ČESKÉ BUDĚJOVICE/NAIROBI (Ekolist) - Osmnáct let činnosti a téměř 30 vytyčených cílů – to je Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD). A výsledek? Z třetí zprávy Global Biodiversity Outlook (GBO-3), kterou 10. května zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (UNEP), vyplývá, že se v globálním měřítku za celou dobu fungování programu na ochranu biodiverzity nepodařilo dostatečně naplnit ani jediný cíl.
 |
|
| Ve stádiu kolapsu se podle zprávy nacházejí korálové útesy. Studie zabývající se budoucími scénáři předvídají jejich masivní vybělení, tedy smrt korálů v důsledku okyselení oceánů, změn teplot a nadměrného rybolovu. Na snímku korálový útes u břehů Havaje. Licence: Volné dílo (public domain) | |
| Foto: James Walter/NOAA |
Zpráva GBO-3, která má sloužit jako podklad pro nadcházející jednání na nejvyšší úrovni – ať už na mimořádném zasedání OSN 22. září 2010 nebo na říjnovém summitu světových vlád věnovaném biodiverzitě v japonské Nagoje – je impozantním dílem. Její závěry vycházejí z jednotlivých národních reportů zpracovaných vládami a nezávislými vědeckými institucemi. Součástí zprávy jsou i scénáře, které mají předvídat možné vlivy na biodiverzitu v příštích letech. Vlastní text je doplněn řadou souhrnných informací o stavu biodiverzity v konkrétních oblastech, například v Pacifiku, západní Asii či jižní Africe.
Degradace a zlomové body
Odborníci ve zprávě GBO-3 konstatují, že dosavadní snižování počtu druhů bude s velkou pravděpodobností pokračovat i nadále. S tím půjde ruku v ruce řada průvodních jevů – například omezení základních ekosystémových služeb pro lidskou společnost. Často jsou v souvislosti s úbytkem biodiverzity zmiňovány „zlomové“ body. Jedná se o stádia poklesu biodiverzity, která vedou k degradaci ekosystémů. Dosažením zlomového bodu se přírodní ekosystém posouvá do méně přirozeného stavu, z něhož se jen velmi obtížně a za obrovských finančních nákladů může vrátit do svého "zdravějšího" stádia.
V různých zlomových bodech se v současnosti nacházejí například velké oblasti amazonského pralesa. Odumírání stromů a odlesnění velkých ploch však není podle zprávy jen důsledkem mýcení, ale také důsledkem změny klimatu s časovým posunem regionálních dešťů. Podobně se do degradovaného stavu mění velké plochy vnitrozemských vod. Příčinou jejich zhoršení je především eutrofizace vedoucí k nárůstu řas a k následné likvidaci rybích společenství. Ve stádiu kolapsu se podle zprávy nacházejí korálové útesy. Studie zabývající se budoucími scénáři předvídají jejich masivní vybělení, tedy smrt korálů v důsledku okyselení oceánů, změn teplot a nadměrného rybolovu.
Mezi nejvýraznější příčiny úbytku biologické rozmanitosti se stále řadí ztráta míst k životu, těžba a drancování přírodních zdrojů, znečištění životního prostředí a invaze nepůvodních druhů. Nově se ve všech doprovodných studiích skloňují ve všech pádech „klimatické změny“, které podle zprávy výrazně komplikují současný stav biodiverzity.
Velký světový neúspěch
Biodiverzita bývá často chápána jako rozmanitost druhů. Toto obecné vysvětlení je však zavádějící – rozmanitost totiž můžeme chápat v širším smyslu i jako celkové bohatství genů nebo sociálních interakcí, tedy i jako diverzitu kulturní. Základním kamenem ochrany biodiverzity na mezinárodní úrovni byla tzv. Konference o Zemi v Riu de Janeiru v roce 1992. Principy udržitelného rozvoje a ochrany přírodního bohatství vyjádřené Úmluvou o biologické rozmanitosti (CBD) dosud ratifikovalo 192 zemí a Evropská unie.
