26. února 2007 10:15
PRAHA (EkoList) - Na podzim loňského roku vznikla ekonomická studie o ekonomických dopadech klimatických změn, tzv. Sternova zpráva. Podle některých scénářů by v důsledku změn klimatu budoucí generace na škody musely vyhradit každý rok až dvacet procent hrubého domácího produktu planety. Když ale rozsáhlá akce začne hned, bude na stabilizaci klimatu stačit jen jedno procento. Do Prahy přijel studii představit její spoluautor Dimitri Zenghelis.
Na pozvání Nadace Heinricha Bölla navštívil Prahu spoluautor studie, Dimitri Zenghelis, který její výsledky představil novinářům. Sternova studie vznikla na objednávku britského ministerstva financí a úřadu premiéra a jejím účelem je podle Zengehlise „pročistit debatu kolem ceny, kterou svět zaplatí v důsledku změn klimatu“. Přiznal také, že velkým problémem je celá řada zcela neznámých jevů, které studie musí započítat. „Nikdo neví, jaký bude populační růst, nikdo neví, jaká opatření současné vlády prosadí, nikdo neví, jaké budou v budoucnu energetické požadavky světové ekonomiky nebo jaké se objeví nové technologie,“ prohlásil Zenghelis.
Nezatěžovat budoucí generace
To je také jeden z hlavních argumentů, kteří kritici zprávě Nicolase Sterna vyčítají. Označují ji za politický dokument a nikoli vědeckou studii, navíc načasovanou do mediálně zajímavého období před zveřejním zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Nejčastější ekonomický protiargument říká, že tvůrci studie používají nerealisticky nízkou diskontní míru a proto vycházejí budoucí náklady nerealisticky vysoko. „Chce se nám jejím prostřednictvím namluvit, že budoucí generace žijící desítky či stovky let po nás, budou hodnotit náklady globálního oteplování i náklady jeho předcházení stejně jako my dnes, byť budou mnohem bohatší než my, mnohem technicky vyspělejší a možná je budou trápit úplně jiná témata, než nás,“ napsal například Mojmír Hampl pro aktuální vydání časopisu Newsletter Centra pro ekonomickou politiku. Podle Zenghelise ale zpráva nechce stavět na principu, že bohatší budoucnost bude více platit za naše dnešní chyby jenom proto, že by měly být teoreticky bohatší. „Nechceme nikoho diskriminovat tím, že se narodí až za desítky let, stejně tak jako pro nás není někdo důležitější, protože se narodil v Londýně a někdo méně důležitý, protože se narodil v Africe,“ prohlásil Zenghelis.
Podle nejpravděpodobnějšího scénáře Sternovy zprávy v případě, že svět nepodnikne žádnou aktivitu na odvrácení klimatických změn, dosáhnou v budoucnu každoroční náklady 5 % celosvětového HDP na jejich odstraňování. Naproti tomu když dnes investujeme částku 1 % celosvětového HDP, můžeme tuto katastrofu odvrátit. Dimitri Zenghelis uvedl, že sice existují pochyby, do jaké míry změny klimatu svět ohrozí, nicméně klimatologové se jednoznačně shodují, že ke změnám klimatu dochází a to jistě s sebou přinese škody světové ekonomice. Navíc opatření, která začnou fungovat ode dneška po dalších deset dvacet let, se projeví na klimatu až v druhé polovině století.
Kácení je horší než doprava
V současnosti dosahují koncentrace oxidu uhličitého atmosféře zhruba 383 ppm (částic na milion), kdyby se podařilo ustálit koncentraci na hodnotě 450 ppm, dojde zřejmě ke zvýšení průměrné teploty na planetě o dva stupně. „Na to je v tuto chvíli zřejmě již příliš pozdě,“ prohlásil Zenghelis. Podle něj by muselo tvrdé snižování emisí skleníkových plynů o 6 – 10 % ročně začít před deseti lety, aby se hranice ustálila na 450 ppm.
Pravděpodobnější je scénář, který předpokládá stabilizaci na úrovni 500-550 ppm: počítá s tím, že se podaří snížit současné emise skleníkových plynů nejméně o 25 % do roku 2050. Toho se také týkají předpokládané náklady 1 % světového HDP. Průměrná teplota na zeměkouli zřejmě vzroste o tři stupně Celsia. Podle Sternovy zprávy úplnou stabilizaci klimatu planeta dosáhne ve chvíli, kdy bude objem vypouštěných emisí snížen o 80 % oproti dnešnímu stavu.
Řešení, které nabízí tým Nicolase Sterna, staví na čtyřech pilířích. Nejdůležitější je podle britských ekonomů rozšířit systém obchodování s emisemi, který se ukazuje jako velmi mocný nástroj. Dále je také potřeba investovat do nových technologií a na celosvětové úrovni urychlit jak jejich vývoj, tak vytváření jednotných standardů energetické účinnosti. Důležité je také zastavit odlesňování krajiny. Masivní kácení přispívá ke klimatickým změnám více, než sektor dopravy, tvrdí Sternova zpráva. A samozřejmě je také nutné se na změněnou situaci připravit. Mezinárodní nadace mohou v některých oblastech pomoci například s přechodem na jiné druhy zemědělských plodin. Nejvíce budou změnou klimatu zasaženy chudé země, proto je nutné zahrnout tuto pomoc do rozvojové politiky.
Evropská politika staví na Sternově zprávě
Ministr Martin Bursík připomněl, že jednání ministrů životního prostředí Evropské unie, které tento týden proběhalo, se výrazně zabývalo otázkou boje proti změnám klimatu. Politické dokumenty Evropské unie se přímo odkazují na Sternovu zprávu a rada Evropy přímo uznává, že dopady změny klimatu by narušily hospodářský a sociální rozvoj. „Do debaty plné nejasností a pravděpodobností přinesla Sternova zpráva ekonomický rozměr. Dosud naopak ekonomická argumentace bránila politické akci,“ řekl Bursík.
Český ministr připomněl, že Evropská unie se zavázala snížit emise skleníkových plynů o třicet procent, jestliže se k ní přidají další státy světa a o dvacet procent, jestliže jednání na mezinárodní úrovni nebudou úspěšná. Do roku 2020 také Evropská unie závazně naplní kvótu 10 % biopaliv v dopravě, sníží energetickou náročnost o 20 % a ministři také odsouhlasili indikativní cíl 20% zastoupení obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie. Letecké společnosti by se měly také začlenit do evropského systému obchodování s emisními povolenkami. „S evropským komisařem pro životní prostředí Stavrosem Dinasem jsme se shodli, že u národních alokačních plánů je potřeba měřit všem stejným metrem,“ prozradil podrobnosti z neformálního rozhovoru ministr Martin Bursík. To je podle Bursíka zásadní kvůli tomu, aby se systém obchodování nezhroutil a naopak stanovil reálnou cenu emisí, které budou moci soukromé firmy zahrnout do svých kalkulací.
Podle Martina Bursíka se v evropské politice rezorty energetiky a životního prostředí na ekologických opatřeních shodují. „Komisař pro energetiku říká, že jestliže teď budou elektrárenské společnosti investovat špatně, bude situace zakonzervovaná na třicet let,“ prohlásil Bursík. Podle něj je potřeba otevřít vnitřní trhy s elektřinou novým podnikatelským subjektům, které sebou přinesou i nové technologie. „Tomu sice může české ministerstvo průmyslu bránit, ale jen po určitou dobu,“ prohlásil Martin Bursík.
Hugo Charvát