 |
|
| Důležitým tématem na konferenci na Bali bude budoucí účast rozvojových zemí na aktivním snižování emisí skleníkových plynů. Zpracovatelský komplex v Doe Run nedaleko města La Oroya v Peru. | |
| Foto: Anna Cederstav/AIDA/Blacksmith Institute |
Na indonéském Bali se od pondělí 3. prosince až do pátku 14. prosince scházejí delegáti na 13. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a na 3. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu. Od středy 12. prosince pak začne jednání nejvyšších politických představitelů, na kterém se očekává schůzka až sto třiceti ministrů životního prostředí ze všech zemí světa. Podle organizátorů si konference neklade za cíl podpis nové smlouvy, ale najít shodu v klíčových otázkách, které bude muset nová dohoda po skončení Kjóta vyřešit. Těmi tématy jsou především financování nákladů na adaptaci a přizpůsobení klimatickým změnám (včetně zastavení odlesňování krajiny) a nové technologie. Na konferenci by se mělo jednat o vzniku fondu, do kterého by přispívaly průmyslové země a peníze se poskytovaly chudým zemím, které budou změnami klimatu nejvíce zasaženy. Jednání se bude věnovat i rozšiřování trhu s emisními povolenkami a revizi Kjótské dohody. Hlasovat se bude zřejmě i o tom, jak se při přípravě nové mezinárodní smlouvy bude pokračovat, aby ji vlády jednotlivých zemí podepsaly ještě před koncem roku 2012.
Evropská pozice
Na konferenci na Bali jednají jednotlivé státy v rámci bloků vytvořených podle společných zájmů, jednotně tedy budou vystupovat africké státy, pak sdružení malých ostrovů, dále blok rozvojových zemí včetně Číny, země EU, společenství nejchudších států, koalice průmyslových zemí mimo EU a také trochu kuriózně složená skupina sdružující Mexiko, Jižní Koreu a Švýcarsko. Česká republika bude tedy na konferenci vystupovat v rámci bloku zemí Evropské unie a prosazovat bude jejich společné stanovisko.
Základy pro postoje Evropské unie tvoří letošní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Ta poukazuje na potřebu udržet růst globální teploty na hranici 2 °C do konce století, což je dosažitelné pouze při koncentraci skleníkových plynů v atmosféře do 450 ppm (částic z milionu). Evropská unie se tedy s největší pravděpodobností bude snažit prosadit cíle, podobné těm, které sama již dříve schválila v rámci vlastní klimatické politiky. Tedy snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 30 %, pokud se ke stejnému závazku přihlásí další průmyslové země světa. Pokud by tak neučinily, Evropská unie jako celek je připravena snížit své emise o 20 % oproti objemu v roce 1990. Podle českého ministerstva životního prostředí by na Bali by měla být schválena, tzv. „cestovní mapa“. Ta by měla ukázat jaké úkoly a milníky je potřeba projít, aby bylo možné podepsat globální dohodu na podzim roku 2009.
Podle Nicolase Théryho z generální ředitelství pro životní prostředí Evropská komise budou další kroky EU směřovat k závazku snížit celosvětové emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 50 % do roku 2050. Přijetí takových závazků se však jednoznačně neobejde bez aktivní účastí rozvojových zemí. Pro samotné vyspělé země by zřejmě takový závazek znamenal snížit své vlastní emise o 60 – 80 %. „Všechny státy musí přispět k řešení problému klimatické změny, ale zároveň bychom měli rozlišovat závazky podle příspěvku každé země ke skleníkovému efektu,“ myslí si Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku (CDE). Podle něj jeden Bangladéšan vypouští 200 kilogramů oxidu uhličitého ročně, Čína produkuje jednu tunu na obyvatele, Evropská unie asi devět tun a Česká republika dvanáct.
Největší úspora emisí by měla nastat v energetice, která stojí až za 80 % všech skleníkových emisí. Vedle větší podpory obnovitelných zdrojů a technologií, které vypouští méně emisí (jako jsou plynové elektrárny namísto uhelných), bude zřejmě velkým tématem konference i podpora jaderné energetiky a ukládání oxidu uhličitého pod zem.
Na kole a bez kravaty
Setkání na Bali chce podle svých organizátorů samo přispět ke zmírnění škodlivých dopadů klimatických změn. Aby účastníci ušetřili emise skleníkových plynů, dostanou k dispozici tři stovky jízdních kol, uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters ministr životního prostředí Indonésie. Kola budou k dispozici delegátům na přejíždění mezi jednotlivými jednáními v konferenčním areálu.
Na internetových stránkách Rámcové úmluvy se delegáti také dozvědí, že formální oblečení na konferenci nebude muset být zas tak formální. Vzhledem k vysokým teplotám (26-30° C) a vysoké vlhkosti vzduchu, které na Bali panují, nebudou delegáti nuceni mít na sobě během jednání saka ani kravaty. Organizátoři doufají, že „díky tomu budou diskuze probíhat v lepší atmosféře a zároveň se díky omezenému používání klimatizace ušetří emise skleníkových plynů“.