Každých deset let se země, které se k CBD připojili, scházejí k jednání o strategických plánech a optimálních cílech, které je nezbytné naplnit, aby se zastavil a zvrátil trend vymírání druhů, ať už na globální, regionální či místní úrovni. Celá 90. léta se nesla ve znamení horečného šetření a vědeckého bádání s cílem odhalit příčiny a hybné síly, které stojí za poklesem druhové rozmanitosti. Snaha pojmenovat možná ohrožení přírody a krajiny po celém světě vyvrcholila konferencí v jihoafrickém Johannesburgu v roce 2002. Zde byla navržena vize celosvětové ochrany biodiverzity do roku 2010, a to včetně konkrétních cílů, kterých mělo být v průběhu této doby dosaženo.
Současná zpráva GBO-3 je tedy de facto shrnutím práce pro ochranu biodiverzity většiny států naší planety za dvacet let. Přitom se jedná o dobrovolnou spolupráci členských zemí – před dvěma desetiletími tyto státy jasně řekly, že chtějí biodiverzitu chránit, navíc jsou už dlouhou dobu známy hlavní příčiny ohrožení přírody. Nejméně od roku 2002 existuje jasný strategický rámec aktivit, které musí být omezeny, a činností, jež mají být podporovány. A jaké je shrnutí? Naprostý neúspěch a selhání v celosvětovém měřítku. Podle zprávy GBO-3:
- Nebyl žádný z jednadvaceti cílů do roku 2010 s konečnou platností prosazen na globální úrovni. Většina z ukazatelů vykazuje jednoznačně trend nepříznivý pro budoucí stav biodiverzity.
- Žádná z účastnících se vlád nesplnila zcela cíle, které si do roku 2010 vymezila na vnitrostátní úrovni, přičemž přibližně v 20 % případů se plnění cílů ani nepřiblížila.
- Druhy, které byly označeny za blízké vyhynutí, se i nadále stále přibližují vyhynutí. Mezi živočichy čelící největší hrozbě patří obojživelníci a společenstva korálových útesů.
- Počet druhů obratlovců klesl mezi lety 1970-2006 přibližně o jednu třetinu. Úpadek pokračující v celosvětovém měřítku se týká zvláště druhů žijících v tropech a sladkovodních ryb.
- Úbytek přírodních stanovišť se týká nejen pouhé rozlohy přírodních biotopů, ale i jejich původnosti a celistvosti. Degradací jsou zasaženy zejména sladkovodní mokřady, zaledněné mořské oblasti, slaniska, korálové útesy a podvodní útesy s porosty mořské trávy. Jistého drobného úspěchu bylo dosaženo při ochraně a brzdění rychlosti mýcení tropických deštných lesů a mangrovových porostů, ovšem jen v některých regionech.
- Úpadek se týká také genetické rozmanitosti hospodářských plodin a chovného dobytka. Podle záznamů vyhynulo od roku 2000 přibližně 60 chovných plemen dobytka.
Staré neúspěchy, nové vize? Příčinou neúspěchu byla podle zprávy řada nedostatků, především nepochopení hlubších příčin ohrožení biodiverzity. Autoři GBO-3 tvrdí, že stav biodiverzity je ovlivňován například ekonomickými vzorci spotřeby, dopadem výkyvů obchodu a celou řadou demografických ukazatelů. Tyto příčiny se dříve nezdály být podstatné, nebo nebyly zjevné. Často tak prý docházelo i k podporování vyloženě škodlivých jevů. Podle GBO-3 by se za pouhý zlomek peněz použitých na oddálení následků hospodářské krize z let 2008-2009 dalo zabránit daleko vážnějšímu ohrožení základních přírodních funkcí podporujících život na Zemi. Nové strategie ale nápadně připomínají ty předešlé - a nenaplněné. Autoři GBO-3 se přimlouvají za snížení přímých i nepřímých tlaků vyvíjených na přírodní rozmanitost. Dosáhnout by se toho mělo například zavedením principů udržitelného rozvoje v oblasti rybolovu a lesnictví nebo narušením tranzitních tras invazních druhů. Rozšiřovat by se měly chráněné oblasti, posílit by se měla ochrana a ohrožených druhů a míst, kde žijí. Autoři studie přitom upozorňují, že ochrana stávajících ekosystémů je mnohem finančně výhodnější než přitakání jejich degradaci.
Radomír Dohnal