Záhada vymírajících korálů vyřešena, na vině jsou lidské výkaly
8.9.2011 01:40 | KEY WEST/HODONÍN (Ecomonitor) Diskuse: 1 Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.
Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Ken Clifton / Flickr.com'>
Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne. Licence | 
Některá práva vyhrazena Foto | Ken Clifton / Flickr.comPatogen přítomný v lidských výkalech, vypouštěných do otevřeného moře spolu se splaškovou vodou, napadá i křehká společenstva bezobratlých organismů na korálových útesech. Velmi neobvyklý jev, kdy bakterie nebezpečná lidem, likviduje i výrazně odlišné organismy, odhalil ve své studii profesor ekologie James Porter z univerzity v Georgii, píše server MSNBC.
Mikroby znečištěná voda je tak další z obsáhlé skupiny možných rizik pro jeden z nejbohatších ekosystémů pod vodní hladinou. Závěry studie tak odhalují „záhadu“ podezřelého úbytku karibského korálu, větevníku dlanitého (Acropora palmata), který se odehrával v posledních letech. Neradostné je, že zlepšení kvality vody a tím i vyhlídky na přežití korálů nejsou do budoucna právě růžové. „Není zrovna obvyklé, aby choroba lidské populace napadala bezobratlé organismy,“ píše Porter ve své zprávě. „Mnohem obvyklejší je, že lidé získají nějakou nemoc pobytem v divočině.“
Za nemocí korálů, která je projevem podobná podivným bílým neštovicím, stojí patogen Serratia marcescens. Ten lidem způsobuje špatně se léčící urinální infekce a dýchací obtíže. Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.
Záhada korálů s bílým povlakem lákala Portera už dřív, kdy společně s kolegyní Kathryn Pattersonovou Sutherlandovou hledali příčinu v moři. Ukázalo se ale, že správná odpověď se nachází na pevnině. Po nezbytných laboratorních pokusech bylo najednou vše jasné. „Jakoby poslední kousek zapadl do skládačky,“ říká Sutherlandová. „Lidé jsou tím zdrojem nebezpečného patogenu.“ Bakterii se podařilo izolovat i z řady dalších obyvatel útesů, například bezobratlých a ryb, které se korály živí.
Korálové útesy patří po právu mezi jedny z nejohroženějších ekosystémů, které kvůli své křehkosti a citlivosti na změny vnějších podmínek čelí vyhynutí. Acidifikace oceánů, změna teploty a ničivé hurikány jsou jedny z dlouhé řady příčin ohrožení. Jen za posledních patnáct let se v Karibiku snížil počet živých korálů na polovinu a zmizelo zde prakticky i 90 % všech větevníků. Porter se svými kolegy přirovnává rychlost ztráty korálů k úbytku tropických pralesů. I ztráta biodiverzity je podle něj srovnatelná. „Korály vytvářejí ve vodě trojrozměrný, členitý prostor,“ říká Porter. „V takovém prostředí nachází domov, potravu a úkryt spousta ryb, zvláště když je okolní moře zmítáno bouří.“ V roce 2004 byl profesor Porter členem badatelského týmu, který identifikoval celkem osmnáct různých chorob napadajících korály. Dodnes jen u pěti z nich známe jejich původce.