PRAHA (Ekolist) - Těžbu uhlí lze dobře nahradit jádrem, neboť je jeho produkce levnější a nezávislá na politických rozhodnutí ohledně emisních povolenek. „V teplárenství ovšem jádro použít nelze, zde připadá v úvahu jen uhlí a zemní plyn s tím, že zemní plyn je několikanásobně dražší,“ upozornil ekonom Petr Bártek minulý týden v debatě "Těžba uhlí v ČR: alternativy budoucího vývoje" pořádané Institutem pro veřejnou diskuzi.
 |
|
| „Ceny povolenek by měly stoupat během 3 až 4 let k ceně 25 Euro, přičemž by i při výši 30 Euro vycházelo uhlí stále levněji než plyn,“ tvrdí ekonom Bártek. Na snímku rypadlo v hnědouhelném Dole Nástup Tušimice. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | |
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
„Teplárnám končí dlouhodobé smlouvy, na trhu chybí uhlí a teplárny jsou na hnědém uhlí zcela závislé,“ souhlasí Tomáš Drápela z Teplárenského sdružení ČR. Dle jeho názoru nemá vytápění plynem v naší republice budoucnost kvůli jeho neúnosně vysoké ceně. Náklady na samotné palivo jsou totiž podle Bárteka u hnědého uhlí 4x nižší než u zemního plynu, ale vyšší než u jádra. Při aktuální produkční ceně hnědého uhlí v České republice včetně nákladů na „likvidaci“ CO2 je levnější produkce z jádra. Například likvidace jedné tuny CO2 prý přijde na 15 Euro. „Ceny povolenek by měly stoupat během 3 až 4 let k ceně 25 Euro, přičemž by i při výši 30 Euro vycházelo uhlí stále levněji než plyn,“ zdůraznil Bártek. Těžba nerostných surovin se podílí na HDP České republiky 1,5 %. Relativně nízký podíl je podle ekonoma Petra Bárteka z České spořitelny částečně důsledkem „nízké ceny“ uhlí ve srovnání s většinou alternativních paliv. „Podíl je srovnatelný s výrobou léčiv, který představuje 50 miliard korun pro HDP, těžba uhlí 60 miliard korun,“ tvrdí Bártek. Těžba uhlí v České republice prý zaměstnává 23 000 lidí, což představuje 0,5 % zaměstnanosti v celé republice, zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Omezení produkce by prý snížilo konkurenceschopnost oceláren a celkový růst nezaměstnanosti. Podle Petra Bárteka se uhlí podílí z 60 % na výrobě elektřiny a na výrobě tepla z 42 %. Domácí dodávky uhlí například zajišťují z 90 % výrobu železa v ČR, významně je na energiích vyráběných především z uhlí závislé hutnictví nebo automobilového průmysl. „Při zrušení těžby uhlí bychom nepřišli o 2-3 % HDP, ale o vyšší finanční částky díky dražšímu dovozu,“ tvrdí Bártek. Podle Jána Fabiána z Ostravsko-karvinských dolů (OKD), což je největší těžařská společnost u nás, máme zásoby černého uhlí ještě ve výši 407 milionů tun. Podnik provozuje 4 doly: Karviná, Darkov, ČSM a Paskov. Zákazníci jsou prý nejčastěji elektrárenské a ocelářské společnosti. „Plán prodeje na tento rok je 11,5 mil tun černého uhlí. Podle měřítek organizace JORC, která hodnotí zásoby nerostů a rudy, máme v zásobě 217 milionů tun uhlí, což pro společnost OKD představuje téměř 20letou životnost,“ uvedl Fabián. Ve skutečnosti jsou dle Fabiána naše geologické zásoby černého uhlí 2,5 miliardy tun. Naše technologie, jakkoli jsou moderní, nám však umožňují vytěžit jen 650 milion tun a odhady JORC díky dalším okolnostem dále snižují číslo na 217 milionů tun. Do odhadů JORC také nebyl zahrnut důl Frenštát, který ukrývá 1,5 miliardy uhlí z geologického hlediska, použitelná bude opět daleko menší část. Největší hnědouhelnou těžební společností v České republice je podnik Severočeské doly, který obhospodařuje Důl Nástup Tušimice a Důl Bílina. „V minulém roce bylo v naší republice vytěženo 10,6 milionů tun černého a 45,4 milionů hnědého uhlí. Existují navíc dva trhy s uhlím, dělí se na typ koksovatelný a energetický. Export koksu je ročně 3,5 milionů tun a dováží se především na Slovensko, do Polska a Rakouska. Export energetického uhlí představuje zhruba o tunu méně,“ informoval Pavel Kavina z Ministerstva průmyslu a obchodu. Celkový stav vytěžených zásob na začátku tohoto roku byl pak podle odhadů prý 840 milionů tun. Dominika Patrovská