PRAHA/HONGKONG (Ecomonitor) - Nebezpečí, které představuje rezignace na snahy omezit dopady změny klimatu, daleko převyšuje bouře vyvolané současnou světovou finanční krizi, prohlásil na počátku tohoto týdne Nicholas Stern. Podle něj je krize naopak výbornou příležitostí pro investice do nízkouhlíkové ekonomiky, napsal The Star Online.
 |
|
| Podle Sterna by nicnedělání v otázce emisí skleníkových plynů mohlo vést ke stejné katastrofě, jakou byla hospodářská krize ve třicátých letech minulého století. Licence: Volné dílo (public domain) | |
| Ilustrační foto: National Park Service /Wikimedia Commons |
„Nebezpečné dopady nevšímání si klimatických změn budou mnohonásobně větší, než dopad toho, když budeme ignorovat současnou finanční krizi,“ prohlásil Nicolas Stern, bývalý ekonom britského ministerstva financí. V roce 2006 se Nicolas Stern proslavil jako autor ekonomické zprávy, podle které by měl svět investovat zhruba jedno procento ze svého bohatství do odvrácení nebezpečí klimatických změn. Podle něj by nicnedělání v oblasti emisí skleníkových plynů mohlo vést ke stejné katastrofě, jakou byla hospodářská krize ve třicátých letech minulého století, píše agentura Reuters.
Státy na celém světě zavádějí monetární a stabilizační opatření, aby podpořily finanční investice, které pomohou vyspravit ekonomiku. Stern tvrdí, že to je ta pravá chvíle, které by se mělo využít a postavit ekonomiku na nových základech – ohleduplnějších k životnímu prostředí a s nižší produkcí skleníkových plynů. „Lekce, kterou bychom si ze současné recese měli vzít, je, že poptávku můžeme nejlépe zvýšit tím, že se v budoucnosti zaměříme na růst nízkouhlíkové ekonomiky,“ řekl Stern. Podle něj by měly státní dotace ve větším množství směřovat do veřejné dopravy, energetiky a ekologicky šetrných technologií.
I na sumitu Asie-Evropa (ASEM) zaznělo, že by země neměly využívat současnou finanční krizi, jako důvod proč opustit snahu o vyjednání nové mezinárodní dohody, která by nahradila současný Kjótský protokol. O mezinárodní smlouvě, která by měla pokračovat ve snaze omezit emise skleníkových plynů, se bude jednat příští rok v Kodani. V důsledku špatných ekonomických výhledů současného světa se již nechal slyšet italský premiér Silvio Berlusconi, že spolu s ním podporuje dalších deset zemí Evropské unie jeho návrh na zastavení evropského klimatického plánu, navíc prý jsou výsledky snahy EU o omezení změny klimatu pochybné.
Naproti tomu Stern zůstává optimistický. I když prý rozhovory budou velice napjaté, tak pravděpodobnost, že se podaří v Kodani dosáhnout dohody na snížení emisí o 50 % do roku 2050 , je „velmi vysoká.“ Dohoda by prý také měla smazat rozdíly mezi USA, historicky největším producentem skleníkových plynů, a rychle se rozvíjecími státy jako je Čína, která podle některých propočtů již USA na místě prvního znečišťovatele světa předběhla, píše agentura Reuters.
Čína bude podle Sterna spolu s USA zásadním hráčem při sjednávání nové dohody. Příští americký prezident prý musí být v této otázce aktivnější, než byl George W. Bush. „USA a Čína budou klíčoví vůdci mezinárodní dohody. Jedna nebo druhá země může celou dohodu zabít, ale nemyslím si, že by to jedna či druhá udělala,“ řekl Stern. Těsně po návratu z Číny Stern prohlásil, že příští národní ekonomický plán si uvědomuje klíčovou roli čínské ekonomiky při snaze omezit růst teplot, tání ledovců a ničivého stoupání hladiny světových oceánů. „Myslím, že dvanáctý pětiletý plán bude zaměřený na růst nízkouhlíkové ekonomiky,“ dodal Stern.
Podle článku James Pomfreta z agentury Reuters zveřejněném v deníku The Star Online 27. 10. 2008