Cancún - Tání ledovců, uspíšené rostoucími teplotami a znečištěním atmosféry, brzy zásadně změní mapu světa. Vyplývá to z nové zprávy, kterou na klimatické konferenci v mexickém Cancúnu zveřejnila OSN.
Lidstvo bude podle ní bojovat s ještě masivnějšími záplavami, v Andách či střední Asii nebude co pít.
Z některých, hlavně těch níže položených oblastí ledovce kompletně zmizí už do konce tohoto století.
Rychleji než jinde taje led například na jihu Argentiny a Chile, na Aljašce, na severozápadě USA a jihozápadě Kanady. O moc líp na tom není ani nejvyšší pohoří světa, Himálaj.
V konkrétních předpovědích jsou ale experti z OSN zdrženlivější. Nechtějí, aby se opakovala situace z loňska.
Ve zprávě o stavu světového klimatu tehdy tvrdili, že himálajské ledovce roztají už do roku 2035. Jak se však později ukázalo, nebyla to pravda.
Nepopupární táma
Právě loňský "přehmat" klimatologů podle nejnovější zprávy způsobil, že se problematika tání ledovců dostala do pozadí. Neprávem. Záplavy, které tání ledu umocňuje, jen v
Asii každý rok ohrožují až čtvrt milionu lidí.
"Tento text jasně ukazuje, jak moc trpí lidé klimatickými změnami už dnes," cituje německý server Spiegel online Barryho Coatese z organizace Oxfam. Naopak v některých částech Evropy, třeba v západním Norsku, led kvůli většímu množství srážek přibývá.
Přesto chtějí Norové s táním ledovců aktivně bojovat: na konferenci v Cancúnu ministr životního prostředí Erik Solheim slíbil, že Oslo podpoří region kolem Himálaje částkou devět milionů eur.
Evropa odolává. Zatím.
I když může být Evropa zatím v klidu, úbytek ledu se dříve či později projeví i tady.
"Z dlouhodobého hlediska se úbytek ledovců zásadně podepíše na množství vody, které bude ve Švýcarsku k dispozici," tvrdí například curyšský glaciolog Martin Lüthi v odborném magazínu Journal of Geophysical Research.
Mizení švýcarských ledovců se podle něj a jeho spolupracovníků už nedá nijak zastavit. Dokonce ani v případě, že by se ze dne na den změnilo světové klima.