejich cena a členské státy tak budou mít vyšší výnosy, které budou moci investovat zpět do snižování energetické náročnosti a dalších klimatických opatření,“ říká Hanžlová.
Europoslanci budou muset o svém návrhu vyjednávat také se členskými státy. Ty se ale do dohody příliš neženou. Tématu emisních povolenek se vyhnula Rada ministrů energetiky na zasedání v polovině února. A totéž se očekává od ministrů životního prostředí, kteří se sejdou na začátku března. „Výsledek hlasování není dokonalý, ale důležité je, že dává Evropskému parlamentu silný mandát pro vyjednávání s členskými zeměmi před rozhodování v Radě,“ dodává Hanžlová. „Naplnění tohoto cíle může v Evropě vytvořit až 2 miliony nových pracovních míst a snížit emise CO2 o 740 milionů tun za rok. Evropské domácnosti mohou ušetřit až 1 000 euro ročně za účty za energii.“